Kubo, dosud jsem s tebou žádný větší rozhovor nezaznamenal. Představ se tak prosím čtenářům…

Ahoj, jmenuji se Jakub Jakl, je mi 15 let a bydlím v Praze. Letos jsem přestoupil na KTM 125, na které bych chtěl absolvovat seriál MMČR juniorů v motocrossu.

Jaké byly tvé začátky s motokrosem a kdo tě ke sportu dovedl?

Ve 4 letech jsem dostal pod stromeček Yamahu PW50 a bylo rozhodnuto. Táta v té době aktivně závodil, takže to byl on, kdo mě k tomuto sportu dovedl.

Vzpomínám si na tvé začátky na Nova Motocross Cupu, kde vlastně závodil i tvůj taťka. Jak vzpomínáš na tuhle dobu?

Nova Motocross Cup je podle mě ideální seriál pro začátečníky a hobby jezdce, zatím co já dopoledne sbíral zkušenosti, táta odpoledne vyhrával a já se mu chtěl jednou vyrovnat.

Věděl jsi hned od začátku, že budeš chtít jezdit i mistrovství republiky, nebo bylo původním plánem jezdit jenom pro radost?

Ze začátku to byla opravdu jen zábava bez vytyčených cílů a to trvá vlastně dodnes. Nikdy bych si nemyslel, že můžu vyhrát závod MMČR. Každý úspěch bereme jako bonus navíc.

V loňské sezóně jsi odjel téměř kompletní MMČR ve třídě 85 ccm. Jaká to pro tebe byla sezóna?

Ze začátku velmi smolná, protože jsem si čtrnáct dní před prvním závodem v Pacově zlomil kličku a dva závody hned na úvod vynechal. Pak přišel ještě natáhnutý sval v Dalečíně, ale konec sezóny byl super.

Kdo byl tvým největším soupeřem?

První desítka byla velmi vyrovnaná a v každém závodě se to měnilo.

V Přerově jsi předváděl výborné starty, co bylo tvým receptem na dobrý start?

Po lepších výsledcích jsem si začal konečně věřit.

Na posledním závodě v Hradišti jsi závod dokonce ovládl, to musel být skvělý pocit…

Ano to byl, jelikož jsem ani nedoufal, že by se mi to někdy podařilo a opět k tomu přispěly dva holeshoty.

Loňská sezóna čítala 13 mistrovských závodů. Jak vám to vyhovovala tato závodní „nálož“ ?

Bylo to velmi náročné, hlavně pro můj doprovod, ale alespoň jsem měl šanci stáhnout bodovou ztrátu ze začátku sezóny.

Na ukončení sezóny ve Zvoli jsme tě mohli vidět už na stopětadvacítce. Znamená to tedy ostrý přechod do třídy 125 ccm?

Ano, myslím, že mi 125 celkem sedla.

Zůstáváš i nadále součástí Starling Cross Teamu?

Ano s Honzou Špačkem jsme se dohodli na pokračující spolupráci, za což bych mu chtěl poděkovat.

Jak bude probíhat tvá zimní příprava?

Musím nabrat hlavně fyzičku, protože jí stopětadvacítka vyžaduje, a když to půjde, tak občas motorka. V březnu to bude soustředění v Maďarsku pod vedením Petra Masaříka.

V nové sezóně zasáhneš do hodnocení juniorského šampionátu, nebo zkusíš i seniorku ve třídě MX2?

Chtěl bych odjed celý juniorský seriál, kde chci nasbírat zkušenosti a seniorku nechám asi až na příští rok.

Jaké je tvé očekávání od první sezóny na stopětadvacítce?

Neklademe si žádné velké cíle, chci nasbírat co nejvíc zkušeností a postupně se zlepšovat.

Jak zvládáš kombinovat školu s motokrosem?

Jelikož na motorce jsem jen 2x týdně, tak to celkem zvládám.

Najde se čas i na některé jiné koníčky kromě motokrosu?

Rád chodím na koloběžku do skateparku, který mám asi tři sta metrů od domu, s kamarády na fotbálek, v zimě lyže a samozřejmě hry na počítači. (smích)

Tvůj brácha je úspěšný v curlingu, nezkoušel jsi i tuto sportovní disciplínu?

Ano, brácha je juniorský reprezentant, ale na mě je curling moc klidná hra. Vyhledávám spíš více adrenalinové akce.

Dáváš si nějaké cíle, kterých bys chtěl v motokrosu dosáhnout?

Chtěl bych patřit k TOP 10 v ČR a občas nějakou tu bednu.

Chtěl bys něco vzkázat závěrem?

Chtěl bych poděkovat hlavně tátovi, který se mnou je od začátku a vše financuje, i když to není úplně snadné. Vlastně i celé své rodině, týmu Starling Cross, sponzorům a Petru Masaříkovi, který mě trénuje asi od 6 let.

Připravil: Pavel Horák

Foto: Pavel Horák, Jana Terešáková

4. 2. 2022