SM Vysoké Mýto - náladové počasí zasahuje
Když jsem přemýšlel čím začít v infu o druhém mistráku supermotárdistů ve Vysokém Mýtě , napadla mě jediná věc a to je otázka : Bude letos ještě někdy nějaký závod, kde nebude pršet??? Zatímco v Písku se jednalo o normální déšť, který chvíli je a chvíli není, tento víkend se hlavně v sobotu sneslo z nebe něco, co se hned tak nevidí. Po dopoledních trénincích, které proběhly na již tradičně perfektně připravené trati za sluníčka a hlavně pořádného dusna, si asi kolem třetí hodiny odpolední dalo dostaveníčko asi šest bouřek naráz přímo nad autodromem. Proudy vody během hodiny změnily terén na jedno velké koupaliště, ale i tak jsem vyrazil společně s Víťou Janouškem na mokrých pneumatikách pobavit zbytek depa svým plácáním se v blátě. V tuto chvíli bych chtěl moc pochválit a poděkovat pořadatelům, hlavně řediteli závodu za to, že umožnil trénink i na blátě a udělal z nás o trochu menší fotbalisty, než za jaké nás mají někteří „ hustí krosáci“... Povětšinou ti, kteří sami nic nedokázali.
Startovní listiny opět zejí prázdnotou
Díky tomu bylo v neděli ráno na trati stále mokro a blátivý terén a pár malých potůčků, které tekly přes asfaltovou trať, nás ujistilo v tom, že minimálně do druhé jízdy bude pro všechny stěžejní tolik neoblíbená loterie, jakou pneumatiku kam nasadit.
Čtyřkolky mě opět zklamaly počtem zúčastněných, avšak nikoliv soubojem na trati. Myslím, že už teď je jasné, že se o titulu rozhodne mezi Vláďou Bouškou a Jirkou Matějcem. Bouška v první jízdě odstartoval jako první a trpělivě nahazoval Matějcovy brýle až do doby, kdy je ivančický jezdec musel odhodit. „Jerry“ se ale nevzdával a i když ke konci rozjížďky už nešlo rozeznat jeho bělmo v očích od zorniček, nedával Vláďovi nic zadarmo. I tak se ale do konce jízdy nic nezměnilo a Písecký pilot slavil první vítězství.
Po stejném startu v jízdě druhé si Jirka nejspíš řekl, že už se mu nechce na další výplach očí, a tak hned v prvním kole Vláďu Boušku možná malinko riskantně přeskočil na jednom ze skoků a vypracoval si náskok, který bez problémů udržel až do konce. Jestli to tak půjde dál, tak jsem zvědavý jak si kluci ten titul při stejném počtu bodů i vítězství rozdělí.
Třída S2 nabídla další pěknou podívanou
Třída S2 už tradičně nabízí nejpěknější závody co do počtu jezdců a soubojů na trati. Už v sobotu měl smůlu jediný zástupce teamu Hardbike v této třídě Milan Vopatřil, který po pěkném výstupu v nájezdu do terénu a následném válení sudů společně s motorkou, kdy chvíli měl navrch Milan a chvíli Honda, usoudil, že si jít kupovat na jeden závod boty o velikosti 52 kvůli jeho nateklému a nádherně modrému nártu je blbost a raději se spokojil s rolí diváka.
Kvalifikaci opět vyhrál Matěj Škubal, který nikoho nenechává na pochybách, že se s ním musí počítat a zejména terén je po několika letech strávených v motokrosu jeho silnou doménou. Jako druhý zhruba o půl vteřinky zaostal Jirka Bartoš a malinko tak potvrdil slova jeho otce, který mi před dvěma týdny na tréninku pochválil článek o Písku jen s malou výtkou, že jako nejžhavějšího kandidáta na titul jsem Jirku pasovat ještě nemusel, aby ho to moc nesvazovalo. Třetí Jirka Mikšovský a čtvrtý Michal Ducháček ukázali, že mezi tuhle čtverku se budou ostatní dostávat jen těžko.
Hned po startu první jízdy se ujal vedení Jirka Bartoš, ale Matěj mu to hned „ strčil“ v terénu vnitřkem. Vypracoval si malý náskok, který udržel až do cíle. Za druhým Jirkou Bartošem se neudálo nic nového, a tak mu jeho teamový kolega Jirka Mikšovský v pohodě hlídal záda. Snad jen „ Duchovi“ se nedařilo a sedmé místo bylo pro něj určitě malinké zklamání. Na pátém místě hned za polským jezdcem Karolem Mochockým přijel už taky matador této třídy David Hlavatý a Vašek Schmid zařídil, že v top šest se umístili tři Husaberci.
