V MiniGP 190 nenechal Roman Durdis od prvních meřených kol nikoho na pochybách, kdo je v téhle třídě nejrychlejší a vyhrál, co šlo. V obou závodech jsem ho naopak musel krotit, aby nikomu svoji rychlost nedokazoval a neriskoval pád, který by ho stál body. Tentokrát bylo prostě potřeba, aby jel víc hlavou a díky odstupu měl zároveň příležitost vyzkoušet v závodě nové věci v jízdním stylu, které několik posledních měsíců trénujeme. Všechno nakonec dopadlo, jak mělo, a plný počet bodů byl v kapse.
V MiniGP 160 už situace kolem našeho zástupce Tamase Lukacse tak jednoznačná nebyla. Kvalifikaci dokončil na čtvrtém místě. Do závodu ale nastoupil už v nasazení, posunul se během pár kol na druhou pozici, jenže v jedné ze zatáček mu odskákal předek a následoval pád. Po něm se do závodu vrátil a díky tomu, že padali i ostatní, dojel do cíle čtvrtý. Do druhého závodu po nás chtěl změnu na podvozku, ale vyhovět mu se mi nechtělo, protože dělat změny do závodu je loterie. Úpravu nastavení vyžadoval Tamas tak vehementně, že jsme mu nakonec ustoupili a bylo z toho třetí místo. Sice skončil za největším soupeřem v celkovém hodnocení, takže u něj po příjezdu převažovala frustrace, ale pozitivní je, že cit na chování motorky mu nechybí.
Co se týče závodu mistrovství republiky, tam jsem měl možnost zase jednou vidět i další jezdce z našeho týmu a musím je pochválit. Speciálně Jendu Kučeru, který se ve dvanácti letech tak vytáhl, že je o hlavu vyšší než ostatní a váží odhadem o patnáct kilo víc. I s tímhle hedikepem jezdí jen zhruba půl vteřiny za nejrychlejším a v Třinci vybojoval ve třídě Ohvale 160 třetí místo.
Úplně nakonec zmíním, že jsem měl radost i z toho, že se mi podařilo odhalit jednoho podvodníka, který získával proti pravidlům výhodu v pneumatikách. Podvádění do závodění nepatří a do tříd pro juniory už vůbec ne. Sice budu v depu ještě míň oblíbený než teď, ale jsem rád, že jsem protest podal, hříšník s ostudou nasedl do auta a ještě před vyhlášením zmizel.
Autor: Lukáš Pešek
Foto: archiv týmu Lukáše Peška
27.08.2023