V loňské sezóně jsi zvítězil v mistrovství světa ve flat tracku, letos tedy obhajuješ dva tituly. Kromě světového i domácí. Připomeň čtenářům, kde všude tě mohou v letošní sezóně sledovat?

Letos se účastním kompletního seriálu mistrovství světa, téměř všech podniků českého šampionátu a vybraných závodů v zahraničí. Mám za sebou dva mistráky v Itálii, kde jsem skončil první a třetí. A ještě mě určitě čeká závod v Rakousku. Zároveň se pohybuji na různých akcích, které jsou spojeny s motorkami nebo Dakarem, kde se díky našemu Orion - Moto Racing Group pohybuji už deset let.

Aktuálně máš za sebou třetí podnik světového šampionátu v anglickém King’s Lynn, kde jsi skončil na druhém místě. Největším soupeřem byl opět Sammy Halbert, který je v průběžném vedení. Sezóna je ve své polovině, máš nějakou strategii do dalších závodů?

Sammy Halbert vede o osm bodů. Ve všech třech závodech skončil pokaždé těsně přede mnou. Teď v Anglii jsem si to ale pokazil sám. V základních jízdách i ve finále jsem byl nejrychlejší, ale chyba, kterou jsem udělal hned v první zatáčce po startu finále mě stála několik pozic. Trvalo mi, než jsem se z pátého místa prokousal dopředu, ale i tak se mi podařilo sjet nějakou půl rovinku na Halberta a zkusit alespoň jednou zaútočit. Nestačilo to a byť je druhé místo super úspěch, byl jsem trochu zklamaný, protože na výhru to rozhodně bylo. Nicméně v celkovém pořadí jsem se posunul na druhé místo a z toho mám obrovskou radost.             

Ondra Svědík je dalším naším skvělým jezdcem, v průběžném pořadí mistrovství světa je pátý. Jak spolu vycházíte?

S Ondrou jsme kamarádi. Jezdíme spolu na vzdálenější závody, abychom zbytečně netahali dvě auta. Také jsme spolu byli na jaře na dvou soustředěních mimo republiku. Společně trénujeme, protože se navzájem hecujeme. Posouváme se tak dál a taky sdílíme technické postřehy. Myslím, že jak Ondra pro mě, tak já pro něj jsme si na našem mistráku navzájem takovým hnacím motorem, jak se kousnout a dát do toho 100%.

Když se vrátíme k nám do Čech, v červnu jsi ovládl flat trackový víkend v Divišově, ve Slaném jsi nejel, tam kraloval Ondra Svědík a tím se dostal do průběžného vedení. Do konce domácího šampionátu zbývají tři podniky. Uvidíme tě na všech?

Ve Slaném měl být závod původně hned na jaře. Byl kvůli počasí zrušený a náhradní termín mi bohužel kolidoval. Musel jsem to přijmout, ale i když mám teď na Ondru celkem bodovou ztrátu, pořád můžu titul získat. Musím ho ale porazit ve všech třech zbylých závodech. Pojedu všechny a pokusím se o to. I kdyby se to třeba nepovedlo hned v tom prvním, všechny ostatní závody pojedu. Do Březolup se vždycky rád vracím a nechat si ujít závod na nejkrásnějším stadionu u nás v Praze na Markétě by byl hřích.

Můžeš čtenářům popsat svoji motorku? Zejména váhu, výkon a zásadní úpravy pro flat track?

Flattrack vychází z motokrosového základu. Tedy 450ccm a váhou zhruba 110 kilogramů. Což jsou zásadní změny oproti klasické ploché dráze. Dalším velkým rozdílem je to, že jezdíme v podstatě na silničních pneumatikách, které jsou speciálně předepsané pro flattrack. Pneumatiky jsou na devatenáctipalcových kolech a vzadu se používá široký, třípalcový ráfek. To je takový hrubý základ a další úpravy si řeší piloti individuálně. Já mám jiné brýle řízení pro větší „rejd“, trošku jinou řídící jednotku upravenou pro flattrack, kompletně předělané pérování a tak dále.

Flat track je stále populárnější disciplína. Ty toho máš za sebou hodně, především motokros, ale zkoušel jsi i silnici. Jak moc odlišný je jezdecký styl ve flat tracku. A šlo ti to hned od začátku?

Nešlo ????. On flattrack hrozně klame. Myslím si, že většina závodníků si na první pohled řekne, že to je jednoduchý. Dvě zatáčky, žádné skoky a tak. A s takovým červíkem v hlavě jsem do toho trochu šel i já. Nicméně jsem se správný styl, cit pro plyn a vůbec celý ten princip učil strašně dlouho. Respektive se učím pořád. Není to jednoduchý sport a záleží na drobných detailech. Určitě mi ale základ z motokrosu a silničních závodů hodně pomohl. Z toho jsem vytěžil hodně, o tom není sporu. Styl je to ale jiný a s motorkou je potřeba byt hodně jemný a pracovat tělem tak, aby neustále měla co největší grip.

Každá disciplína se pochopitelně rychle vyvíjí. Je to znát třeba v supermotu, kde je to dnes více o jízdě s kolenem na zemi než o dlouhých smycích a skluzech. Vnímáš něco podobného i u flat tracku?

Jedu svoji čtvrtou sezónu flattracku. O moc déle tu disciplínu ani neznám, takže to nemůžu úplně dobře posoudit. Určitě se vyvíjí, ale to dokážu zhodnotit až postupem času. Co jsem v tom já, tak se třeba v mistrovství světa hodně zrychlilo. Někde jsem slyšel názor, že jezdíme na starých motorkách a závodník klidně přijede závodit po vlastní ose. Má to k pravdě hodně daleko. V poli jsou motorky, které mají hodnotu přes 40 000 euro. V tomhle to jde hodně dopředu a myslím, že v určitém ohledu by měla přijít nějaká regulace.

Jak početný je váš tým? Kdo všechno ti na závodech pomáhá?

Se mnou na závody jezdí hlavně táta. Ten mi pomáhá jak s přípravou motorky, tak na závodech. Bez něj bych se neobešel a za to mu díky. Na velké závody nás většinou jezdí víc a jsme skvělá partička. To je to, co mě vždy hrozně baví. Hodně mi pomáhá další závodník flattracku, Kamil Peuker. Ono je totiž na světovém šampionátu fakt málo času mezi jízdami a když jsou na motorku dva, je to hned lepší. Samozřejmě mám pak po boku přítelkyni, další kamarády a nemůžu zapomenout na partnery, bez kterých by to nešlo.

Chceš závěrem něco vzkázat svým fanouškům a fanouškům flat tracku?

Určitě chci. Na podzim nás čeká, myslím, i světově naprosto unikátní víkend. Takzvaný „Pardubický plochodrážní supervíkend,“ který proběhne v termínu 4.-6.října 2024. My tady v sobotu 5.října pojedeme předposlední světový závod, takže bych chtěl touto cestou všechny pozvat na plochou dráhu do Pardubic. Přijeďte podpořit nás a ostatní české kluky v soubojích s ohromnou světovou konkurencí. Strašně se tam těším a chtěl bych uspět.

Děkujeme za rozhovor.

Rozhovor připravil: Jan Koudelka

Foto: archiv jezdce

26. 8. 2024