Závodní okruh Schleizer Dreieck hostil o uplynulém víkendu další kolo mezinárodního road racingového šampionátu. Šlo o druhé závody této sezóny v IRRC, kde opět nemohl chybět ani český závodník Petr Najman s domácím týmemLaserscanning Europe by PSB Motorsport. Petr tu poslední dvě sezóny zažívá náročné víkendy. Loni po pádu skončil v péči lékařů, letos ho naopak zlobila technika. Tým pracoval na jedničku a snažil se veškeré problémy vyřešit, takže Petr mohl nastoupit do obou závodů. První závod ale opět ukončila technická závada, takže do druhého závodu musel nastoupit jen se sériovým motorem. I tak bojoval o pozice kolem pátého místa celkově, třetího v IRRC. Nakonec však po chybě a vyjetí mimo trať dojel o několik míst dál, přesto si dokázal připsat další body do hodnocení šampionátu.

Petr Najman

„Ve Schleizu nás čekaly druhé závody evropského šampionátu, na které jsme se snažili co nejvíce připravit. Byli jsme kvůli tomu týden předtím testovat v Mostě. Všechno fungovalo bez problémů. Ve Schleizu se tradičně jezdilo už v pátek, kdy bylo na programu šest volných tréninků. Měli jsme v plánu je využít, protože i když není trať ve Schleizu těžká na naučení v otázce toho, kam vede, tak je náročná na správný průjezd trati. Začali jsme hned ráno v osm hodin a první tréninky byly skvělé. Ve třetím tréninku se mi bohužel rozbila převodovka, takže jsme ho nemohli dokončit. Díky dobré připravenosti týmu máme k dispozici druhou totožnou motorku, takže jsme do dalších tréninků nastoupili s ní. Motorka fungovala dobře, a tak jsme byli dobře připravení na sobotní kvalifikace.

Na začátku první kvalifikace se jelo na vodě, ale trať začala osychat, hlavně ve stopě, proto jsem zajel do boxů na výměnu mokrých pneumatik za slicky. Zajel jsem na nich dvě kola a pokusil jsem se získat dobrý čas. To vyšlo a bylo z toho druhé místo, což byla dobrá výchozí pozice. Věděli jsme, že se počasí bude zlepšovat a bylo jasné, že o pořadí na startovním roštu rozhodne druhá kvalifikace.

Po tomto tréninku motorka zhasla a šla hůř nastartovat, takže se mechanici pustili do opravy a zjistili závadu na motoru. Jelikož jsme s sebou neměli třetí rezervní motor, tak jsme na tomto poškozeném motoru museli odjet i druhou kvalifikaci. Mechanici věděli, že motorka nemá takový výkon, jaký by měla mít, ale že se s tím dá jet. Nebylo to ideální, ale zároveň jsme nepřišli o kvalifikaci. I přes to jsem se snažil dostat do tempa a v posledním kole se mi podařilo zajet dobrý čas, který mě dostal na třetí místo a do první řady na startovním roštu. To bylo skvělé, protože to bylo naším cílem. Byli jsme velice spokojení. Nakonec jsme zjistili, že jsme na motoru bez výkonu nechali ještě zapnutý režim elektroniky na vodu, který motorce utlumuje výkon. O to větší radost jsme měli z výsledku. Mechanici se rozhodli vyndat oba dva motory a zajet s nimi sto kilometrů o dílny v Chemnitz, aby na neděli připravili jeden motor. To se jim podařilo a stihli se večer vrátit.

Na neděli ráno mi tým přikoupil Warm Up, abychom motorku vyzkoušeli. Měli jsme v plánu zajet tři až čtyři kola, jen pro vyzkoušení, zda všechno funguje. To se potvrdilo a ráno jsem jel téměř stejné časy jako v kvalifikaci. Byl znatelný rozdíl na motoru, takže panovala spokojenost a těšili jsme se na závody. Bylo jasné, že s fungující motorkou dokážu časy stahovat.

