Jelikož se pan Vondruška ani pan Grosskopf nedostavili na jednání ČSMS ve Vestci, i když byli pozváni a měli možnost diskutovat veřejně, reaguji na nařčení panem Vondruškou v jeho dopise zveřejněném na českých motokrosových portálech. Zároveň bych chtěl upozornit, že na tomto jednání byl pořízen záznam objasňující spolupráci ČSMS s KTM, stejně jako koncepci výchovy a financování juniorské reprezentace. Video bude brzy zveřejněno.
Pane Vondruško, vůbec s Vámi nechci polemizovat o tom, co jste na motocyklu dokázal a koho jste vychoval. A už vůbec ne, kam Vám sahá pan Hejtík nebo pan Krajčovič. Pouze Vám musím připomenout dobu, v jaké jste Vy sám osobně závodil a v jakých letech jste vychoval zmiňované jezdce. Dnes máme rok 2012 a doba se nám jaksi posunula. Již nejezdíme na zetkách a nefasujeme nic v Duklách a Svazarmech. Zmínil jste jezdce, kteří působili v době, kdy se motokrosem dalo dost slušně živit, na MS se vyplácely slušné prémie a teamy, jako byl například ten Váš, dostávaly podporu přímo od výrobců motocyklů. Dnes se na MS pouze platí, na ME se pouze platí a na ADAC musíte být špička, abyste se uživil! Pokud umíte vrátit čas, tak jste to měl říci hned na prvním jednání ČSMS a já bych se s Vámi okamžitě dohodl za nějaký ten poplatek, ať mě přiložíte do svého stroje času a okamžitě bych se svým teamem s Vámi odcestoval! Bohužel jsem přesvědčen, že tento stroj nevlastníte, a tak si budu muset opět poradit sám!
Ve svém vyjádření vytýkáte, že juniorskou repre budu zajišťovat já, aniž byste se na mou koncepci jakkoliv informoval. Dovolte, abych připomenul, jak byly rozděleny úkoly VV DM a voleni členové. Pokud se Vám povede zapátrat v hlavě a vzpomenete si na první schůzku lidí, kteří by měli řídit ČSMS. Jistě mi dáte za pravdu, že já a Vladimír Pokorný jsme chtěli pracovat a spolupracovat s ČSMS, protože jsme doufali, že tam vstoupí odborníci a lidé, kteří mají co českému motokrosu nabídnout a jsou znalí marketingové problematiky. Již od začátku pro nás pro oba bylo stěžejní jedno jméno a to je pan Churavý! Pokud máte dobrou paměť, určitě si vzpomenete, že jméno Churavý jsme spolu s Láďou vyřkli několikrát a určitě si vzpomenete, jak někteří členové VV DM reagovali a to už vůbec neřeším, jaká reakce nastala po vyřknutí jména Čepelák. Toto vše se dá vysvětlit počáteční euforií, ale nevím, jestli jste všichni byli v takovém rauši, když Ervín Krajčovič oznámil, že jeho funkce dnes končí, že měl od pana Abrahama za úkol dát dohromady lidi, kteří jsou ochotni spolupracovat s ČSMS, že má svoji práci, a proto se nikam necpe. Na to vstal Petr Grosskopf a říká: „Tak to ne, Ervíne, ty jsi nás sem dostal, musíš jít do toho s námi.“ Ervín na žádost všech, kteří již byli zvoleni – p.Hejtík, p. Červenka, p. Velký a p. Grosskopf, byl jednohlasně přijat za pátého člena i přes svou špatnou pověst! S odstupem času, když si čtu vyjádření Petra Grosskopfa a Vás pane Vondruško, nebo motoristické veřejnosti k působení p. Krajčoviče ve VV DM, přijde mi to vše hodně absurdní! Co se týče mé osoby a Vladimíra Pokorného. Když se jednalo o naší účasti ve VV DM, dostali jste tuto odpověď: „Na toto nebudeme mít čas, protože se naplno musíme věnovat klukům, budeme maximálně přísedící.“ Dostali jsme za úkol vypracovat koncept a postarat se o juniorskou reprezentaci, protože se Vladimír Pokorný věnuje motokrosovému trenérství už 40 let a já jsem měl nejlepší výsledky s juniory za poslední roky.
