Osmdesátá léta byla zlatým věkem rozkvětu československého sajdkárkrosu. Přibývalo posádek jako hub po dešti a divácký zájem byl enormní. Návštěvy kolem 2 000 až 8 000 nebyly výjimkou.

Začátek tohoto desetiletí zastihl v životní formě bravůrního pilota Jaroslava Petáka z Bukové u Příbrami a stejně tak šla nahoru šumperská hvězda Milana Gažíka. Přebory pak v těchto letech vyhráli mladí dravci, kteří hned v následujících sezonách hráli důležitou roli v boji o titul, ať již to byl Vladimír Vodenka či Josef Peták.

Trochu více o sledovaných dvou sezonách 1982 a 1983 vypovídají kompletní výsledkové listiny a hodnocení vedoucích středisek.


Sezona 1982



Před sezonou 1982 došlo k několika interním pohybům mezi týmy, když řada jezdců vyměnila své spolujezdce. Jaroslav Zatloukal začal zase jezdit se svým bratrem Miroslavem, u Jana Polívky se objevil Evžen Kamenár a k Jaroslavu Petákovi se přidal Milan Gažík. Právě u posledně zmíněných je zajímavé, že jejich bydliště dělila vzdálenost 300 km!

Na jejich výkony však neměla vliv a od prvních chvil si padli do noty. V závodech to byla od nich hotová smršť triumfů. Vyhráli všechny jízdy a nasbírali 300 mistrovských bodů, přičemž podle tehdejšího bodování se jim do konečné tabulky započítalo jen 180. Mistrovský titul naprosto zaslouženě získali.

Jako vicemistři skončili Novotný-Lundák, kteří sedmkrát dojeli jako druzí. Na konečném pódiu se k nim přidali třetí bratři Liškové. V popředí se drželi i Polívka-Kamenár.

Sajdkárkrosová rodina se i nadále rozrůstala. Ve velké republice bylo registrováno 24 posádek a v přeboru 43. Bylo ale mnoho těch, kteří obráželi závody nižšího významu, a proto ve statistice chybí.



V přeboru ČSR se do popředí drali mladé ouběnické posádky. V pětidílném seriálu se z vítězství radovali Vodenka-Taška z AMK Ouběnice, kteří vyhráli téměř všechny jízdy. Jako druzí za nimi skončili kluboví kolegové bratři Ambrozové. Bronzovou příčku ovládli další mladíci bratři Mackové z AMK Ratíškovice. Do pětky se vešli čtvrtí Chotové a pátí Zatloukalové.



Sezona 1983



Hodnocení Mistrovství ČSSR 1983 od tehdejšího vedoucího střediska Václava Syrovátka:

„Začátek mistrovství ČSSR v Šumperku 9.5.83 a v Bučovicích 19.6.83 byl poznamenán nebývalým množství bláta. Další podniky 25.6. v Žamberku, 9.7. v Hronově a 4.9. v Nepomuku se již odehrály za krásného počasí na tvrdých a rychlých tratích. Dá se říci, že pořadatelé letošního MR ČSSR udělali v daných podmínkách dobré podniky. Domnívám se, že slabinou většiny pořadatelů byla nedostatečná propagace. Proč v Šumperku, za krajně nepříznivého počasí, přišlo přes 8.000 diváků a na jiných podnicích nedosahoval počet diváků ani dvou tisíc.

Nástup do sezony byl ve znamení našich prvních dvou posádek. Jaroslav Peták s Milanem Gažíkem a Josef Novotný s Petrem Lundákem vyjeli s maximálním nasazením. První jízdu v Šumperku suveréně vyhrál Novotný. Druhá jízda byla asi předzvěstí jeho smolné sezony, kdy po jednokolovém náskoku došel jeho Jawě v posledním kole benzín a jízdu nedokončil. Na bahně byl Novotný s Lundákem jedničkou. Po změně počasí a povrchu tratí na dalších podnicích se karta obrátila a jedničkou byl Peták s Gažíkem, což potvrdili dalším mistrovským titulem.



Bratři Liškové z Třeboně zaslouženě skončili na 2. místě. Liškové ke své tradiční vyrovnané a čisté jízdě přidali na rychlosti.

Bučovická posádka Haluza-ing. Matucha se nečekaně vyhoupla na 3. příčku mistrovství. Trochu jim pomohl bodovací systém (sčítání všech jízd). Z deseti jízd pouze jednou nebodovali, což se žádné jiné posádce nepodařilo.

Teprve 4. místo zbylo na Novotného s Lundákem, kteří z deseti jízd čtyřikrát vyhráli, jednou byli druzí, ale další body již nezískali.

Na 5. místě příjemně překvapili ouběnický Vodenka s Taškou, loňští přeborníci ČSR. Je to sympatický nástup mezi jedničkáře.

Na 6. místo z loňského 13. postoupili Pohořal s Doušou. Ve druhé polovině sezony již docházel jejich Wardburgu dech.

Dále je celé jezdecké pole zahaleno do šedého průměru výkonnosti. Některé posádky jsou snad spokojeni jen s účastí na MR ČSSR.

Dobře se dají hodnotit posádky, které letos postoupily z II. VT do I. VT. Je to již zmíněný Vodenka s Taškou, Petráš s Matějkou na 8. místě, bratři Mackové na 11. místě a Vybíral s Rysem na 12. místě.