Start do prvního závodu se mi podařil. Držel jsem se na třetím místě v kontaktu s jezdci přede mnou. Hned v prvním měřeném kole jsem si zajel svůj osobní rekord a asi o šest desetin lepší čas než v kvalifikaci. Za to jsem byl moc rád, ale ve třetím kole mi časomíra ukazovala 1 s. To jsem nechápal, protože jsem se začal rozjíždět a tlačit na to. Následně jsem to pochopil na cílové rovince, kde motorka začala ztrácet výkon a jakoby mě někdo „tahal za ocas,“ jak se říká. Nechtěl jsem riskovat větší poškození motoru, když už moc nejel, takže jsem ho vypnul, zvedl ruku a ze závodu odstoupil. Moc mě to mrzelo, protože jsem chtěl ve všech závodech sezóny dojíždět, abychom sbírali body. Bohužel to nevyšlo.

Do druhého závodu nám zbývala poslední možnost – a to vyndat z krabice sériový motor – a odjet to s ním alespoň na nějaké body. Bylo jasné, že to v této konkurenci bude hodně náročné. Start se mi opět podařil a držel jsem třetí místo. Snažil jsem s udržet ostatních, ale s prvními nešlo jet. Ve třetím nebo čtvrtém kole mě na cílové rovince předjel závodník na Krämeru, což je devítistovkový dvouválec. Snažil jsem se ho co nejvíce držet, ale poté mě zase na motor na cílovce předjel Gary Johnson se Suzuki 750. Celý závod jsem s nimi držel kontakt. V technických pasážích jsem je stahoval, ale v místech, kde rozhodoval motor, mi vždycky cukli.

V předposledním kole jsem bohužel v první levé zatáčce udělal jezdeckou chybu. I přesto, že jsem je nechtěl předjíždět, tak jsem šel později na brzdy. Věděl jsem, že už bych zatáčku neprojel, takže jsem musel motorku narovnat a vyjet z trati do kačírku. Podařilo se mi zastavit jen metr před bariérou. Snažil jsem se vyjet, ale moc to nešlo a motorku jsem musel vytáhnout ručně. Na trať jsem se vrátil, ale ztratil jsem tím čtyřicet vteřin. Kvůli tomu jsem přišel o několik míst, ale závod jsem dokončil na 15. místě celkově a na 13. místě v IRRC. Nějaké body jsem získal a jsem rád, že jsem viděl šachovnicovou vlajku.

Z dat z elektroniky jsme zjistili, že jsem šel později na brzdy o dvacet metrů. To bylo opravu pozdě. Bohužel to byla moje chyba, která mě stála třetí místo v IRRC. Sice jsem se pohyboval kolem pátého nebo šestého místa, ale přede mnou byli hostující závodníci z IDM a jiných šampionátů, kteří by nebodovali. Mohl jsem mít třetí místo, ale nedopadlo, to jsou závody. Technika nás dost pozlobila, ale i to se někdy stává. Moc mě to mrzí, protože tým funguje skvěle. Kluci se snaží, jeli skládat motor, ale ve Schleizu máme poslední dva roky smůlu. Pořád to ale dopadlo lépe než loni, kdy jsem v prvním závodě v prvním kole spadl a musel být hospitalizován v nemocnici.

Co se týče mých výkonů z víkendu, tak jsem spokojený, protože jsem se v každé rozjížďce držel okolo třetího místa a jel o vteřinu rychleji než loni. Neměl jsem ani žádné problémy s fyzičkou. Jen nás bohužel pozlobila technika, a nakonec jsem ještě udělal jezdeckou chybu. Jsou to závody, ale naštěstí nejsme já ani motorka rozbití. Motory dá tým co nejrychleji dohromady a budeme připraveni do finské Imatry, kde se pojede za tři víkendy. Závěrem chci celému týmu a všem partnerům poděkovat za podporu.“

TZ Petra Najmana

18. 6. 2024