Nyní k tomu milionu korun, který prý mám obdržet a který tak nemůžete vy a pan Hanousek rozdýchat. U toho, co říkal pan Krajčovič panu Baborovskému jsem nebyl a nevím, jak to probíhalo. Než jste však vy nebo p. Grosskopf začali šířit nějaké pomluvy a nepravdy, rozhodně jste to měli konzultovat s těmi, kterých se to přímo týká, a to jsem já a pan Vladimír Pokorný. Možná máte patent na oslíčku otřes se, ale bohužel já ne a bez peněz motokros dělat neumím. A pokud byste si alespoň prostudoval náš koncept výchovy a shánění financí pro juniory, který byl připraven již na druhé schůzce VV DM v Brně, věděl byste, že opravdu zmiňovaný milion korun zahrnuje a také byste se dozvěděl, jak jsem jej chtěl sehnat a komu jsem ho chtěl rozdělit. Co se týče spolupráce s KTM, systém byl vysvětlen panu předsedovi Z. Velkému, včetně interních informací mé společnosti Motoshop 191 s.r.o., UNIVOKu Aleše Vondráka a Centrály KTM Bratislava, ale znovu jsem se utvrdil v tom, že jste opravdu člověk, který pouze křičí, protože jen člověk neznalý tématu volá přímo do Mattighofenu.
Co se týká uzpůsobení kalendáře tak, aby mladí mohli jezdit třídy 85 ccm na závody do Německa a pak teprve na ME. Jen pro upřesnění – když jste se díval na kalendář, prozatím se s ADAC kryl pouze Höchstädt a Emmen, ale u těchto dvou závodů byla hvězdička značící výjimku, že se u těchto dvou podniků třída 85 ccm nejede. Mimochodem, tento kalendář byl znovu přepracován a nyní se kryje pouze Emmen. Kalendář byl stavěn právě s ohledem na ADAC, ale i ME a třídu MX3, protože například dotace z MŠMT se dají čerpat pouze na poslední dvě zmiňované kategorie. Navíc podniky ME se výhradně jedou s podniky MX1 a MX2, takže máte zaručeno, že kluci startují na správných tratích a tím se připravují zároveň na MS.
Musím říci, že jste měl ve dvou věcech pravdu. Každý, kdo si přečetl vaše řádky, si opravdu udělal svůj úsudek. A že opravdu po roce bude valná hromada. S odstupem času musím říct, že pro mě je po roční spolupráci s AČR například pan Strach nebo pan Charvát stokrát větší odborník k danému tématu, než jste vy. Když se se mnou pan Strach i pan Charvát o něčem přeli, alespoň přesně věděli o čem.
Co se týče mé osoby. Rok jsem zkoušel spolupracovat s SCM Jinín a stále tvrdím, že systém SCM je špatný nebo spíše žádný a s výchovou nové generace nemůžu souhlasit. Jako příklad bych mohl uvést osobu Aleše Doležala, který se jako trenér střediska juniorů ani neobjevuje na juniorských závodech, aby si mohl udělat obrázek, jak jeho svěřenci závodí a mohl tomu přizpůsobit trénink. Navíc ve svém prohlášení píše, že byl přítomen tomu, když jsem chválil SCM Jinín a chtěl s ním spolupracovat (což bylo na začátku sezóny 2011, a to v žádném případě nepopírám). Bohužel se neobjevil na konci sezony na schůzce v Nové Pace, kde jsem mohl shrnout fungování s SCM Jinín a kde jsem vyjádřil svůj nesouhlas se systémem, na čemž stále trvám. Dle mého názoru kdyby v SCM s jeho finanční podporou státu bylo vše v pořádku, nikdy by soukromníci jako jsme já a Vladimír Pokorný nemohli absolutně konkurovat výsledkům kluků SCM, natož je přeskočit rozdílem třídy! Pokud bychom se o něco podobného pokusili buď ve Francii nebo v Itálii, bylo by to absolutně nemožné.
