Předně musíme dodat, že do rodiny Boukalových putuje již druhý titul. Ten první získal jejich strýc Emil Boukal s Josefem Petákem v roce 1991. V současnosti na něj tak jeho synovci Jan a Pavel navázali. Dočkali se tak nejvyššího ocenění, jaké můžou dostat u nás. Může být odměnou za jejich úsilí a více než dvanáctiletou kariérou v sajdkárkrosu. Jak vidno, ten mají hluboko zarytý pod kůží. Nebylo se ani čemu divit, když vyrůstali na závodech, takže jejich kroky nemohli vést nikam jinem, než k sajdám. Jejich otec by měl dnes z jejich úspěchu a počínání nesmírnou radost!




Představení sajdkárkrosové posádky Jan a Pavel Boukalové

tým: BO MOTOR OIL, stroj: WSP / Zabel
první závody v side: 2008 Ředhošť (tehdy se jezdili v prosinci Vánoční kapři)
první start v MMČR: 2012 Kramolín u Nepomuku
první start na MS: 2014 Kramolín u Nepomuku
největší úspěchy: na ten ještě čekáme

Jan:

datum narození: 5.1.1993
bydliště: Obořiště
stav: svobodný
zaměstnání: prodejce autodílů
jezdecký vzor: Kristers Sergis
oblíbená trať: Horní Újezd
oblíbené jídlo, nápoj, hudba, sport, film: cokoli grilovaného, když už sme u grilování- PIVO, cokoli, sajdkárkros a fotbal, Rok jedna
záliby: posezení s přáteli, ale času je na to míň a míň

Pavel:

datum narození: 8.3.1997
bydliště: Obořiště
stav: svobodný
zaměstnání: řidič
jezdecký vzor: Ondřej Čermák
oblíbená trať: v ČR Opatov, v MS Chaumont
oblíbené jídlo, nápoj, hudba, sport, film: palačinky, voda s citrónem, tak nějak vše, mimo dechovky a moc tvrdý rapp, sajdkárkros, cyklistika, fotbal, Never Back Down (Nikdy to Nevzdávej)
záliby: nohejbal, volejbal, ale není moc času


Ať sezona skončila, jak skončila, vy jste figurovali na přední příčce, a tak je mistrovský titul právem váš. Můžete sdělit své pocity, co jeho zisk pro vás znamená?

JAN: Před sezónou to byl jeden z našich cílů, nakonec to vyšlo. Určitě mám radost, ale letos to není úplně ono.
PAVEL: Je potěšitelné, že po těch 15 letech už ,,konečně" něco na tom štítě máme zapsáno, a už nám to nikdo nesebere. Ale že by z toho byla nějaká veliká osobní radost, to určitě není.

Přesto důvod k oslavě to může být. Už jste přemýšleli, jak titul zapijete?

Pokud to pan Prymula dovolí, chtěli bychom udělat ukončení sezóny pro přátele a sponzory.

Jako novopečeným mistrům republiky se přímo vnucuje otázka, jestli příští rok pojedete se startovním číslem jedna...

Určitě ne, zůstaneme u našeho čísla 99.

Do historických tabulek budete přesto již zaznamenáni jako mezinárodní mistři ČR 2020. Už jen to určitě dodá na sebevědomí. Bude tento úspěch pro vás hnacím motorem do dalších sezón?

JAN: To asi ani ne, ale určitě budeme chtít všem dokázat, že na to máme.

Sezona byla velmi podivná a poznamenala ji celosvětová pandemie. Ze začátku to ani nevypadalo, že se uskuteční. Rušily se podniky, posléze i celé MS a ME IMBA. Věřili jste v té době, že se nakonec pojede?

Každopádně jsme doufali. Připravovali jsme se intenzivněji než v předchozích letech. Střídali jsme posilovnu, bazén a pak hodně trénovali na trati, takže by nám bylo líto, kdyby se nejelo.

Nakonec lepšící se situace u nás kolem koronaviru umožnila zahájit sezonu v srpnu v Kramolíně. Náš šampionát prakticky začínal jako jeden z prvních v Evropě, proto ho také poctila světová špička ze zahraničí. Co jste říkali na tuto hvězdnou účast s mistry světa na našem šampionátu?

Bylo to super! Hlavně díky tomu, že se nejelo MS, tak jsme měli šanci se s nimi porovnat.

Zážitek to byl samozřejmě pro všechny, i pro diváky, když mohli vidět světové střelce na českých závodech. Pro vás jako jezdce to mohla být dobrá zkušenost. Jak se vám s mistry světa jelo a jaké poznatky jste od nich odkoukali?

Co jsme mohli okoukat, tak jsme okoukali v předchozích letech. Jinak hlavně v Jiníně nás to velice bavilo. Přispělo k tomu i to, že se obešel bez technických problémů.



Když si zpětně promítnete tři letošní závody, který byl pro vás nejtěžší?

Určitě ten v Dobřanech. Nebyl tak úplně těžký pro nás, jako spíše pro naši techniku. Oba naše motory nasály vodu, ale rozhodující problém byl v elektrice.

