Měl jsem to štěstí, že jsem jej stihl v době, kdy "válcoval" celý svět. Ze závodů jsme neodjeli dříve než jsme měli podepsaný program od Falty, Baborovksého, Velkého, Stodůlky, Nováčka, ... Ze Světa motorů jsem vždy k veliké tátově radosti vystřihl každou jeho fotku a tu pak nalepil na dveře. Pokud byly v televizi motokrosové závody z mistrovství světa nebo zimní motokrosy, tak favoritem byl Jaroslav Falta. Měl nezaměnitelný styl, byl rychlý, nesmírně talentovaný a naháněl strach i jezdcům v USA. Své umění jim předvedl v roce 1974, kdy při závodech v tzv. Superbowlu v Los Angeles porazil celou světovou špičku.

Brácha Radek už zalarmoval Geoff Meyera, provozovatele jednoho z největších motokrosových serverů MX Large a taky našeho "kámoše" Luigi Zompettiho, viceprezidenta organizace YouthStream (MotocrossMX1.com), že by bylo dobré na počest 60-tých narozenin Jaroslava Falty uveřejnit nějaký materiál, kde by světu trochu osvěžili paměťa připomněli tuto motokrosovou legendu. Oba téměř okamžitě reagovali a slíbili, že určitě něco připraví. Neznám člověka, který by si to zasloužil více.

Chtěl bych touto cestou popřát Jaroslavovi Faltovi vše nejlepší, hodně zdraví, pohody a spokojenosti jak za řidítky tak i mimo ně. Mé osobní přání je abychom se opět setkali např. při závodech veteránů, jako loni v Přerově.

Snad se nám jednou podaří vychovat dalšího Faltu, Halma, Stodůlku, Velkého, .....

Zde je několik faktů o Jaroslavu Faltovi:

Jaroslav Falta se narodil v Rumburku 22. března 1951. Vyrůstal o pár kilometrů vedle v Jiříkově. Propracoval se až na samou špičku a v letech 1974 - 1975 byl nejlepším motokrosařem planety. V roce 1974 bojoval v královské třídě do 250 ccm celou sezónu se soupeřem Genadijem Mojsejevem ze Sovětského Svazu. Po posledním závodě mistrovství světa se stal mistrem světa, ale o titul nakonec přišel. Nesportovní chování sovětských závodníků na trati ve švýcarském Wohlenu, ani protesty po závodě, ho ještě o titul nepřipravily. Teprve nám tak známá česká malost, provinčnost, omezenost, závist a strach z řad vlastních lidí byla tou pravou příčinou. Když se mělo na říjnovém kongresu FIM v San Marinu rozhodnout a vedením světové motocyklové organizace v připraveném usnesení chtělo našeho jezdce jmenovat mistrem světa pro rok 1974 (viz rubrika "Ukradený titul" - "Nesmí se zveřejnit..."), naše delegace vyslaná tehdejším Svazarmem stáhla projednávaný bod z programu a odevzdala tím titul šampióna do rukou Sovětského Svazu.

Za deset let svého působení v seriálu mistrovství světa skončil Jaroslav Falta osmkrát v první desítce. V roce 1971 si dojel pro celkově devátou příčku, v roce 1972 si umístění zopakoval, v roce 1973 skončil šestý, v roce 1974 druhý, v roce 1977 a 1978 devátý, v roce 1979 desátý a v roce 1980 sedmý.

V jeho sbírce medailí z mistrovství světa družstev, tehdejší Trofeje národů třídy 250 ccm a Motokrosu národů třídy 500 ccm, najdete bronzový i stříbrný kov. Chybí mu jen ta nejcennější, kterou získalo československé družstvo v sezóně 1975. Jaroslav Falta musel odstoupit z dobře rozjetého mistrovství světa pro nemoc sleziny, která mu nedovolila vrátit se až do konce roku na závodní dráhu.

Na domácích tratích zvítězil v šampionátu země dvěstěpadesátek v letech 1970, 1977, 1978, 1979 a 1980. S družstvem svého mateřského motokrosového týmu Dukly Praha získal domácí titul v obou silnějších třídách v letech 1979, 1980, 1981. Jako zatím jediný z českých závodníků se dokázal třikrát probojovat na první místo v průběžném hodnocení mistrovství světa jednotlivců. V letech 1974, 1975 a ještě jednou se vrátil do čela po závodech ve Španělsku a v domácích Holicích v roce 1980. 

Jeho jméno je vyslovováno mladými jezdci a fandy motokrosu s velkým respektem. Dnes už všichni vědí, co se tenkrát stalo a proč přišel o zasloužené vítězství. Nikdy se nestal mistrem světa. Odborníci i veřejnost ho tak dlouhá léta uznávali, jen doma se mu této pocty stále ještě oficiálně nedostalo. Teprve na Valném shromáždění České motocyklové federace, jedné z nástupnických organizací po Svazarmu, v prosinci roku 2000, delegáti odhlasovali, že se za chování svých předchůdců omluví a předají Jaroslavu Faltovi ocenění. Po dlouhých dvaceti šesti letech a až jedenáct let po "Sametové revoluci" se motoristická veřejnost očekala na slavnostním vyhlášení výsledků 20. ledna 2001 v Litomyšli morální satisfakce pro nejlepšího českého motokrosaře století. Tím byl Jaroslav Falta korunován v anketě a v další vyhlášené anketě o nejlepšího motocyklového závodníka století se umístil hned za Františkem Šťastným na druhém místě.

Veřejnost na jeho sportovní úspěchy tedy nezapomněla. Ukradené tituly se zpravidla nevracejí, ale přesto bychom si měli připomínat úspěchy svých mistrů světa a být na ně hrdí. Aby nezůstaly poslední, protože od chvíle, kdy si Jaroslav Falta převezme ocenění, byť s mnohaletým zpožděním, může se náš motokros i motocyklová federace znovu beze studu dívat do budoucnosti.

Bývalý motokrosový trenér Josef Hřebeček nám pověděl o Jaroslavu Faltovi: "Když se jel jednou závod v hrozném horku, byli z toho kluci utahaní a tak si po rozjížďce zalezli do stínu pod autobus. Všichni byli jako mátohy a nikdo se ani nehnul. Jarda tam chodil na plném sluníčku, vypadalo to, jako by vůbec nejel. Přitom měl za sebou stejný závod, jako ostatní. Je to prostě talent, vždy prostě věděl, jak si během jízdy nejlépe vyhovět, všechno šlo tou nejjednodušší cestou a ušetřil při tom spoustu energie.

Také dovedl poslouchat rady. Věděl vždycky, co se děje kolem něj na trati, stačilo se postavit někam a lehce mu ukázat novou stopu. Vyzkoušel si jí, příští kolo přijel a jen kývnul - ano, je to lepší nebe zakroutil hlavou, že to dobré není. Vždycky byl svůj."

Rozhovor s JAROSLAVEM FALTOU, který je publikovaný na významném motoristickém webu MX LARGE si můžete přečíst po kliknutí na stránky Jardy Quardy:
http://www.quardamx.cz/novinky-svet/mx-large-interview-jaroslav-falta

Autorem komentáře je Jarda Quarda.

Zdroj:
http://www.quardamx.cz/