Rád bych ještě upozornil, že již teď se ČSMS podařilo donutit AČR konečně zvýšit svou aktivitu, dočkali jsme se včasného kalendáře, různých prohlášení, zlepšení práce SCM Jinín a vzniku Juniorské komise pro motokros. Rád bych si poslechl odpověď na otázku: „Proč to doposud nešlo?!“ Dle mého názoru tím pouze dokazují svůj dosavadní špatný přístup. Otázkou je, pokud ČSMS přestane AČR konkurovat, zda vše nesklouzne do starých kolejí!!!
S pozdravem
Jiří Jankovský
Lehce archivní ozhovor převzatý z webu GTmotocross.cz, kde byl zveřejněný již 7. 12. 2011:
Na návštěvě u Jiřího Jankovského - rozhovor o současné situaci v českém motokrosu
To, že máme v Jiníně sportovní centrum mládeže jistě víte… To, že se však v posledních dvou letech o výchovu naší motokrosové mládeže stará hlavně Jiří Jankovský, možná ne. Proto jsem využil svou cestu na Gladiator Games do Prahy, abych se v neděli cestou zpět zastavil ve Zdislavicích nedaleko Vlašimi, kde Jirka bydlí a u něhož loni přebývali a také chodili do školy např. Vašek Kovář, Filip Podmol, Matěj Hejhal a v současné době také Honza Vondrášek. V jeho rekonstruovaném paláci, vzniklém z bývalé prodejny Jednota, kluci trvale bydlí, mají zde posilovnu, šatnu, garáž s motocykly, dílnu, mycí boxy, dodávku na tréninky a nedaleko zaparkovaný luxusně vybavený kamion, kterým se Jirka chystá se svými svěřenci objet Evropu. Kluci chodí ve Zdislavicích rovněž do školy, kde k tréninkům využívají také školní tělocvičnu. Během mé návštěvy jsme prodiskutovali současné téma AČR vs. ČSMS a taky současnou situaci v českém motokrosu. Hlavní body našeho rozhovoru si můžete přečíst níže….
V uplynulých týdnech se stále omílá téma AČR vs. ČSMS, jaký je tvůj pohled na vzniklou situaci a koho bys raději viděl u kormidla?
Můžu na rovinu říct, že se přikláním k ČSMS, důvodů je několik. Hlavním z nich je laxní přístup současné autority k rozvoji motoristického sportu a k vývoji nových talentů. Mohu mluvit pouze za motokros, protože se okolo něj již několik let pohybuji. Poslední 2 roky jsem si vyzkoušel roli trenéra a manažera a musím říct, že to není sice jednoduché, ale rozhodně se dá dělat například s juniorskými reprezentanty mnohem víc. Dost mě zaujal výrok pana PaeDdr.. Romana Ječmínka, když na tiskové konferenci uvedl, že je vše v pořádku a že ze strany motoristických disciplín neslyšel žádnou kritiku. K mému zápornému postoji nepřispěl ani dopis, kterým AČR obesílal jednotlivé členy se snahou obhájit svou několikaletou práci. Považuji tento krok právě za pokus o to udržet se u korýtka a chtěl bych vidět částku, kterou do toho AČR investovala... Proto se přikláním k ČSMS. Nežijeme již v komunismu, tak snad dostanou šanci lidé, kteří jsou šikovní, kreativní a ve svém sportu či práci to někam dotáhli. Proto pan Abraham má moje sympatie. Během jeho vedení se brněnský autodrom těší dobré pověsti, prošel spoustou kvalitních změn. Pan Abraham je schopný uspořádat největší sportovní podnik na našem území a finančně zajistit výkonnostní růst svého syna. Je to určitě vizitka dlouholeté a skvělé práce! Nechci tvrdit, že ČSMS a její činnost příští rok vše změní, ale vidím v tom alespoň určitou šanci. Půjde samozřejmě o několikaletou cílenou práci.
Hodně diskutované téma je výchova mládeže. Tebe vnímám jako jednu z nejzásadnějších osob českého motokrosu, která se v poslední době angažuje ve výchově talentů jako je např. Vašek Kovář nebo Filip Podmol. Můžeš nám prozradit své zkušenosti s podporou výchovy mládeže ze strany AČR? Dostal jsi na „své“ kluky nějakou finanční podporu jak na tréninky tak třeba na reprezentaci?