Do druhé jízdy opět vyrazil na čelo Bartoš a ať se Škubal snažil sebevíc, recept na předjetí silného Husaberku už prostě nenašel. „Mikša“ třetí, čtvrtý Hlavatý, pátý Mochocky a šestý opět Schmid. Krize Ducháčka se ve druhé jízdě ještě prohloubila a na deváté místo Michal určitě rád vzpomínat nebude. Jak jsem už napsal, na třídu S2 se dívá opravdu moc pěkně, kluci jedou hodně rychle a zejména u šéfa Husaberku Tomáše Sulkara může být po prvních dvou závodech hodně veselo.
Mitas Cup ovládl tým Vládi Potužáka
U třídy Mitas cup mě zaujaly dvě věci. Jedna z nich byl pohled na stupně vítězů, kde všechny tři stupínky obsadil team Vládi Potužáka na čele s jeho šéfem, a potom to byl pohled na zcela nový design motocyklu dnes už ikony svazu motokrosu Aleše Cikánka, který mu podle jeho slov vlastnoručně navrhl sám prezident svazu Míla Rožec.
A co napsat k S1?
Myslím, že kdybych se přijel podívat na mistrák v motokrosu a viděl Jirku Čepeláka, Martina Žeravu, Petra Bartoše, Martina Kohúta, Pepíka Kulhavého, Honzu Brabce, Martina Michka a Honzu Zarembu jak spolu závodí na celé trati sami, tak si poklepu na čelo a řeknu, že je to sice střelba, ale to je tak všechno. Omlouvám se ostatním našim vynikajícím motokrosařům, které jsem tady nevyjmenoval, ale pokud chci dodržet stejný počet jezdců jež startovali ve druhé rozjížďce nedělního mistráku supermota v Mýtě, tak nikoho dalšího už jmenovat nemůžu.
Davida Brabce zradila VMka
První nad čím jsem se pozastavil, byl už v sobotu přístup šéfů naší nové motorky VM. Zatímco v Písku tovární team vybalil své nádobíčko se vším všudy a všichni patrioti už začali plesat, že se konečně u nás zase něco děje, do Mýta přijel jejich jezdec David Brabec už jen sám s motorkou. Poté co David po objetí několika kol pomalu a s křápajícím motorem projel okolo našeho depa v podobě zapůjčeného „Bonveráckého“ kamiónu jsem usoudil, že mu nejspíš ojnice podala ruku a začne se horečně šroubovat. Proto jsem se cítil malinko překvapený, když jsem prošel okolo jeho auta a uviděl už tradiční startovní číslo 101 nalepené na zapůjčené Husqvarně. Samozřejmě neznám okolnosti a nemůžu nikoho kritizovat, ale tím , že „véemka“ nenastoupila hned do druhého závodu mistráku, si nejspíš příliš dobrou reklamu neudělala.
Co se týká samotného závodu , začal jsem tušit ještě větší průser kvůli počtu jezdců, který byl nižší než v Písku. Už v sobotu, kdy mi napsal mladý nadějný jezdec Honza Zeman něco o chřipce a antibiotikách a opět jsem neviděl auto Petra Pince a dalších kluků.
Kvalifikaci nejlépe zvládl Tomáš Trávníček
Kvalifikaci vyhrál Tomáš Trávníček, který nasadil už na téměř suchém, ale značně zaneřáděném asfaltu obě mokré pneumatiky a rozhodně se mu tahle volba vyplatila. Druhý Vít Janoušek zaostal o vteřinu a pak o dalších pár hromad hnoje v podobě dvou vteřin, se naskládalo dalších pět jezdců v osmi desetinách.
