Slováci jsou opravdu nadšení ze své stále ještě nové závodní dráhy a předvádí to při každém závodním víkendu. Po světových "cesťácích" si zde udělal dostaveníčko další světový šampionát. Tentokrát hráli prim vozy třídy GT1. Ony jsou to vlastně vozy kategorie GT3, ale už jen kvůli prestiži se seriál nadále jmenuje "GT1 World Championship". "Gétéčka" jsem vždycky miloval a naposledy jsem tyto plnokrevné stroje viděl před dvěma lety v Brně. Za každou cenu jsem se tedy musel dostat na Slovakiaring. Je pátek a já plánuju svůj velkolepý výlet k východním sousedům. V úvahu připadá pouze rychlík do Bratislavy a odtud "osobákem" do Dunajské Stredy. Zjišťuju, že z Dunajské Stredy nebude fungovat kyvadlová doprava na okruh, jak tomu bylo na WTCC. No a co... Jsem přesvědčen, že se tam nějak dostanu - třeba stopem nebo pěšky. Ta druhá možnost je naprosto šílená, ale to já taky, a tak se už tak nějak připravuju na to nedělní "maso". Když v tu chvíli mi zvoní mobil a v něm se ozývá hlas kamaráda Pepy z "Českých okruhů". Uvolnilo se jim jedno místo v autě a v hotelu, tak jestli prý nechci jet. Váhám jen chvilku, taková nabídka se prostě neodmítá. Jakmile jsem zavěsil, tak se mi rozbušilo srdce a začal jsem zhluboka dýchat. „Tak já opravdu pojedu. A ještě k tomu na celý víkend,” říkám si a jsem celý nadšený.
Odjezd je naplánován na sobotní půl šestou ranní z Kroměříže. Dávám si budík na půl pátou a doufám, že brzo usnu. Moc jsem toho nenaspal, ale před půl šestou už netrpělivě přešlapuju na kroměřížském náměstí. „Tak kde jsou? Přece by nejeli beze mě,” napadají mě až tak negativní myšlenky. No jo, Pepa zaspal, to se prostě občas stane. Lehce před šestou tedy vyrážíme z Kroměříže v plné síle. Duo Pepy a Jirky z "Českých okruhů" doplňuje komentátor, hlasatel a fotograf Martin Straka a samozřejmě moje maličkost. V autě panuje po celou dobu velmi dobrá nálada, a tak cesta rychle ubíhá. Lehce po osmé jsme na okruhu, jdeme si do press centra pro vesty a honem rychle k trati. Za chvíli začíná kvalifikace "gétéček"! Rozhlížím se po tribunách, kde měly být ty davy natěšených diváků, ale kde nic tu nic, až na pár výjimek tedy. Uklidňuju se tím, že na kvalifikační závod, který se jede odpoledne, určitě dorazí mnohem více diváků.
Mezitím, jsme však dorazili na jeden ze 4 umělých horizontů, které jinde jen tak neuvidíte. Ten, který se loni při závodech Evropské série GT3 proslavil tím, že tu vozy GT doslova létaly vzduchem. To už je však minulostí, před horizontem byl postaven nevzhledně vypadající retardér z pneumatik, který je podle mě snad ještě nebezpečnější než samotný horizont, protože tam auta vlétnou na čtvrtý rychlostní stupeň a balíky pneumatik míjejí opravdu jen o centimetry. Na Slovensko přijelo pouze 15 aut bojujících o světové body, a tak se začínám obávat, že tento víkend bude jedna velká blamáž. Po kvalifikaci, kterou nakonec vyhrálo nizozemsko-francouzské duo Dusseldorp-Makowiecki na McLarenu, se na trať vydávají jezdci Slovenského mistrovství. Hned po startu se však dělí startovní pole na několik skupinek, protože kvůli nízkému počtu přihlášených byly spojeny divize 4 do a nad 2 litry. V závodě se toho moc neděje, a tak se vydávám k boxům a už z dálky okukuju nádherný safety car.
Mercedes-Benz C63 AMG - to je jeho celé jméno, jehož služeb využívá mimochodem také série DTM. Vypadá opravdu zuřivě a zvuk jeho motoru je naprosto nezaměnitelný. S úsměvem si říkám, že by to natřel minimálně půlce závodního pole ve slovenském mistráku a mířím k prvním garážím, které okupuje tým All-inkl.com motorsport s dalšími nádhernými Mercedesy-tentokrát však SLS. Do startu kvalifikačního závodu už nezbývá moc času, a tak si ani nestačím projít zbytek pit lane a raději se vydávám na startovní rošt. Bohužel jen tam dojelo Porsche se startovním číslem 8. Kvůli technické závadě nenastoupí ani do závodu a navíc po celé trati udělalo díky vyteklému oleji nepěknou paseku, a tak mají maršálové spoustu práce a závod se posouvá. Alespoň máme s Martinem dostatek času přesunout se k našim oblíbeným horizontům. Já si vybírám místo u retardéru s vidinou nějakého kontaktu. Po startu ani později však k ničemu takovému nedochází, ale to můžu být jen rád, protože mě dokonale "vyškolil" jeden z McLarenů. Na výjezdu byl delší, takže oběma pravými koly vjel do trávy a přitom zvedl obrovské množství prachu a kamínků. Já už jsem měl v hlavě ten nejhorší možný scénář a to, že se určitě roztočí a skončí někde v mojí blízkosti na svodidlech. Naštěstí se tak neděje a já se se zrychleným tepem vydávám do bezpečnějších končin. Po několika celkem nezajímavých kolech se začínají dít věci. Na trať se snáší déšť a český gladiátor Tomáš Enge předvádí neskutečnou show. Ostatní soupeři jsou v tu chvíli jen turisté na výletě a on si každého z nich "dává", jak malinu. Nakonec jeho "one man show" skončí na druhém místě a úspěch českých barev podtrhuje Filip Salaquarda jako vítěz kvalifikačního závodu. Jak by řekl kolega Josef: „Byl to prostě špektakulární závod.”