Je pravda, že letos jsem s partou kluků odjel celý seriál ME a kompletní seriály v Česku plus nějaké mezinárodní závody. Divím se, že AČR vůbec nedochází, že nemáme žádnou generaci závodníků, která by nastoupila po éře mých vrstevníků! Pokud znáte malinko čerpání peněz z MŠMT, pak víte, že dotace se čerpají pouze na výsledek v MS nebo ME, a to do 8 místa, takže pokud nebudeme mít nastupující generaci závodníků s požadovanými výsledky, nemůžeme čerpat dotace a tím zanikne vrcholový český motokros. Už dnes je třeba jasné, že pokud budeme chtít poslat český team na motokros národů, nemáme závodníka do třídy MX2! Tak daleko jsme to dopracovali. Nejsmutnější je, že nynější vedení motokrosu stále žije z práce, kterou tady odvedli lidé jako například pan Churavý, pan Čadek, pan Pokorný atd. Nechci nikoho urážet, ale ptám se co bude, až přestanou zavodit Petr Bartoš, Martin Žerava, Michal Kadleček, David Čadek, Jiří Čepelák a další …! Co se týče mého projektu, řešil jsem několikrát se zástupci AČR – konkrétně s panem Strachem a panem Charvátem finanční podporu, která mi byla slibována, ovšem ne v konkrétní podobě ani v konkrétních číslech. Důvodem neposkytnutí dotací byly problémy ohledně Sazky, což je pro mě dvojnásob absurdní, protože v této kauze figuruje právě pan Ječmínek. My bychom nebyli schopni dotáhnout sezónu do konce, nebýt celého teamu lidí, kteří mi pomáhali a kteří s AČR nemají nic společného. A k té otázce jestli jsem čerpal nějaké dotace - ne nečerpal, peníze čerpal pouze Vašek Kovář, a to byla jeho osobní věc. Musel jsem si poradit sám.
Většina lidí říká, že by se mělo „něco“ změnit, ale z nikoho nevypadne nic konkrétního. Co by se mělo změnit podle tebe? Myslím tím, ať už v motokrosu všeobecně, tak i při výchově mládeže. Zdá se mi totiž, že nám naše motokrosová generace opravdu tak nějak vymírá...
Těch věcí je spousta, to bychom tu byli dlouho, pokusím se to nějak zobecnit. Základem je samozřejmě málo mluvit a hodně udělat. To „něco“ je určitě přístup a výchova mladé generace. Přístup znamená to, že se nebudeme spoléhat pouze na peníze z MŠMT a najdeme jiné další zdroje například v podobě sponzorů. Nejednoduší by bylo mít managera nebo agenturu, která bude shánět peníze na reprezentaci. A co se tyká té mladé generace, určitě je třeba mít širší reprezentační výběr jak ve třídě 85, 125 tak ve třídě 250 4T a s ním systematicky pracovat, umožnit jim vycestovat na kvalitní závody a nastavit jasná pravidla, za jakých se mohou čerpat dotace! Letos se pyšníme, jak to šlo mladému Terešákovi na 65, ale ani nevíme, jestli bude ještě za pár let závodit. A to že bych mu to moc přál, aby zopakoval na 125 to stejné jak na 65!! Ale každý zkušený trenér vám řekne, že závodníkem se stáváte až při přechodu na 125 a tam se začíná teprve lámat chleba. V Česku je velký hit všech tatínků vozit kluky na 65 každý víkend po závodech a tlačit na ně a pak když by měli začít něco pořádně dělat a připravovat se na dráhu závodníků, tak už je to nebaví! Pokud by byla možnost to nějak změnit, měl by být určen trenér pro třídu 65, který se bude s kluky potkávat jednou až dvakrát týdně a měl by s nimi pracovat! Pro tyhle děti to musí být hlavně zábava a učení se správné technice. Ne se prohánět každý víkend po trati a bát se, že dostane vynadáno! Ve zkratce to znamená nejdříve se naučit jezdit a pak teprve zavodit!