Tomáš "Travex" Trávníček vítězí v první rundě s náskokem dvou vteřin
První start se ale nejlíp povedl letošní nové posile Hardbike teamu Milošovi Říhákovi. Hned za ním jel Tomáš Trávníček, jako třetí Víťa Janoušek, čtvrtý jsem tak nějak odrazil já a pátý David Brabec. Bitva Hardbike versus MAX2 se opět rozhořela naplno zejména ve chvíli, kdy jsem ucítil Davida v jedné z kolejí téměř vedle mě a na následné lavici jsem uviděl přední kolo jeho Husqvarny jen pár centimetrů od mé přilby. Na Davidovi byla vidět chuť závodit což se mi potvrdilo asi za jedno kolo už na asfaltu při nájezdu do pomalé levé zatáčky, kdy mě varoval nějaký asi šestý až sedmý smysl, narovnal jsem motorku a jezdec teamu MAX2 okolo mne proletěl po vnitřku rovně asi o 50 km/hod rychleji. Než jsem se zhruba za dalších pět kol uklidnil z leknutí, tep asi 250 úderů za minutu, David mě předjel znovu , když se ještě stačil zastavit ve stop and go za předčasný start. Poté co mě díky rvaní se sám se sebou ještě předjeli výborně jedoucí Lukáš Ducháček a mladičký Milan Sítnianský (raději nebudu ani psát že jede na dvěstěpadesátce ), bych se už k mé osobě nerad vyjadřoval. Každopádně Miloš Říhák neudržel vedení a „ Travex“ s náskokem dvou vteřin právě před ním zvítězil. Černý den si vybral Vít Janoušek, kdy po dvou pádech skončil až na sedmé pozici. David Brabec přijel na třetím místě, Lukáš Ducháček na čtvrtém a „Síťa“ na fleku pátém.
Miloš Říhák triumfuje a prohazuje si pořadí s "Travexem"
Ve druhé jízdě jsem měl za Říhákem a Trávníčkem opravdu dobrý start, za což jsem byl nakonec moc vděčný, protože hned za mnou podle mě už malinko přemotivovaný David Brabec nedobrzdil do první zatáčky a po pozdějších slovech: „Myslel jsem že to vyjde...“ poslal do kotrmelců sebe, Janouška i Milana Sítnianského. Naštěstí zůstali všichni zdraví, a tak se sluší Davčovi poděkovat, že po nenastoupení Martina Zeithammera a našeho teamového šéfa Jirky Blahy do druhé jízdy, málem ochudil startovní pole o tři z osmi zbylých jezdců a možná tak donutil někoho se chytnout za nos, kam se naše supermoto řítí. Naštěstí to kluci posbírali, tedy vyjma Davida, kterému vytekl olej přímo do první a nejrychlejší zatáčky okruhu, a tak trošku neúspěšně zakončil své účinkování v nedělním závodě. Naštěstí pořadatelé bleskurychle zvládli olej vyčistit a zasypat, takže už ve druhém kole to klouzalo jenom malinko.
Miloš Říhák tentokrát vítězství udržel až do cíle díky vynikající jízdě, i díky Trávníčkovu pádu, kdy jsem ho stačil předjet i já a úspěšně jsem ho asi tři kola držel za sebou, než mě na cílové rovince předjel jako kdyby se nechumelilo. Trošku mě mrzelo, že jsem neměl na třetí pozici čas si odpočinout , protože zezadu mě tlačili Mišo Solík ze Slovenska na páté pozici a hlavně v Mýtě fantasticky jedoucí Lukáš Ducháček na pozici čtvrté. V posledním kole kdy už jsem si říkal, že není žádný problém a že si připíši hezké bodíky za třetí místo, mi v jedné zatáčce uklouznul předek a na tři plná jsem se s motorkou v pozici ležmo odstěhoval na louku a zrovna při sbírání se ze země jsem viděl, jak se mé třetí místo proměňuje v páté.
Závěrem myslím budu mluvit za všechny jezdce , když slovy Josky Kubíčka napíšu, že si pořadatelé v Mýtě zaslouží absolutorium za odvedenou práci po oba dva dny a já jim tímto děkuji.
Za report letí poděkování Radimovi Vavříkovi.
Za poskytnutí fotografií děkujeme Jaromírovi Šigutovi. Kompletní fotogalerie:
http://www.bakulfoto.com/supermoto/vysmyto010/vysmyto010.htm
Kompletní výsledky a možná časem i fotoreport kontrolujte na webu promotéra.
Informace o Autodromu Vysoké Mýto na http://www.autodromvmyto.cz/
Na adresu pana Vavříka bych rád sdělil, že je dle mého názoru více než kvalitní reportér. Článek je trefný, čtivý, lehce stravitelný a obsahuje vše nutné. Posloupnost událostí je také parádní, prostě čtivo na jeden nádech!! Nehledě k tomu, že je p. Vavřík taktéž elitním světovým závodníkem, což mu vedle reportérského nadání dává i dokonalou znalost motocyklového prostředí. Takže, palec nahoru!!!