Letos jsi vyhrál vše, o čem sportovec může jen snít. Získal jsi světový titul, k němu si přidal i ten národní (nizozemský) a hattrick si dokonal zlatem z mistrovství Evropy „národů“! Jak se cítíš coby nejúspěšnější český sajdkárkrosař všech dob? Dochází ti, čeho si dosáhl?

„Po sezóně 2021 jsem byl rozhodnut, že své působení v závodech ukončím. Nakonec jsem podlehl nabídce od Etienna Baxe a nadále v závodech setrval. Plácli jsme si a společně tak dokázali vytvořit silnou dvojici, která potvrdila kvality světového týmu. Jsem rád, že jsem dosáhl celoživotního úspěchu i zisku prvního holandského titulu si velice vážím, ale přece jen ten světový má pro mě samozřejmě větší cenu. Obhajoba evropského triumfu v holandském týmu je pro mě též velký úspěch. Ještě v loňském roce jsem si nepředstavoval, že by se mi povedlo něčeho podobného dosáhnout. Takže si neustále užívám skvělé pocity a pomalu mi vše dochází.“



Celostátním médiím tvůj úspěch neunikl. Vystoupil si ve Sportovních zprávách v České televizi, byl si hostem v prestižním pořadu Martina Veselovského na DV TV a samozřejmě také na motoristických portálech, kde si udělal dobré jméno sajdkárkrosu. Čekal jsi takový zájem médií nebo si myslíš, že by měl být větší?

„Jsem rád za každý možný rozhovor a interview. O sajdkárkrosu se všeobecně ví málo, a tak je člověk rád, když právě tento úspěch napomůže k tomu, aby lidé o tomto druhu motoristického sportu věděli více.“

Řádné oslavy bezesporu k takovému triumfu patří. Můžeš nám přiblížit, jak probíhaly v tvém podání? Bezprostředně po posledním závodě Velké ceny Německa, po národech a dále?

„Do poslední chvíle se nevědělo, jak dopadne souboj o světové body. Právě proto to bylo napínavé do posledních metrů finálové jízdy v Rudersbergu. Když jsem věděl v cíli druhého závodu, že už mi nikdo světový titul nevezme, tak mi spadl obrovský kámen ze srdce. Oslavy titulu bezprostředně po závodě byly neuvěřitelné. Užili jsem si je s týmem, se svými kamarády a svojí rodinou. Přiznám se, že mi v pondělí nebylo vůbec dobře.“

Změnil se ti nějak život, když si mistr světa?

„Zvláště žádnou velkou změnu nepociťuji. Jediné, co mi poslední dobou připadá, že to vše nějak rychle utíká a právě věci, které si chce člověk opravdu užít a vychutnat. Člověk se furt za něčím honí a neuvědomuje si, jak mu rychle čas plyne mezi prsty. Asi bych lhal, kdybych řekl, že se s titulem nic nezměnilo. Pociťuji větší zájem lidí se se mnou setkat, vyfotit a třeba jen potkat historicky prvního mistra světa ČR.“



Tvé angažmá u několikanásobného mistra světa Etienna Baxe z Nizozemska se bude hodnotit jen a jen pozitivně. O předsezonních námluvách s ním jsme toho napsali hodně, můžeš ale nám po roční zkušenosti s ním prozradit, jak jeho tým funguje a přiblížit, jaké má zázemí? Mluví se o něm totiž jako o nejprofesionálnějším v sajdkárkrosu...

„Námluvy probíhaly v listopadu 2021. Přece jen po covidu bylo vše tak trochu zpožděné. Proto až tak pozdě. Po dvou sezonách s týmem Veldman jsem byl rozhodnut, že se závody končím. Ne, že by člověk nechtěl pokračovat dále v tom, v čem je dobrý a co ho v životě naplňuje, ale přece jen práce a rodina jsou pro mě taktéž důležité. Nakonec člověk podlehl nabídce nejlepšího týmu v sajdkárkrosu. V první chvíli člověk ani neměl myšlenky na světový titul, spíše jsem chtěl vidět práci nejlepšího týmu světa a být jeho součástí.“



Dostat se na světovou úroveň vyžaduje i řádná příprava. Byla u tebe nějak mimořádná s vědomím, že jedeš s takovým pilotem? Co vše obnášela a kolik času ti vzala? Byla náročnější, než dříve?