Jediné středisko na výchovu talentované mládeže podporované AČR je vrcholové středisko v Jiníně, jaký je tvůj názor na něj?
Rád bych zdůraznil, že jsem velkým kritikem střediska v Jiníně. Prvotní záměr střediska v Jiníně považuji za super nápad, ale nepovedl se zrealizovat kvůli financím. Toto středisko nemá být základnou pro juniorskou reprezentaci, ale pro širší základnu českého motokrosu, což považuji za základní chybu. Dle mých zkušeností s juniory musím říct, že nemá cenu s někým pracovat, pokud on sám nemá opravdový zájem. Takových lidí se soustředí v Jiníně řada a je to dle mého názoru plýtvání penězi, energií a časem. Pokud uvedeme konkrétní příklad, tak letos na jaře u mě působil David Šíma - mistr ČR 85. Po par trénincích jsem viděl, že ostatní kluci makali, jak jen to šlo, a on byl jen samá výmluva, takže jsme se spolu rozloučili! Pro ostatní kluky to byl navíc impuls k poctivé práci a musím říct, že makali celý rok! To je první věc, která mi v Jiníně chybí! Když klukům nabídneš nadstandard oproti jiným, měli by již od začátku vědět, že za to musí odvést nadstandardní práci.
O dalším hlavním nedostatku jsem se přesvědčil během této sezóny, když za mnou dojeli na trénink někteří kluci registrovaní v Jiníně a vůbec nevěděli základy, co na tréninku jet a jak k němu přistupovat, včetně jejich doprovodů. Dále jsem měl možnost nahlédnout do tréninkových plánů z Jinína, kde na některé dny je plánován trénink na moto, ale už není rozepsána délka ani způsob tréninku, což je dost podstatná věc. A pokud se podívám na výsledky, je to jednoduché - Matěj Hejhal, Filip Podmol ani Martin Krč nebyli vedeni v SCM Jinín a jsou nejlepšími juniory. Nebo například Honza Vondrášek svůj poslední závod, než přešel ke mně, zakončil na 8. místě MMČR a po 3 měsících u nás vyhrál vše od prvního tréninku až po rozjížďky. Týden na to si dojel pro třetí místo v německém mistráku. Filip Podmol a Martin Krč byli jediní, kteří dokázali projít sítem kvalifikace na MS v Cingoli. Tohle není o vychloubání, ale jen příklad, že to jde, když se chce! Pokud by se takto systematicky pracovalo třeba zrovna v Jiníně, můžeme mít takových kluků mnohem víc! Pokud pan Strach říká, že za jednu sezónu stojí provoz SCM Jinín přes milion korun, tak já se ptám, co nám to za ten milion a půl přineslo? Pokud pan Strach dále tvrdí, že vychovali Filipa Neugebauera nebo Václava Kováře, musím říci, že se moc dobře znám osobně s oběma, a to ze třeba Filip Neugebauer dokázal to co dokázal, je spíše práce jeho zkušeného otce a českých teamů, než SCM! Pokud se zeptáš Filipa, může ti tu hodiny vyprávět, co jeho táta dělal proto, aby byl tam, kde je. A když jsme u toho, zrovna u vstupu Filipa do vrcholného motokrosu byl pan Churavý a ten zařizoval Filipovo angažmá v Německu. A zrovna ten samý pan Churavý, který už několik let tvrdí, že tahle cesta je špatná, vychoval závodníky od dob Mirka Kučírka, Petra Kuchty Kuchaře přes Jirku Čepeláka, Vendu Haase, Jana Zarembu nebo Petra Masaříka a další.
Myslíš, že současná „skladba“ českého motokrosu je dobrá? Mám na mysli to, že vlastně záleží čistě na mně, jakou licenci si zakoupím a tím pádem jakou výkonnostní skupinu pojedu. Kdysi se musel jezdec třeba do Mistrovství republiky probojovat, protože existoval jakýsi postupový klíč, ale dnes to tak již není. Co je podle tebe lepší? Myslíš, že by to třeba ČSMS změnil?