Závodíte již přes jednu dekádu a něco již máte za sebou. Letos jste se vyšvihli mezi republikovou smetánku. Přesto jste během kariéry dosáhli i dalších úspěchů. Které si dále ceníte nejvíce?

Zpětně řadíme nejvýše 5. místo na ME národů 2018, které se nám velmi povedlo a dále titul druhých vícemistrů v seriálu MMČR 2019.

Obecně cesta vrcholového sportovce není vždy lemována úspěchy, ale během ní musí překonávat různé překážky, těžkosti, propady a neustále vzhlížet dopředu. Byli ve vaší kariéře někdy okamžiky, kdy jste chtěli se vším skoncovat a vykašlat se na závodění?

Okamžiků bylo dost, ale naštěstí to vždycky dobře dopadlo a postavili jsme se na start.

Co vás při těchto chvílích dokázalo pozvednout a namotivovat jít dál?

Řekl bych, že nás dokáže posilnit dobrá nálada, dobré výsledky z předešlých závodů a samozřejmě fanoušci kolem tratě. To nám dodává energii a chuť pokračovat.

Jako sourozenci máte k sobě jiný vztah než ostatní sajdkárkrosové posádky. Můžete si k sobě více dovolit, když jste z jedné rodiny, proto se nabízí, jestli se při závodění hádate?

Úspěch je, když se u toho nepoperem.

Přesto spolu závodíte řádku let. V českém sajdkárkrosu platí, že sourozenecké posádky slaví největší úspěchy. Rozehnalové či Čermákové jsou zářným příkladem. Byl i tohle důvod, že jste začali se sajdkárkrosem? Kdo vás k němu přivedl?

Již od mala jsme ho chtěli jezdit, protože v něm závodil náš Táta. Maminka nás už od mala vozila po závodech, takže jsme měli jasno, co budeme dělat.



Sajdkárkros je však náročný sport, někdy kontaktní a karambolům se v něm občas někdy nevyhnete. Přivodili jste si během závodění nějaká těžká zranění?

JAN: Nikoliv. Jenom pár zlomenin a naraženin, nic vážného.
PAVEL: U mě to samé. Zatím žádné velké zranění nebylo, když nepočítám pár odřenin.

Fyzická kondice u takového sportu, jakým je sajdkárkros, je naprosto zásadní. Dobrá zimní příprava se posléze promítne i do sezony. V současnosti můžeme vysledovat trend u špičkových posádek z MS, že si najímají profesionální trenéry. Jak je to u vás? Připravujete se po staru sami nebo svěřujete trenérský plán profesionálovi?

Připravujeme se s trenérem Honzou Lehockým, za což mu patří velké DÍK, protože to s námi občas není úplně jednoduché.

Kromě klasických kondičních cvičení děláte ještě jiné sporty?

JAN: Rád si chodím zahrát fotbal za TJ Obořiště.
PAVEL: Já si zase rád zajdu s klukama zahrát v létě volejbal a přes zimu nohejbal.

Na závěr máte možnost vyjádřit slova díků všem, co vám pomahájí, abyste se mohli věnovat sajdkárkrosu. Komu by směřovaly?

Každopádně bychom chtěli moc poděkovat Všem, co nás v závodní činnosti podporují a pomáhají, a zvlášť naší rodině, která tvoří Náš tým.



DODATEK: Vyjádření bratrů Boukalových k sezoně 2020:

„Co k tomu říct, sezóna skončila pomalu dřív, než začala. My jsme se na tuto sezónu připravili jako ještě nikdy, hlavně díky našim sponzorům, našemu teamu-rodině, trenérovi Honzovi a zaměstnavatelům, že nám tuto přípravu umožnili, bohužel než jsme stihli vyrazit na první závody, sezóna byla pozastavena, v Mistrovství světa dokonce zrušena kvůli covidu. Na konci léta jsme netrpělivě čekali na start mistrovství republiky, první dva závody jsme si v konkurenci světových posádek opravdu užili. Ten třetí v Dobřanech už tak skvělej nebyl. Na krásně připravené trati se sešlo hlavně díky počasí a covidu málo posádek, my už od kvalifikačních tréninků bojovali s technikou, která nás nakonec stála i souboj o vítězství v odpoledních blátivých jízdách. Po závodech v Dobřanech byl seriál mistrovství republiky ukončen a my se stali Mistry republiky pro rok 2020. Není to úplně tak, jak jsme si tu sezónu představovali a na co jsme se připravovali, ale nedá se nic dělat, nyní se můžeme už jedině připravit na sezónu 2021 a ukázat, že na to opravdu máme.
Moc děkujeme našim sponzorům, partnerům, rodině, že jsou s náma i v této těžké době a letos zvlášť fanouškům, kterých za námi jezdilo opravdu hodně a moc si toho vážíme a máme z toho obrovskou radost.
Děkujeme team Boukal“


Za redakci Motolevel.com gratulujeme bratrům Boukalovým k zisku mistrovského titulu a děkujeme za poskytnutí rozhovoru pro náš motoristický portál!



(joh)
Foto: Zdeněk Růžička a Josef Hejnal
18.10.2020