Patriku, jaká pro tebe byla loňská sezóna 2021?

Ahoj, sezóna byla tak trochu nahoru, dolu. Nemohl jsem najít své závodní tempo a bylo to jak na horské dráze. Jednou závod dopadl na výbornou, ale potom úplný opak. Nebyl jsem spokojený se svou sezónou a poznamenalo to i můj výsledek. Sice se mi povedlo stát se vicemistrem Evropy, což beru všemi deseti, ale z chyb se člověk učí. V mém týmu všechno klapalo dobře, a i když každý děláme v něčem chyby, byl jsem rád, že jsem mohl za tento tým startovat. V týmu byli velmi dobří piloti, ale v tom nejlepším se má přestat. Mým nejlepším výsledkem byla asi šestidenní, kde se mi povedlo zajet pár rychlých tesů a samozřejmě Rock´n´ride, výborná show pro lidi. I po špatném startu to byl pro mě velký závod!

Přes zimu o tobě nebylo slyšet. Můžeš představit své plány na nadcházející sezónu 2022?

Mé zimní přípravy jsou jiné než u ostatních závodníků. Nedávám to příliš najevo, mám svůj zajetý systém, který už léta funguje. Po zimě jsem spokojený a vím, v čem se mohu zlepšovat a zdokonalovat. Tahle zimní příprava byla pestřejší. V lednu jsem musel na složitou operaci ramene, která mě na chvíli zastavila. Chtěl bych poděkovat doktorům a lidem z fyzioterapie Dukly Liberec, kteří mi dali rameno rychle a stoprocentně dohromady.

Má sezóna 2022 se zvrtla tak, že by se o tom dala napsat celá kniha. Vždycky bylo mým snem závodit v USA nebo v nějaké velké zemi. Teď jsem byl ve správný čas na správném místě. Mohu za to poděkovat svému dobrému kamarádovi, který mi velice pomohl a nadhodil tuhle úžasnou myšlenku. Nešlo to odmítnout! Budu se účastnit těch nejvyšších závodních sérií v USA. Je tam mnoho podniků, mezi nimi mám vybrané hlavně GNCC, což je nejvyšší soutěž v crosscountry. Závod se jezdí na 3 hodiny a kolo má třeba 20 km. Zúčastním se také vybraných závodů enduro série, kde startuje třeba 1500 jezdců.

Gratuluji ti k novému angažmá! Můžeš čtenářům prozradit, jak tato dohoda vznikla?

Děkuji mnohokrát! Opravdu jsem nečekal, že se mi v životě stane taková velká věc, ale jak už jsem psal, byl jsem ve správný čas na správném místě. S kamarádem jsme koncem prosince řešili sezónu v České republice, kde jsem se mu zmínil o tom, jak české enduro kleslo. Nejen, že je všechno drahé, ale ve finále zjistíte, že si 90 % všeho platíte sami a to vás nebaví, když víte, kolik času strávíte trénováním, montováním, komunikací s partnery, schůzkami, fyzickou přípravou atd. Nakonec zjistíte, že je lepší to dělat jen tak pro zábavu a ne jako profík. Odrazuje nás, že se nic neví, všechno nějak bude, dlouho není kalendář nebo se závody ruší. Nechci to směřovat na pořadatele, ale takto se to prostě nikdy nezvedne. Ale abych se vrátil k otázce, měli jsme dlouho debatu, ze které vzešla možnost oslovit člověka v Americe, který tam také závodí a má kolem sebe velké týmy, partnery a zná se se všemi velkými jezdci z USA. Po dlouhé a věcné debatě o možnostech, které mi byly poskytnuty, jsem neváhal ani vteřinu a kývnul na novou životní příležitost.

Pokud to není tajné, můžeš už zmínit, na jakém motocyklu budeš závodit?

Tuhle akci ve státech jsem dlouho tajil, přesně 3 měsíce. Věděla o tom pouze moje rodina. Spousta lidí se ptalo, co pojedu, kde pojedu, za koho pojedu. Bylo těžké udržet to v tajnosti, ale také jsem tím pádem měl větší pohodu při přípravě. Pro své přátele a kamarády, kteří pro mě mnoho znamenají, jsem udělal menší besedu, kde jsem jim všechno oznámil. Bylo to dost dojemné a od všech jsem cítil maximální podporu, což mě velice potěšilo.

