Pavle, začneme od úplného začátku. Kdo tě přivedl k motorkám a kdy?

Myslím, že mě to k motorkám táhlo už odmala, kdy jsem s rodiči jezdil na motoveletrhy a nějaké okruhové závody. Taťka mě vždy táhnul k motorkám, pamatuji si to množství modelů motorek, časopisů a dalších aktivit spojených s motorsportem.

Když jsem pak začal s motokrosem, všichni doma okamžitě vyměnili čisté silnice za bahno a prach a už jsou také pravidelnými návštěvníky motokrosových závodů.

Kdy jsi přišel na to, že pro tebe sportem č. 1 bude právě motokros? Navštěvoval jsi i jiné závodní disciplíny? Přeci jen pocházíš z Orlickoústecka, kde se jezdí především závody do vrchu.

Jak jsem zmínil, začalo to silničními závody motocyklů. Co se týče závodů do vrchu a Ústecké 21, tak to byla samozřejmost. Tam jsem nemohl chybět! Závody do vrchu patří k mým nejoblíbenějším autařským disciplínám. Kromě Ústí mám rád i trať v Lanškrouně. Často jsme jezdili i na motoskijöring, který je na Orlickoústecku velice oblíbený. K motokrosu jsem přičichl až relativně pozdě, samozřejmě jsem ho znal a sledoval po celou dobu, a to i díky spolužákovi ze základky Břeťovi Halberštatovi, který tenkrát jezdil juniorku. Osobně jsem s motokrosem do styku přišel až v roce 2013.

To byly i začátky s pořádáním Nova Motocross Cupu, nebo se mýlím?

Je to tak! Právě v zimě 2013 jsem napsal hlavnímu pořadateli Jarimu Kurrimu, zda neshání nějakého mávače. Napsal mi, že by pro mě měl něco jiného. Začal jsem jezdit na závody na pozici v předstartovním prostoru a prošel si postupně vším od mávání cíle, přes registraci až po časomíru. Mým prvním závodem byl Žamberk 27. dubna 2013, na který zrovna v dobrém nevzpomíná Petr Bartoš. Právě díky Jarimu, jsem se dostal do motokrosové rodiny, za což mu děkuji!

Spolu se známe již pěknou řádku let. Všichni kolem tratě tě znají spíš jako fotografa. Co tě na fotografování tak baví? A jaké byly tvoje začátky při focení tohoto krásného sportu?

Na Nova Cupu jsem občas v „čekačce“ vytáhl foťák a postupem času, jak jsem stále víc a víc miloval tento sport, začal jsem jezdit i na jiné závody. Prvním velkým závodem byl mistrák Inter MČR v roce 2014 v Třemošnici. Bylo pro mě úplně úžasné fotit jména jako Čepelák, Brabec, Žerava, Votroubek a další. Co mě baví? Nejsem profesionál, stále to dělám pro radost a nejvíc mě na tom baví asi to, že můžu poskytnout jezdcům a jejich rodinám nebo fanouškům vzpomínky ve formě fotek. To, když jezdec použije mou fotku, je mi největší odměnou. Co mě naopak nebaví, je čas strávený editací fotek a dotazy, kdy budou fotky. (smích)

Postupně ses vypracoval do motokrosové foto komunity a tvé fotky využívá téměř celé české startovní pole a i několik zahraničních pilotů.

Dalo by se to tak říct... V Česku nás fotí relativně dost a každý z jezdců si najde to svoje. I když objíždím primárně Českou republiku, mám za sebou i několik závodů MXGP v zahraničí. Z těch zahraničních bylo asi nejvíc, když mi sama manželka Tonyho Cairoliho napsala o jednu fotku a pak si jí dala na svůj Instagram.

Kromě focení jsi začal psát také články, tiskové zprávy a dělat rozhovory. K novinářské činnosti ses dostal jak?

Tak to si přesně nepamatuji, ale nejvíce mě ke psaní přivedla Eva Koňáková. Přes několik webů jsem se dostal k Motolevel.com, kde mi šéfredaktorka Lucka Havlíčková dává možnosti i pro vlastní nápady, za což děkuji. Díky psaní a mé další novinářské činnosti mám také možnost pracovat na několika dalších projektech, ať už to je tištěný magazín Czech Motocross, psaní tiskových zpráv Kůta MMČR v motokrosu nebo rozhovory pro ČT Sport.