„Díky zkušenostem z předešlých let nebyla moje příprava nějak zvláštní. Jak s bráchou, tak i s Veldmanem jsem pravidelně jezdil v top 5 zavodů MS, tudíž člověk pokračoval v tom samém, co měl doposud ozkoušené. Jen musím přiznat, že je mnohdy náročné ve svém věku sebrat dostatek motivace a odhodlání odtrénovat patřičný suchý trénink, tak aby byl člověk připraven na závody jak psychicky, tak i fyzicky. Ale to tak bohužel chodí.“



Ještě než vypukla sezona, absolvovali jste s Etiennem Baxem několikaměsíční soustředění ve Španělsku. Jak na tebe působil? Neměl jsi vůči němu větší respekt? Můžeš nám na něj něco prásknout?

„Trénink v teple před samotnými závody je pro GP týmy opravdu zásadní. I Etienne nechce ponechat nic náhodě a už několikátým rokem jezdí na ozkoušené místo, kde zná spousty tratí. Bylo pro celý tým velmi důležité, abychom strávili několik dní společně, a tak poznali jeden druhého a hlavně i novou techniku. Oproti letům předešlým startoval Etienne nově na 4taktní Husquarně. Přece jen je jízda v mnoha směrech jiná, než je tomu na dvoutaktu. Soustředění ve Španělsku bylo pro mě velkým přínosem. Už na něm se ukázalo, že by nám to mělo společně šlapat.“

Rok jste začali vítězným závodem na holandském mistráku. O něm si se už v některých video-rozhovorech rozpovídal... Co se na něm stalo a jak změnilo tvé vnímání nového týmu?

„Je to tak, první závod holandského mistráku byl v mnoha směrech výjimečný. Už jen třeba to, že Etienne přijel na tento závod pozdě, tudíž do tréninku jsme nastupovali s 10 minutovým zpožděním. K tomu všemu po prvních třech kolech se začaly z motoru ozývat divné zvuky. Nakonec se nám motor zastavil, a tím jsme ztratili možnost zajet rychlé kolo. Bohužel v tu chvíli rezervní motor byl motor bez úprav, holá 450 4T. V tu chvíli jsme uvažovali i o možnosti nenastoupit do závodů. Nakonec vše pro nás dopadlo, jak nejlépe mohlo. Celkově jsme zvítězili na půjčené motorce.“



Do mistrovství světa jste slibně vstoupili a posléze od jedné „ceny“ k druhé jste přebírali červenou tabulku pro lídra šampionátu. Vše šlo podle plánu. Jak jsi to prožíval? Měl jsi už v hlavě, že světový titul by mohl cinknout?

„Od úvodního závodu v Markelu, kdy jsme si odvezli plný počet bodů, jsem pevně doufal, že by titul mohl klapnout. V tomto zavodě jsme byli spokojeni i s technikou a vše nasvědčovalo k vítěznému konci. Přece jen ale byla před námi ještě celá sezóna. Myšlenky o zisku světového titulu šly stranou a člověk se hlavně soustředil na jednotlivé závody.“

Co bylo v sezoně nejtěžší? Došlo i na nějaké krušné chvíle, kdy si zaváhal, jestli to dokážete?

„Sezóna se samozřejmě skládá z jednotlivých závodů, které se ne vždy vydaří úplně podle představ. I my jsme s Etiennem měli některé závody, kde nás zklamala technika. V tu chvíli člověk věděl, že muže být sám lépe připraven po fyzické stránce, ale v ten moment bohužel nic nezmůže. Nedojetý druhý závod v Lokti byl pro nás velmi těžký. Navíc na domácí trati s podporou českých fanoušků a my zůstali stát na trati pro technickou závadu. Velmi frustrující.“



Do finále v německém Rudersbergu jste přijížděli s pěti bodovou ztrátou. Jaké pocity s tebou cloumaly a jak u vás probíhal celý nedělní závodní den? Hodinu před závodem, půlhodinu a minutu před startem? Došlo s Etiennem na nějaké hecování, že například před poslední jízdou jste se vzali kolem ramen, plácli si nebo řekli: „To musíme urvat!“?