Jo jo to máš určitě pravdu. Po pádu komunismu jsme zahodili všechno, co fungovalo a můj názor je ten, že se k tomu určitě budeme vracet, pokud chceme něco změnit. Do všeho zasahují peníze a kdo je má, tak si vše koupí. Tenhle problém měly i jiné sporty - třeba hokej, a to je náš národní sport. Měl stejný problém, ale tam už se poučili, začalo se na všem pracovat a je to vidět. Pokud vše budou řídit lidé, kteří mají zájem o motokros, tak je to určitě v jejich moci!
Osobně si myslím, že dalším problémem českého motokrosu je přebytek závodů. Mám na mysli různé Cupy, kterých je v jednotlivých regionech tolik, že pak není možné, aby se na jednotlivých závodech a třídách zaplnil startovní rošt a tím se zvedla konkurence…. Myslíš že by se našla někam vyšší moc, která by to dokázala zregulovat?
Hmmm, tak teď si narazil na to, co je asi nejtvrdší oříšek. Osobně to vnímám jako největší problém, já sám jsem ještě zažil dobu, kdy se z kraje postupovalo výš. Podle mě, když přišla doba těchto cupů, mělo se zasáhnout, teď už to půjde jen dost těžko. Spousta lidí na tom má postavený byznys, ale určitě tam cesta je. Nynější rozložení SMS se mi také nelíbí, podle mého by stačilo rozdělit republiku na 4 díly a tam se snažit udělat kvalitní závody tak, aby se ti lidé natáhli zpátky. Určitě se dá vymyslet spousta věcí, další věc je to, aby měl někdo chuť to dělat!
Co myslíš, že by na motokros přitáhlo větší počet diváků? Čím zatraktivnit třídy? Jak donutit jezdce nebát se konkurence? Většina vyhledává jen hobby závody, kde mají snadnější přístup k poháru... Čím jezdce namotivovat k pořádným závodům?
Tak to navazuje na předešlou otázku, určitě dobrá cesta byla domluva s agenturou Forsage, která český motokros pozvedla bezesporu nahoru. Ani nechci domýšlet, jak by dnes motokros vypadal bez pana Juřičky. Známe se léta a jeho práce si moc vážím. Tohle přišlo s dobou a myslím, že na tomhle má zase nějakou zásluhu AČR. Když si vzpomenu na sebe a nebo se bavím s kluky z mojí generace, pro nás bylo úplně normální, že jsme chtěli výš. Nikdo ani nepřemýšlel, že by jel na nějaký hobby závod. Bylo to spíš naopak, pokud jsi jel mistrák, chtěl jsi jet Evropu a pokud bys jel místo toho nižší soutěž, byla by to pro tebe hanba. Asi největší problém vidím v tom, že všichni naši tátové zhruba věděli, jak na to. Hodně jich závodilo - můj taťka, pan Čepelák, starý Áda Bartoš... Navíc tu byl opět pan Churavý a ten tomu prostě dával tak nějak hlavu a patu. Všechno je to o motivaci a výchově mladé generace – příkladem je pro mě Matěj Hejhal, který u mě letos působil. Obyčejný kluk z krajského přeboru, který vyrostl na právě těchto cupech a po letošní sezóně si troufám tvrdit, že má už jiné vyšší ambice, jak a kam směřovat svoji kariéru. Zkrátka výchova nových talentů musí být řízená vyšší autoritou a neměla by se ponechávat jen na ambicích rodičů, kterým chybí zkušenosti, objektivní nadhled, ale většinou i finance.
Ok. Děkuji ti, Jiří, za rozhovor.
Taky děkuji a ještě bych rád touto formou poděkoval všem našim sponzorům za podporu, jmenovitě panu Martinu Osičkovi, bez kterého bychom sezónu nedojeli, a také klukům Václavu Kovářovi, Filipu Podmolovi, Matějovi Hejhalovi a Janu Vondráškovi za práci, kterou v letošní sezóně udělali. Ne vždycky se všem dařilo, ale bezesporu kluci makali a dali do toho vše. Ještě jednou kluci, díky moc!!!
-ales22-
Foto: osobní archiv Jirky Jankovského