V říjnu jsi přišel s vlastním týmem na MMČR družstev. Jak vznikla vůbec tahle myšlenka?

Úplně jednoduše. Od té doby, co jsem začal s motokrosem, jsem snil o tom, že si jednou udělám svůj tým. Myšlenka na družstva se zrodila ve vlaku. Cestou do práce jsme zastavili někde mezi stanicemi, přemýšlel jsem a prostě jsem si řekl, že do toho jdu, ať to dopadne, jak chce!

Je složité připravit tým na družstva, když člověk do tohoto koutu „manažerů“ ještě nepronikl - shánění partnerů, jezdců, cateringu?

Nebylo to tak složité, jak si myslíš. Věděl jsem přesně, co chci a jak málo času na to mám. Právě čas byl asi to nejtěžší, protože rozhodnutí padlo celkem narychlo.

Od brzkých ranních hodin se kolem týmového stání PH Racingu scházelo mnoho tvých známých. Jaké byly tvoje pocity, když tě přišel podpořit nespočet lidí?

I když jsem měl v Dalečíně x dalších činností, které na závodech musím dělat, bylo skvělé vidět zájem fanoušků a mých známých. Děkuji všem za podporu!

Pod tvojí taktovkou v týmu PH Racing nakonec závodili v MX1 Roman Mňuk, v MX2 Jan Křípal a v MX3 Filip Müller. Proč padla volba zrovna na tyto jezdce?

Původně měl v MX1 závodit Jindra Musil, ten se však zranil a já musel hledat náhradu. Jsem rád, že se to povedlo domluvit s Romanem Mňukem, který nám pomohl svými výkony v celkovém výsledku. Navíc dal i holeshot, takže jsme byli hodně vidět! Hlavně jsem chtěl, aby v mém týmu byli fajn lidi, se kterými se dobře známe. Všichni kluci navíc bydlí v mém okolí, takže nebylo nijak složité se s nimi potkat a na všem domluvit. Povedlo se mi dát dohromady super partu a dovolím si tvrdit, že jsme si to všichni užili!

Loňská sezóna skončila už dávno, ale ta následující v letošním roce 2022 tu bude velice brzy. Můžeš prozradit našim čtenářům, co do následující sezóny Pavel Horák chystá?

To bych ještě pár dní počkal, ale už teď mohu říct, že PH Racing pokračuje. Družstva byla teprve začátek! Hlavní prioritou bude Mezinárodní mistrovství České republiky v motokrosu. Věřím, že během února představíme celé složení týmu. Už se těším!

Dáváš si jako manažer nějaké cíle?

Hlavním cílem je, abychom si to já i jezdci s doprovody užili. Motokros je náročný sport po všech stránkách a dobrá atmosféra v týmu je základ. Kdyby se do budoucna povedlo postavit se na start mistrovství Evropy s nějakým mým jezdcem, měl bych splněno na několik let dopředu.

Nemůžu se nezeptat. Je tu zima, tak mě tak napadá otázka. Co ty a motoskijöring? Uvidíme PH Racing na startu letošní motoskijöringové sezóny?

Tým na startu neuvidíme, aspoň ne letos. Pokud bude sníh a závody se odjedou, nebudu tam chybět se svým foťákem.

Chtěl bys něco na závěr našeho povídání vzkázat našim čtenářům nebo i někomu jinému?

Určitě všem našim čtenářům Motolevel.com děkujeme za podporu a věříme, že Vám budeme dělat radost i v následujících letech. Kromě čtenářů bych chtěl poděkovat také rodině, jezdcům a všem partnerům, kteří mi pomohou s týmem PH Racing, protože bez nich by to nebylo reálné uskutečnit. Děkuji!

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho štěstí, ať už v rodinném životě nebo i tom manažerském.

Připravil: Ondřej Novotný
Foto: MXGP.com, Martina Marešová, Gravitymag, Michaela Horáková
23.1.2022