„V Rudersbergu to byly samozřejmě velké nervy. V tu chvíli, když si člověk uvědomí, že je tak blízko a zároveň přes jakékoliv technické a zdravotní komplikace tak daleko. V tu chvíli je rád, že štěstí bylo na jeho straně. Na druhou stranu jsem věděl, že zisk světového titulu mám možnost získat právě v nej týmu, který je ve startovním poli momentálně nejsilnější. Pomohla mi i velká duševní síla Etienna, který zná své kvality a umí jich ve správný moment využít. Víceméně jsem se snažil přistoupit k závěrečnému závodu jako ke všem ostatním. Bez myšlenek na titul.“



Při poslední jízdě, kdy byl bodový stav s vaším nejvážnějším konkurentem o titul Estoncem Varikem srovnán, jste se drželi na druhém místě, ale pořád několik příček před svým rivalem... Můžeš popsat, co se ti honilo hlavou, když jsi byl jen pár kol před cílem blíž ke splnění snu být mistrem světa?

„V samotném úvodu jízdy jsme udělali velkou jezdeckou chybu, kde jsme se malém převrátili. Bylo těžké soustředit se na samotný výkon a jet tak, abychom byli rychlí a nedělali zbytečné chyby. Přece jen člověk už měl v očích vidinu zlatého titulu. Hodně nám pomohlo vidět dostatečný náskok na Varika s Kunnasem. Naše jízda se zklidnila a také zrychlila.“

Pro české fanoušky bylo dojemné slyšet českou hymnu na stupních vítězů, ale málokdo si uvědomuje, co za tím je úsilí a odříkání. Všichni vidí jen pozlátko... Můžeš prozradit, co vše tě tento úspěch stál?

„Slyšet českou hymnu je něco opravdu krásného a když ji hrajou na počest vašeho vítězství, nezapomenutelný zážitek. Sen každého sportovce. Jsem rád, že i já jsem měl tu možnost. Doufám, že příští rok si ji ještě užiji na jednotlivých podnicích mistrovství světa. A co zatím všechno je, aby se povedl takový to sportovní úspěch? Úplně si nejsem jist, jestli bych dokázal do detailu popsat recept, jak na něj. Co tomu musel člověk po celou kariéru věnovat, aby to ve finále, jak se říká, cinklo? Snad jen vlastnosti, které stojí za úspěchem: odhodlání, pracovitost, vytrvalost, cílevědomost. Vždy to vše musí korespondovat pospolu, aby člověk mohl dosáhnout úspěchu. Samozřejmě za tak velkým úspěchem stojí společná práce celého týmu a všech lidí, které jsou po mém boku a pomáhají mi, abych mohl věnovat potřebný čas přípravě.“



Titul pomůže ke slávě, ale co finanční hledisko? Dá se na sajdkárkrosu zbohatnout?

„V tuto chvíli jsem rád, že jsem se před loňskou sezónou rozhodl dál pokračovat, aby ne když pro mě byla sezóna tak úspěšná. Před sezónou jsem ale vážně uvažoval, že závodění ukončím. Člověk má civilní povolání, rodinu a k tomu není nejmladší. Etienne mě do sajdkáry musel dokonce přemlouvat. Časy, kdy jsem si myslel, že bych závody mohl zbohatnout, jsou dávno pryč. Realita je úplně jiná. Sajdkáry nejsou profesionálním sportem ani přesto, že jednotlivé týmy mohou tak působit a snaží se svůj sport dělat na poloprofesionalní úrovni, ale pořád jezdci mají své civilní povolání.“



Vím, že kromě závodění máš zaměstnání... Jak se to dalo stíhat a jak benevolentní šef byl k tvému uvolňování?

„Člověk přes nízkou úroveň sportu dělá poloprofesionalní sport, a tak musí stíhat trénink, závody a samozřejmě i přípravu zázemí a techniky. Civilní zaměstnání je pro mě jistota, díky které můžu nadále závodit. I přesto furt chci dělat sport jako profík. Bez podpory zaměstnavatele v podobě volného času na tréninky a závody bych nemohl dále sport provozovat. Tím velké pochopení a poděkování patří mému zaměstnavateli Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje stanoviště Příbram. Šéf i kolegové tohoto stanoviště mi vycházejí maximální vstříc a dokonce mě jezdí podpořit i na závody. Během pracovní doby dohlíží na můj dostatečný energetický příjem.“



Za svou kariéru si asi nejvíce strávil se svým bratrem Tomášem, jeden rok s Julianem Veldmanem a Etienem Baxem. Můžeš je porovnat, jací jsou piloti?