Večer se jedeme ubytovat a doplňujeme energii večeří, u které ještě stíháme sledovat kvalifikaci F1. Bohužel však pouze na live-timingu, v televizi má přednost fotbal. Z toho má radost především německá skupinka z Vitaphone racing teamu, protože v tu chvíli zrovna hráli jejich krajánci. Ještě chvíli "klábosíme" o motorsportu, ale poté už se odebíráme nabrat sílu na zítřejší závodní program. Začínáme dopoledne warm-upem, který trávím na pit lane. Většina týmů se věnuje spíše tréninku zastávek v boxech, než zajíždění nějakých extra časů. Na někom jde znát, že se až tak nesnaží, někteří to berou na druhou stranu velmi profesionálně. Stojím u stání Vitaphone racing teamu, když zrovna Michael Bartels, legenda GT závodů, odjíždí takovým stylem, že se snad snaží vytrhat asfalt z trati. Na mokré trati se kola protáčejí, co to jde a osmiválec pod kapotou řve, jak nějaká legendární antická stvůra a pořádně mi potrápí ušní bubínky. Ale přesně kvůli tomu tady jsem, ten pocit, když mi naskočí husí kůže prostě miluju.
Po velmi smutné sobotě (pouze ohledně počtu diváků) se v neděli sjíždí na okruh konečně pořádné množství řádně natěšených diváků, kteří chtějí vidět svého hrdinu Štefana Rosinu co nejvýše. Odpoledne před hlavním závodem se vydávám opět do boxů prozkoumat, jak se piloti připravují na závod. To napětí by se dalo krájet, to jsem ještě nikde nezažil, kolem vozů panuje čilý ruch, ale kde jsou jezdci? Každý tráví poslední chvilky před usednutím do auta jinak. Tomáš Enge si pustí do uší oblíbenou hudbu a jde se rozhlédnout po pit lane. Stéphane Ortelli zase v klidu leží na koberci u svojí Audi R8 LMS Ultra. No a například jezdci týmu Hexis racing posedávají na boxové zdi a mají tak přehled o všem. S velkým očekávání se vydávám do první zatáčky, vždyť přece z první řady startuje Filip a Tomáš, to bude něco! Filip Salaquarda si sice svoje první místo udrží, ale Tomáš Enge se hned po startu propadá. O několik kol později se však "potkal" s Milošem Pavlovičem a je po veškerých nadějích. Také s Filipem to nevypadá moc dobře a také se propadá. Mezitím probíhá na čele grandiózní bitva mezi Makowieckim na McLarenu a Buurmanem na BMW. Na rozuzlení se vydávám zpátky do boxů a to v pravý čas, protože nadešel čas zastávek v boxech. O vítězi se rozhodne mezi Hexis racingem a Vitaphone racing teamem nejspíš právě díky práci mechaniků. Jako první do boxu míří McLaren francouzského týmu a němečtí mechanici všechno pečlivě sledují. Zastávka je špičková, jenže při výjezdu zablokuje odjíždějícího Dusseldorpa přijíždějící Porsche. Před garáží týmu Vitaphone propuká radost, jenže počkat, jejich zástavka teprve přichází! Je to tedy, Buurman přijíždí předat BMW Bartelsovi. Nevím, co dřív fotit, kam se dřív dívat, ta zastávka je prostě pastva pro oči. Bartels odjíždí po naprosto famózním pit stopu na prvním místě a v garáži BMW propuká opět velká radost. Všichni si gratulují, jak to skvěle zvládli, jenže do cíle je ještě daleko. Zbytek závodu sleduji na obrazovce v garáži týmu WRT po boku Stéphana Ortelliho. Zbývá poslední kolo a Michael Bartels si jede pro vítězství. Na boxové zdi propuká šílenství-právě totiž projíždí vítěz závodu! Následuje "kolečko slávy" a celý tým Vitaphone čeká na svého hrdinu. Ten pro ně zagumuje a odstavuje svoje BMW v parc-fermé a oslavy mohou začít.
Ne vždy se děje to hlavní na trati a ne vždy znamená kvantita to samé jako kvalita. 14 vozů bojujících o každý metr na trati, to je to pravé kouzlo závodění, to je to o co tady jde a dostává nás všechny do varu. Pokud jste dočetli až sem, tak gratuluju. Pokud jste se lekli nadpisu, tak vězte, že neděle napravila špatný dojem ze sobotní divácké návštěvy a oba závody byly naprosto "špektakulární". A pokud byste se rádi vydali na Slovakiaring, tak o víkendu 18. a 19. srpna 2012 se při spojeném šampionátu Česka, Slovenska, Maďarska a Polska určitě potkáme.
Text a foto: Ondra Laušman
14. 6. 2012