O uplynulém víkendu se konal sedmý ročník závodu Fichtl MAZEC 24 hodin. Po původních plánech se závody v Milovicích se akce přesunula do osvědčeného Dolního Bousova, kde si jezdci na fichtlech museli poradit s autokrosovou tratí, motokrosovou tratí i přilehlými úseky trati. Jak to na závodě vypadalo?
Trať dlouho bezmála čtyři kilometry ozkoušelo v letošním roce 91 týmů na svých pekelných strojích.
Start proběhl dle plánu v pátek 18. září v 15:30 a na jezdcích bylo už na startu poznat, že soupeřům nedarují nic ani náhodou. Ostatně to bylo vidět i v depu, kde všichni jezdci a mechanici pracovali na plné obrátky tak, aby jejich stroje vydržely po celou dobu závodu.
Po odpolední části přišla brzy tma a na jezdce čekala dlouhá studená noc. „Závody jsem si moc užil, noc ale byla dlouhá a studená, o to více byl však závod zajímavější. Příští tok máme v plánu jet znovu,“ komentoval v sobotu Tomáš Novotný z týmu DK Racing.
I přes chladné počasí, které doprovázelo závody ve večerních hodinách, se podél trati nacházelo spoustu přihlížejících. Bylo zajímavé sledovat, jak se závodníci perou s tratí, vydávají ze sebe i ze stroje maximum a přitom si závod naprosto užívají.
Pozitivně hodnotil závod i jezdec Michal Sejkora z týmu Varta Jesenný. „Pozvali mě kamarádi, kteří to jezdí už několik let. Slovo dalo slovo a nakonec jsme se dohodli, že doplním jejich tým a jelikož mi termín s ničím nekolidoval, zúčastnil jsem se jako jezdec. Hlavně mě zajímalo okusit atmosféru závodu a jízdu na fichtlu. V mládí jsem ho zkoušel asi půl hodiny u lesa, ale nikdy jsem ho nevlastnil. Mou první motorkou byla kývačka a po několika dalších letech KTM 125 EXC. Byl jsem tak plný očekávání, zda na tom budu vůbec umět jet. Nastoupil jsem rovnou do ostrého závodu, kluci mi řekli, že to má jiné řazení než moje KTM a jel jsem. Postupně jsem si musel zvykat na brzdy, které občas nebrzdily tak, jak by měly. Také na malou sílu motoru, pérování a vůbec ovladatelnost stroje. Každé další střídání bylo lepší a v noci to byla zase o trochu jiná jízda. Druhý den už se mi dobře závodilo a postupně jsem si zlepšoval i časy na kolo. Na závěr jsem musel jet bez předního tlumení, protože se nám natvrdo kously vidlice. Závodu mě bavil a chtěl bych se ho v budoucnu zúčastnit znovu.“
Vyčerpaní závodníci, stroje před generálkou, pořadatelé a fanoušci se tak mohli sejít po skončení v sobotu odpoledne a ocenit ti nejlepší závodníky poháry, dary od Pivovaru Svijany a dalších partnerů.
Vítězem kategorie Speciál se stal tým Jawáci, který nakroužil dohromady 872,95 km. Druzí skončili jezdci týmu Dolamoto se ztrátou sedmi kol. Thor Racing Team bral celkové třetí místo se ztrátou deseti kol.
Kategorii Originál vyhrál tým Škaly, který najel 833,45 bousovských kilometrů. Stříbrná pozice patřila týmu Hyhňa Racing a členové DK Racing si dojeli pro celkový bronz se ztrátou 19 kol na prvního.
Celkové výsledky a informace k případné účasti najdete na stránkách pořadatele ZDE.
„Sedmý ročník nás velmi prověřil, nejistota kvůli koronaviru a přesun závodu pár dní před závodem není nic příjemného. Naštěstí máme skvělý pořadatelský tým a vše se zvládlo a dle reakcí to vypadá, že týmy byly spojené a to je to nejdůležitější. Právě pro všechny závodníky to děláme a mnoho z nich se na tyto závody těší víc než na Vánoce. Po dvou minulých ročnících, kdy jsme byli nuceni závod přerušit se povedlo odjet celých 24 hodin v kuse, svářečky a ruce mechaniků si neodpočinuly, ale to k našemu závodu patří. Těšíme se, že při příštím ročníku s námi opět budou moci být diváci, a že zase uděláme pořádnou show v rámci nejtěžšího závodu fichtlů na svět,“ dodal k závodu Ladislav Stránský, vedoucí realizačního týmu.
Další fotografie z nejtěžšího závodu světa hledejte ZDE.
Text a foto: Pavel Horák
23. 9. 2020