„Všichni tři jmenovaní patří mezi špičku sajdkárkrosu. Právě díky těmto třem jezdcům se člověk zapsal do dějin českého i světového sajdkárkrosu.“



Specifikum sajdkárkrosu vyžaduje i podporu sponzorů. I když si byl v nizozemském týmu, potřeboval si své sponzory? Komu z nich bys chtěl poděkovat?

„Když člověk vidí jiné sporty, tak je to až nespravedlivé, jak jsou jezdci v sajdkárkrosu odměněni. Všichni jsou závislí na podpoře vlastních sponzorů a kdo je nemá, může na sajdkárkrosu jen prodělat. Etienne mi pomáhá po dobu zavodů doplnit plat chybějícího plného úvazku z práce. Za zbytek podpory jsem vděčný svým partnerům: Envirmine energo, Autoklubu ČR, Bama metal Rosovice, Euro sitex, BO motor oil a Josef Vondráček s.r.o. Nově jsem získal podporu i od firmy Ruko Osek s.r.o. - je to dlouholetý kamarád, který nám v závodech též fandí už pěknou řádku let. Všichni tito jmenovaní mi pomáhali v závodech už v minulosti, kdy jsme ještě jezdili s bráchou a nadále mě podporují při mé sólové účasti v holandských týmech.“



Slovo závěrem nechám na tobě... Můžeš všem, co ti pomohli poděkovat nebo říct nějakou myšlenku, která tě napadne...

„V loňském roce jsem zažil asi nejúspěšnější sezónu své sportovní kariéry. Na základě toho bych rád poděkoval těm, kteří mi právě v minulém roce pomohli za světovým titulem. Jsou to lidé z Kaplice společně se stavební firmou Stolarik, kteří připravili na území ČR skvělý podnik MS. I když jsem slyšel určité výtky ohledně organizace od některých fanoušků a příznivců sajdkár, tak věřte, že jet nultý ročník světového podniku a mít na organizaci měsíc, není vůbec jednoduché. Právě tento podnik byl pro mě klíčovým k zisku světového titulu. Velké díky tak patří přímo všem z Kaplice. Ale nejen oni byli ti, kdo se velkou mírou zasloužili o zisk mého titulu v loňském roce. Likéry Medelix, BO motor oil a Josef Vondracek s.r.o. byli další tři sponzoři, kdo se přímo podíleli na organizace tohoto závodu. Bez jejich pomoci bych českou hymnu pro vítěze šampionátu MS v Rudersbergu neslyšel. Na samotném závěru už nezbývá nic jiného než poděkovat všem kamarádům a mé rodině, kteří za mnou stojí a drží palce. Věřte, že cesta na vrchol bolí a není jednoduchá! Dodatečně Všem přeji úspěšný rok 2023.“



POHLED manželky Adély Čermákové:



Co říkáš na úspěch svého muže?

„Je to něco neskutečného. Strašně moc jsem mu to přála. Od samého začátku, co s ním jsem, žiji sajdkárkrosový život naplno s ním. A vidím, co tomu všechno dává a obětuje. Jeho celoživotní závodění, jak v životě, tak ve sportu, který miluje. Tohle je nejvíc, co si mohl splnit a získat.“



Jak pro tebe byl minulý rok náročný?

„Já takhle už ani nevím... Asi jo, byl náročný, přece jenom máme tři děti. Ale já to tak beru, já ho takového poznala, a tenkrát mi bylo řečeno: ,,Buď se mnou budeš chtít být a nebo ne (smích),“ a bylo vyřešeno. Co fakt bylo jinak než v předešlých letech, bylo asi to, že jel s Etiennem a ta šance na titul byla veliká a chuť ještě větší. Od prvního závodu jsem tak ty závody prožívala více emotivněji, takže docela celý rok v nervu (smích). Ale ty pocity po posledním závodě v Rudersbergu? …neskutečný, to vše za to stálo!!! To jsou okamžiky, které se nezapomínají!! A i přesto, že je pořád někde, je to miliónový chlap a táta. Nadále ho budu maximálně podporovat i v letošní sezóně!!!“




Za redakci Motolevel.com děkujeme Ondrovi Čermákovi za poskytnutí rozhovoru a za jeho čas na zodpovězení našich otázek. Samozřejmě děkujeme i jeho ženě Adélce za její pohled na velký úspěch jejího manžela! Do nové sezony přejeme hlavně hodně štěstí, zdraví a úspěšnou obhajobu titulu!



Připravil: Josef Hejnal
23.1.2023