Kromě nich se na start postavilo dalších osmnáct posádek převážně z Německa, Rakouska a Švýcarska. Mezi nimi byla známá jména z GP okruhů, nebo českého mistrovství, jako například Hoffmann/Strauss, Käser/Käser, Weiss/Schneider, nebo Umgeher/Rottensteiner, či Wanger/Lenherr.

Početné obecenstvo mohlo sledovat tři bodované rozjížďky a v každé z nich nebyla nouze o zajímavou podívanou. Boukal s Vitoňem dorazili na místo někdy ve čtyři ráno a o půl sedmé už se vstávalo na tréninky. V něm si vyjeli třetí místo a v následné kvalifikaci skončili čtvrtí.



„Start do první rozjížďky jsme zvládli dobře a odjeli jsme jako pátí. Od druhého kola jsme se usadili na třetím místě a na něm jsme i první jízdu dojeli,“ hodnotil úvodní dějství Honza Boukal. Druhá jízda ale byla úplně jiná. „Před startem mi nešel zařadit kvalt a než se mi to povedlo, brána dávno spadla,“ popisuje problémy Boukal. „Odjížděli jsme daleko poslední a s vypětím všech sil jsme to dotáhli až na páté místo pod šachovnicí. Opravdu jsme si pěkně zazávodili.“



Před třetí rozjížďkou byla příbramská posádka na průběžném třetím místě a do závěrečné jízdy hodlala dát poslední zbytky sil po náročném víkendu. Dva dny na maximum namáhaná technika ale byla proti. „Celý den jsme řešili problém s ložisky v krku řízení. Ve třetím kole poslední jízdy se ložisko vysypalo úplně a řídítka se začaly zasekávat. S tím už se jet prostě nedalo,“ hlásil zklamaný Boukal. „Závody to byly parádní, celý víkend jsme si užili, ale momentálně v nás převládá zklamání z nedokončené poslední jízdy. Úspěch byl blízko…“

Text: Karel Švéda
Foto: IMBA a M.Boukalová