Se svojí technikou strávil na trati stovky hodin. Na vlastní náklady ji vybudoval a denně upravoval, aby tam motokrosaři mohli trénovat. Do Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku jich jezdily desítky, a to i ze zahraničí. Jenže nadšený motokrosař Jan Likler narazil na odpor, když starosta města najednou otočil. Místo podpory nastaly potíže, údajně hlavně kvůli hluku. 
 

„Trať je pět set metrů od obce, za hlavní frekventovanou silnicí, kudy jezdí denně tisíce osobních aut a náklaďáků. Hluk je jen výmluva,“ odmítá to 35letý Likler, kterého živí zemní práce. Díky tomu má stroje na úpravu tratě.

Historie motokrosu v obci přímo u hranic s Rakouskem není moc bohatá. Před lety tam byla skromná a zarostlá trať, o niž se nikdo nestaral. Likler tam před více než deseti lety postavil dva skoky, ale bez údržby místo opět pohlcovaly bažiny.
 

Loni v březnu se rozhodl, že trať obnoví a začne se o ni starat. Od majitele si pronajal pozemek pro motokrosové účely, využil vlastní stroje a za několik dní vytvořil 1 900 metrů dlouhou trať. „Denně jsem ji upravovat, kropil, oral, vláčel,“ vypočítává.

Atraktivní místo pro trénink se brzy rozkřiklo mezi jezdci, kteří začali jezdit ve velkém, a to i z Rakouska a Německa. „Oba víkendové dny tady bylo klidně i sto motorek, v týdnu tak deset až dvacet,“ popisuje.

Uvažovalo se také o zařazení tratě mezi závody jihočeského krajského přeboru v motokrosu. „Byl jsem tam osobně. Na trati je několik pěkných skoků, lavic, klopených zatáček, měla i slušné převýšení. Na závody chybělo startovací zařízení, adekvátní startovní rovina nebo větší parkoviště pro stroje. Ale domluvili jsme, že pokud by se tyto nedostatky vychytaly, mohly by se tam jezdit závody krajského přeboru,“ přidává Evžen Zadražil, vedoucí jihočeského motokrosového střediska.
 

Dočtěte si článek ZDE. 
 

Autor: Pavel Kortus/Českobudějovický deník 

21.03.2024