Za osobnost sidecarcrossu nutno považovat Jana Polívku z AMK Nepomuk. Svým přístupem ke sportu, technickou dovedností a přátelským poměrem ke všem jezdcům je velikou oporou celé naší „party“. Další osobností je Jaroslav Vrchota z Třeboně. Je jediný, který startuje v nejvyšší soutěži již šestnáctou sezonu. To je od samého začátku sidecarů v ČSSR. Gratulujeme mu k 10. místu. Z jeho cílevědomé přípravy a svědomitosti by si většina posádek měla vzít příklad.

Celou sezonu je nutné hodnotit dost kriticky. Špička jezdeckého pole drží dobrou výkonnostní úroveň. Střed pole zaostává jezdecky i fyzicky. Poslední třetina neodpovídá jezdecky, fyzickou připraveností ani připraveností technickou pro MR ČSSR.

Z tohoto závěru bude vedení střediska vycházet při sestavování nominace MR ČSSR 1984. Podle možností bude v přípravném období provedeno několik prověrek fyzické připravenosti jezdců I. VT.“





Přeborníky měl na starost Karel Peškar a níže uvádíme jeho hodnocení sezony 1983 v Přeboru ČSR:

„Sezona přeboru ČSR začala soustředěním a testací strojů v Třemošnici. Velkým překvapením byla účast padesáti posádek a jejich chuť do ježdění. Stoupla úroveň strojů a vybavenost jezdců. Už na tomto soustředění se projevila část posádek na velmi dobré úrovni, zejména Peták J. s Bakou a Bažant s Černým.

První závod v Opavě se jel na dobré trati. Dal by se vytknout úzký start a umývání jezdců mimo parkoviště závodních strojů. Zajištění celého závodu bylo velmi dobré.
Druhý závod v Medlově byl poznamenán „leteckým“ úrazem Exnera. Trať by měla být širší a více míst na předjíždění. Organizačně a pořadatelsky byl dobře zajištěn.
Třetí závod ve Voticích překvapil dobře připravenou a rozšířenou tratí s dobrou organizací.
Čtvrtý závod v Březové nad Svitavou byl již tradičně dobře připraven s dobrou péčí o jezdce. V tomto závodě poprvé startovala třetí nejlepší posádka přeboru Trkal-Gažík.
Pátého závodu v Kamenici nad Lipou se z vedení střediska nikdo z časových důvodů nemohl zúčastnit.
Poslední závod v Třemošnici se jel na dobré trati a byl upraven výjezd za startem, kde předtím docházelo ke kolozím. Velmi dobře fungovala organizace, líbila se nám ochota a zájem pracovníků pojízdné dílny.

V této sezoně měli pořadatelé velmi mnoho starostí s kropením tratí, aby zajistili bezpečnost jezdců a divákům dobré sledování závodů. Úroveň organizování a zajištění podniků přeboru ČSR i přes drobné nedostatky v letošní sezoně stoupla a za to patří všem organizátorům a pořadatelům vřelý dík.

Při hodnocení jednotlivých posádek musíme začít startovním číslem 58 Peták Josef a Baka z AMK Ouběnice, kteří pod vedením svého strýce, mistra ČSSR Petáka Jaroslava, díky velice dobře připravenému stroji a v neposlední řadě poctivýmtréninkem se za jedinou sezonu stali přeborníky ČSR.

Druzí Bažant s Černým jeli také svoji první sezonu, ale přes velikou snahu jejich starší stroj ne každou rozjížďku dovedl do cíle a podat špičkový výkon. Bažant není v sidecarech nováčkem, protože si velice dobře vedl jako spolujezdec Antonína Háčka. Loni 6. místo v MR ČSSR.

Za poslední 3 závody si stačila nová posádka Trkal-Gažík zajistit 3. místo. Výbušnost a chuť Trkala usměňovaná Gažíkem a podtržena dobrým a spolehlivým motocyklem se projevila jako velice milé překvapení.

Bratři Nechaničtí si dojížděním okolo 5. až 8. místa zajistili celkově čtvrtou příčku přeboru ČSR.
V pořadí pátá dojela posádka Přibyl-Tlučhoř, kteří po různých stájových problémech a nesrovnalostech ve výsledcích, se odvážným pojetím jízdy zařadila mezi postupující do MR ČSSR.
Rudý-Kubánek se projevili jako spolehlivá dvojice s ne hezky vypadajícím strojem. Ke zlepšení výkonu by zřejmě dopomohla změna rámu, který jede většina posádek ve „velkém mistrovství“. Šesté místo je výsledkem jejich poctivého snažení během celé sezony.
Do šestého místa bodovaly 4 posádky z AMK Ouběnic, což svědčí o tom, že když se sejde dobrá parta, podpořena pochopením a uvážlivou pomocí vedení autoklubu, docílí se v tomto ryze amatérském sportu výrazných úspěchů. Ouběničtí dovedou velice dobře zajistit jediný mezinárodní závod sidecarů u nás a s toutéž pečlivostí usporádají poslední volný závod sezony všech posídek spojený s vyhlášením mistrů ČSSR a přeborníků ČSR.“






Jestliže jste se našli ve výsledkových tabulkách a nebo máte na tyto léta vzpomínky, nebojte se nám napsat na email: [email protected]! Rádi si popovídáme!



(joh)
Zdroj: Ročenka střediska sajdkár – Hodnocení sezony 1982 a 1983
Karel Březina – Sidecarcross od počátku do dneška, Mělník 2015
Foto: Soukromý archiv jezdců
4.1.2022