Co se týče motorky asi nejpodstatnější věcí je, že budu závodit na továrním motocyklu Husqvarna 450 ve verzi crosscountry. Jedná se o stroj továrního jezdce, který měl motocykl loňskou sezónu jako rezervní. Sám také závodil v této sérií, pro letošek však přešel k tovární Yamaze. Stroj je již ve státech připravený pro mé využití s pérováním, doplňky a dalšími věcmi, které jezdím. Na motorce je velká nádrž na dálkové soutěže a tvrdý podvozek, vyladěný motor s výfukem a dalšími věcmi, které se v USA jezdí. Spolu s oblečením Leatt si do letadla beru spoustu svých dílů – kotouče, chlazení a další materiál, který mám ozkoušený a potřebuji ho na motorce.

Připravoval ses na novou štaci nějak speciálně?

Má příprava byla zpočátku klasická jako každá, ale jakmile jsem se dozvěděl, že budu závodit v Americe, kde bych chtěl svou kariéru i ukončit, začal jsem makat intenzivněji a dával do toho vše, co šlo. Nebyla to jen dřina, ale i vytrvalost, zaměření na jídlo, jóga, fyzioterapie a hodně odpočinku. Vím, že jsem připravený dobře, i když mě pozastavila už zmíněná operace ramene. Právě před ní jsem makal mnohem více, abych pak mohl odpočívat. Dva týdny před odletem jsem sedl na motorku, kterou mi půjčil kamarád Filip Fiala, kterému moc děkuji. Mohl jsem tak trénovat na stroji stejného obsahu.

V čem bude rozdílné závodění v Americe a České republice?

Řekl bych, že úplně ve všem – v cestování, v přípravě, v trénincích. Pro mě jsou závody velice daleko, ale pro ně to je k sousedovi jako z Liberce do Brna. Samozřejmě tam na všechno budu sám, i když budu u člověka, který mi pomůže se zabezpečením zázemí. Závody budou také velkou výzvou, jelikož se jedná o jiný druh a typ závodu, od A do Z je vše úplně jiné. Neskutečně se na tuto výzvu a na start prvního závodu těším!

Komunikoval jsi už s nějakým tvým týmovým kolegou, aby ses dozvěděl některé zákulisní informace?

Samozřejmě, každý den jsme s kluky z USA v kontaktu. Je to úžasná komunita, každý den mi posílají, kam pojedeme na motorkách. Vysvětlují mi, jaké jsou závody, ale také jak si tam užívat života – výlety, tropy, Las Vegas, Grand Canyon a další zajímavosti. Žijeme jen jednou a vím, že jsem si v motorsportu splnil hodně, takže se těším na každý den, který budu trávit na maximum!

V dnešní době není vůbec sranda něco zařídit, podařilo se ti vyjednat vízum?

Dnešní doba covidová poznamenala úplně všechno - ceny motorek, ceny dílů, ceny oblečení, ale i cestování. A to se nevyhnulo ani mým cestám do států. V lednu jsem žádal o vízum, které bylo přijato. Čekal jsem na dvě sjednané schůzky na americké ambasádě v Praze. Obě schůzky byly zamítnuty, právě kvůli covidu, a společně s nimi bylo zamítnuto ještě dalších více než 900 žádostí. Je to smutné, ale já se nevzdal. Zařídil jsem si ESTU, což je vízum na 90 dní. Poté se musím vrátit, absolvovat pohovor na americké ambasádě, a pokud dostanu zelenou, tak se tam vrátím… na dlouho!

Patriku, kde budou moct tví fanoušci sledovat informace o tobě a tvých výsledcích?

Tak to sám ještě pořádně nevím, nejsem v tom zaběhlý. Tyhle informace teprve mít budu, ale hned jak to půjde, budu informace dávat ven. Do států jedu s cílem minimálně používat telefon a užívat si všeho! Každopádně určitě sledujte sociální sítě Facebook a Instagram, tam vám nic neunikne.

Chtěl bys ještě něco vzkázat závěrem?

Závodění v Americe je pro mě obrovskou výzvou. Vím, jak rychle Amíci letí, tak udělám všechno pro to, abych je potrápil a umístil českou vlajku dostatečně vysoko.

Psal jsem v autě, v kamionu, na lodi, ale odpovídat na vaše otázky v letadle z Prahy do Frankfurtu, to je pro mě premiéra.

Děkuji všem za přečtení těchto řádků. Můžu slíbit, že do toho dám všechno. Děkuji moc fanouškům a partnerům za podporu.

Patrik Markvart

Připravila: Anna Dojčánová

Foto: archiv Patrika Markvarta

9.3.2022