MARTIN OSIČKA
33 let
Majitel motokrosové stáje Osička MX Team
Původní/nynější profese: stavařina
Bydliště: Velké Bílovice
Oblíbený sportovec: Sebastian Loeb (rallye)
Hobby: na odpověď nemáte dostatek místa :-)

Jeho kolébkou jsou Velké Bílovice na Břeclavsku, které nadále zůstávají základnou týmu. Triumf v mezinárodním mistrovství České republiky družstev z roku 2009 či loňské tituly Francouze Florenta Richiera ve třídě MX2 a Jiřího Čepeláka (třída MX3–OPEN) jsou zatím nejzářivějšími úspěchy v nedlouhé historii ambiciózního motokrosového týmu. Na začátku našeho povídání s jeho majitelem Martinem Osičkou jsme zabrousili do doby, kdy sám ještě netušil, že motokros tak významně zasáhne do jeho života.

Jakým sportem jste se zabýval před svým příchodem k motokrosu?
„V podstatě jsem se celý život věnoval sportu. Jako běžec mílař jsem dělal atletiku, od dětství jsem jezdil dostihy a parkur, pak jsem se dal na silniční cyklistiku. Bohužel, v šestnácti letech jsem se vážně zranil, což mi nedovolilo v těchto sportech pokračovat.“

Motoristický sport vás k aktivní činnosti nikdy nezlákal?
„V roce 2006 mě kamarádi z Velkých Bílovic přemluvili, abych se jel podívat na jejich trénink. Tam jsem si naivně myslel, jak je jednoduché jezdit na motokrosové motorce. Tak to vlastně všechno začalo. Hned druhý den jsem měl svoji první motorku. Co se týče závodění, kvůli předchozím úrazům a své profesi si nemůžu dovolit aktivně se účastnit závodu jako jezdec. Motorku jsem bral spíše jako relax, jenže v roce 2007 přišel bohužel nevinný pád a s ním úraz páteře. Vynahrazuji si to teď především díky klukům v týmu, jejichž úspěchy mě moc těší.“

Čím si vás získal právě motokros?
„Vždy mě lákala vůně benzinu a rychlost. Nejdříve jsem zkusil amatérské závody s auty, ale z časových důvodů jsem přešel na terénní čtyřkolku. To však nebylo to pravé. A ze čtyřkolky byl už jen malý krůček k motokrosové motorce.“

Co vás motivovalo k založení motokrosového týmu? S jakými záměry jste do této branže vstupoval?
„Když jsem se začal víc a víc pohybovat kolem motorek, motokrosu a lidí v něm, přišel jsem
s myšlenkou založit si vlastní tým. Nejdříve jsem pomáhal Filipu Neugebauerovi a postupně se tým rozšířil do současné podoby. Sám jsem v dětství hodně sportoval a neměl čas na jiné neřesti. Ovšem podmínky nebyly vždy růžové. Nyní jsem měl možnost a hlavně odhodlání vytvořit mladým lepší podmínky, než jsem měl v mládí já, a než by si kluci sami mohli dovolit. Sport je krásná věc, ale finančně náročná. Základnu jsme zřídili ve Velkých Bílovicích, juniorský tým ji má u Jirky Jankovského (MOTO shop 191). Sám jsem však netušil, do jakých rozměrů se prvotní myšlenka rozvine.“

Na jakém organizačním principu tým Osička MX funguje?
„Pro příští rok plánujeme určitou reorganizaci. Čím více lidí, tím více starostí a složitější organizace.“

Jaká kritéria jsou rozhodující pro angažmá jezdců do týmu?
„Především záleží na motivaci samotných jezdců. Pokud jezdec sám není přesvědčen o tom, že chce něčeho dosáhnout, nepomůže mu v tom ani sebelepší tým.“

Kolik jezdců momentálně nosí dres vašeho týmu?
„V současné době se u nás pohybuje devět jezdců: Filip Neugebauer, Marek Sukup, Jiří Čepelák, Florent Richier, Filip Podmol, Matěj Hejhal, Jan Ondrášek, Jaro Antalič a Šimon Jošt.“

Kladete důraz na okamžité úspěchy či zároveň zvažujete výběr jezdců i perspektivním pohledem?
„Vždy to chce nějaký čas. Určitě je zapotřebí pracovat s mladýmu jezdci, což děláme díky pomoci Jirky Jankovského a pana Libora Neugebauera. Samozřejmě záleží i na ekonomické situaci rodin. Bohužel to tak je.“

Jaké to je, provozovat v současné ekonomické situaci špičkový motokrosový tým?
„Nákladné.“ (úsměv)

Čím si dokážete udržet v týmu tak kvalitního jezdce, jakým je Florent Richier?
„Známe se už delší čas díky Filipovi Neugebauerovi a jeho působení v Německu. Během té doby se z nás stali s Florentem přátelé. Nejspíš mu poskytujeme dobré „rodinné“ zázemí (úsměv). Vybudovali jsme si vzájemnou důvěru, má tady i svoje stálé dobré kamarády.“

Jak hodnotíte letošní výsledky svých jezdců?
„S letošní sezónou jsem spokojený. Třem jezdcům to v průběžném pořadí zatím vychází na vítězné stupínky, z toho dva jezdci usilují o titul. Co se týče juniorského týmu, pevně věřím, že v příštím roce se práce s těmito jezdci zúročí a vynaložené úsilí začne nést ovoce.“

Kdyby se před posledním závodem mezinárodního mistrovství České republiky mělo o titulu rozhodnout mezi vašimi jezdci, nechal byste jim takzvanou volnou ruku, nebo by přišla ke slovu týmová režie?To není fantazírování, taková situace nyní při finálovém podniku v Přerově skutečně nastane. Ve třídě MX2 má reálnou naději na titul jak Marek Sukup, tak Florent Richier...
„Asi bych to nechal na jezdcích. Takže bych jim dal volnou ruku a popřál štěstí. Každý by se totiž rád viděl na bedně a tuto šanci nechci nikomu brát.“

Převzato z www. moto-cross.cz

Foto - Radim Kubala