Začneme tou nejprestižnější kategorií a to je Mezinárodní mistrovství České republiky sajdkár. Mistrovský titul z roku 2020 v ní dokázali obhájit Jan a Pavel Boukalovi. Po pomalejším rozjezdu se bratrská dvojice rozjela po prázdninách, když vyhrála pět rozjížděk v řadě a jedno druhé místo přidala až v momentě, kdy už bylo o titulu rozhodnuto. K tomu dokázali populární Boukalíci přidat 74 bodů a krásné 15. místo v celkovém hodnocení mistrovství světa. O to víc všechny překvapila zpráva z jejich facebooku: „Pavel už nebude příští rok v naší posádce startovat. Bylo to těžké rozhodnutí, všechny nás to mrzí, ale chápeme ho. Jeho život se prakticky od dětství točí jen kolem závodů a prostě se chce v soukromém životě posunout dál. Doufáme ale, že není všem dnům konec. Minimálně pro příští sezónu jej na pozici spolujezdce nahradí Radek Vitoň. Pro novou posádku to bude velká výzva. Radek po dlouhé pauze letos naskočil jako náhradník do jednoho závodu mistrovství světa a i bez tréninku dokázal, že na tuhle úroveň ježdění má.“

Pro druhé místo si až posledním závodem dojela kramolínská dvojice Jan Polívka-Tomáš Rota. Ti po svém přestupu z přeboru během doslova několika společných závodů dokázali nejen premiérově vystoupat na stupně vítězů v hodnocení MMČR, ale zároveň taky sbírat body v obou domácích závodech MS, kterých se zúčastnili. Nakonec jich bylo 14 a tomu odpovídá 29. místo. “Byla to další zvláštní sezóna ovlivněná covidem. Pro nás byla ale úspěšná, navíc doplněná o parádní zážitky ze závodů mistrovství světa u nás v Jiníně a Kramolíně. Poslední závod už jsme jeli jen na morál a i přes problémy to na konečné druhé místo vyšlo.”


 

Bronzovou příčku nakonec obsadil německo-český pár Adrian Peter-Miroslav Zatloukal. Zkraje sezóny vše nasvědčovalo tomu, že právě oni budou největšími adepty na český titul, ale nejdříve odstoupení kvůli poruše v Kramolíně a následný karambol při jednom ze závodů MS znamenalo nabrání ztráty na vedoucí příčku. To mělo také určitě vliv na rozhodnutí vynechat poslední závod českého mistráku, který kolidoval se závěrečným závodem mistrovství světa. V něm nakonec dohromady posbírali 33 světových bodů a vyjeli si tak 20. místo. “Letošní sezóna byla z naší strany hodně dobře rozjetá. Po nešťastném pádu během MS v Jiníně chvilku trvalo, než jsme se dali do pořádku, ale po zbytek sezóny už jsme nedokázali na jarní formu navázat a nebylo to úplně podle našich představ,“ glosoval šumperský spolujezdec v německých službách.


 

Jaroslav Pokorný loňskou sezónu vynechal a letos se na trať vrátil s novým spolujezdcem Michalem Jirouškem. Společně si vyjeli 142 bodů a v hodnocení šampionátu jim patří čtvrté místo. „My jsme se s Jardou potkali na zábavě, kde mě oslovil, jestli bych se nechtěl svézt a já jsem souhlasil,“ vzpomíná Michal Jiroušek. „Poté mi psal, jestli si vůbec pamatuji, že jsme se o tom bavili...“

K největším překvapením patřili letos pátí Miloš Hlava s Josefem Hrachovcem. „Myslel jsem, že už nepojedu, takže na letošek jsem se nějak zvlášť nepřipravoval. Oslavil jsem 48let a od posledních závodů jsem nabral 10 kg,“ hlásil na začátku sezóny Miloš Hlava. „Na konci března jsem se ale domluvil s mladým Pepou Hrachovcem (17let), co loni sbíral zkušenosti v přeboru s Jiřím Štědronským.“ Spojení zkušeností a mládí se ukázalo jako fungující a zejména uprostřed sezóny po tratích doslova létali. Do závěrečného závodu ale nastoupili zdravotně limitovaní a to je zřejmě stálo trochu lepší celkové umístění.

Na šestém místě si svůj standard odjeli bratři Jiří a Miroslav Herclíkovi. Sezónu zvládli bez velkých výkyvů a v Horním Újezdě si dokonce dokázali chvilku užívat čistých brýlí a několik kol vodit startovní pole. “Je to skvělý pocit, vyzkoušet si jaké to je, jet v čele závodu. Bohužel Mirek dnes nastoupil se zvýšenou teplotou a tak tři rychlá kola byla maximem, co vydržel. Pak už jsme museli zvolnit a postupně své pozice odevzdat.”

Sedmé místo pro letošek okupují bratranci Ladislav a Vítězslav Pečové. Až do poloviny sezóny se tak trochu hledali, ale pak jako by uničovské posádce bouchly saze v komíně a při závěrečném závodě z toho bylo premiérové pódium a hned na nejvyšším stupínku. "Že budeme na stupních vítězů, v to jsme asi ani nedoufali, ale že závod dokonce vyhrajeme, to je úplná sci-fi. Vždyť doteď jsme na republice na pódiu ještě nestáli," nemohl v cíli uvěřit Ladislav Peč. "Je to pro nás povzbuzení do zimní přípravy.”

Možná překvapivá je osmá příčka rakouského veterána Antona Wangera, jenž letos brázdil české tratě se zkušeným Michalem Gáborem. Když se „Tondovi“ podařilo dobře odstartovat, svou profesorskou jízdou dokázal i spoustu rychlejších posádek držet za svými zády. Ale roky člověk prostě nezastaví… “Závodění si ve svém věku už jen užívám. Jsem rád, že jsem letošní sezónu mohl absolvovat s mým starým kamarádem Michalem Gáborem," svěřil se zahraniční matador.

Patrik Šroler letos vyměnil mitfáru, když dlouholetého parťáka Jana Zářeckého vystřídal Martin Lux. Nová spolupráce ukázala, že by to mohlo fungovat a pokud klukům vydrží chuť, určitě se můžeme těšit na další společné závody. "S letošní sezónou jsme spokojeni, protože se nám podařilo udržet v elitní desítce, což byl takový náš cíl. Bohužel jsme v rozjeté sezóně museli řešit výměnu mitfáry, což nikdy není jednoduché, ale myslím, že jsme to zvládli," říká zkušený jezdec. "Do příští sezóny tak máme novou motivaci a doufáme, že se závodů odjede co nejvíc a hlavně že nám vydrží technika a zdraví."

Elitní desítku uzavírají šumperáci Martin Žižlavský s Janem Hanulíkem. Nejmladší jezdec ve startovním poli ukázal, že i na osm let staré sajdě se dá dojet v republikové konkurenci na třetím místě v jedné z rozjížděk. Ovšem takovýto materiál dokáže své pány i pozlobit a výsledkem pak jsou nedokončené rozjížďky jako v Horšovském Týně, nebo Horním Újezdě. A navíc obrovská bodová ztráta kvůli havárii hned po startu Kramolínského závodu. “Po všech letošních pádech, incidentech a technických závadách jsme se nakonec v tabulce MMČR umístili na 10. místě. No... čekali jsme to trochu lepší. Nicméně se nám podařilo bodovat na obou českých Grand Prix a to nám vyneslo konečné 31. místo v hodnocení MS. Za tyto cenné zkušenosti jsme nesmírně rádi.“

V příštím článku se podíváme na přebor ČR, veterány a klasiky.

Karel Švéda

Foto autor