Právě tímto testem bych vás chtěl seznámit s něčím, co už možná znáte, ale doposud jste to nevyzkoušeli. Někteří z vás již jistě zkušenost mají. V tom případě se mnou alespoň můžete porovnat, zda jsou vaše zkušenosti podobné nebo odlišné od těch mých.

Dnešní test začnu u běžné věci, kterou dělá každý, kdo jezdí v terénu a musí prát filtry. Já jako starý šetřílek jsem byl v dobách minulých naučen prát filtry vždy v technickém benzínu a poté jarovou vodou. Až jednou se mi dostal do ruky speciální přípravek na praní filtrů - Denicol Air Filter Cleaner. Občas jsem v těchto věcech dost skeptický, protože hodně vychvalované zboží nikdy není takové, jak se prezentuje.

Úvodem bych chtěl podotknout, že se budu snažit být co nejobjektivnější ve všech testech, co na stránkách Motolevelu budu do budoucna zveřejňovat. Ke sledovanému přípravku musím říct, že jsem ho dostal od českého zastoupení firmy Denicol z Chrudimi. Při rozhovoru s majitelem mě velice překvapil jeho přístup k mému testu a rozhodně nechtěl, abych to přikrášloval nebo chválil. Připadalo mi, že si za výrobky stojí a plně jim věří. Je zajímavé, že v této oblasti zatím Denicol nemá žádnou konkurenci, nebo alespoň o ní nevím. Každopádně na porovnávání je zatím čas a budu se věnovat pouze výše zmíněnému výrobku.

Můj test proběhl podle návodu výrobce a snažil jsem se nic nepřidávat a pracovat podle něho.

Jak už jsem zde jednou psal, patřím mezi šetřílky. Jen tak pro nic za nic peníze nevyhazuji. Když už něco koupím, pečlivě přepočítávám, zda se daný výrobek vyplatí nebo ne.

Co jsem potřeboval na test: speciální roztok Denicol Air Filter Cleaner určený na praní filtrů, gumové rukavice, kýbl na praní filtrů, umyvadlo s tekoucí vodou a v neposlední řadě i místo, kde nechám filtry patřičně vysušit.

Dostalo se mi do ruky sedm značně zašpiněných filtrů, které byly zabudovány v sajdkárkrosovém speciálu. Měly za sebou trénink, kde se prášilo. Po 30ti minutách jízdy vypadaly, jak když je vytáhne hobík z motorky po půl roce. Ostatní filtry byly ze závodů a nebyly tak značně zašpiněné jako ty z tréninku.

Mezi filtry najdete jak staré, které byly již dříve prané jarovou vodou a technickým benzínem, tak i novější. Jeden byl dokonce úplně nový, napuštěný od výrobce. Musím podotknout, že již po prvním vyprání bylo zjevné dokonalé umytí nového filtru od zbytku starých.

Porovnával jsem i ty starší mezi sebou, ale zde už tak velké rozdíly nebyly.

Praní nového filtru

Začínám tím, že nalévám roztok do kýble. Dávám ho ale pouze 2/3 s tím, kdyby to bylo špatně vypráno, aby mi zbylo něco na doprání, protože se mi zdá sedm filtrů poměrně hodně na to, abych vše dobře vypral. Vzpomínám si totiž dobře na praní v technickém benzínu, kdy v 1 l jsem vypral dva filtry, a bylo po roztoku. Dále se už nedal použít. Povídačky a jiné kritiky, že se filtry prané v technickém benzínu zvětšují, se mi moc nezdály. Možna to trochu nabylo, ale jakmile jsem vše vypral v jarové vodě, byl stav zase normální. Nesouhlasím tedy, že bych to nějak ničil. Pokud máte jiný názor, dejte mi vědět. Filtry postupně po jednom namáčím a ždímám v kýbli v gumových rukavicích. Když už se mi zdá, že je dostatečně vyprán od špíny a mastnoty, dávám stranou a pouštím se do dalšího.

První čtyři filtry jsem vypral jako víno a na roztoku nebylo moc poznat jeho hustotu. Jen barva začala dost tmavnout. Na zbylých třech filtrech už jsem si připadal, že to peru jen v roztoku na mazání filtrů. Byl značně tmavý a dost špinavý, proto jsem ho vícekrát ždímal mačkáním, nikoliv kroucením, aby se nepotrhal. Musím podotknout, že už jsem byl docela skeptický k dokonalosti vyprání. Říkám si, jak budou filtry vypadat po vyprání ve vodě. Pouštím kohoutek a dávám se do závěrečného omývání filtrů ve vodě. Záměrně používám vlažnou vodu, protože nemám rád studenou a myslím si, že v teplé se to bude lépe omývat.

Filtry jdou poměrně snadno dovyprat. Postupným ždímáním se dostávám k posledním třem kouskům, které už se mi nezdají dostatečně vyprané v roztoku. Kupodivu musím říct, že jediný rozdíl, který jsem poznal, bylo naročnější ždímání a stále namodralá voda, která vytékala z filtru. S praním přestávám v momentě, když uznám, že je vše dostatečné vymáchané. Celá tato procedura netrvala déle než půlhodinu. Jsem zvyklý dělat práci pořádně, důkladně a zbytečně nic neobcházet. Vynaložený čas se mi zdá dostatečně dlouhý a nepřipadá mi to časově náročné.

Můj postup jsem pravidelně fotil. Na snímcích je vidět, jak jsou filtry vyprané. Od prava doleva jsou seřazené jak procházely procedurou. Na prvním filtru je zjevně vidět, že byl úplně nový a rozdíl je na první pohled patrný. U ostatních už jsem rozdíl nenašel. Filtry dávám stranou a nechávam doschnout na další použití. V kbelíku zbyla jen špinavá voda s velkou usazeninou z prachu a nečistot z filtru.

Nevylévám do kanálu, ale slévám do nádoby. Se slovy, to se ještě použije, uklízím do regálu. Zbytek roztoku nechávám vedle pro další použití.

Po druhé várce slévám ještě na použití

Závěrem musím říct, že mě velice potěšila pochvala od kolegy při novém namazáni filtru s poznámkou: "To jsou ty filtry, co jsi tu pral? Jsou fakt dobře vyprané." Začal jsem přemýšlet a počítat, zda se tedy výrobek za ty peníze vyplatí. Nutno podotknout, že při ceně 141 Kč/1l z 2l balení už nemusím o ničem jiném přemýšlet, pokud tedy nemáte doma sud technického benzínu nebo ho někde nedostáváte zadarmo. Máte-li jiný názor, rád se o to s vámi podělím. Děkuji za odpovědi a komentáře.

Druhé vyprání. Poznejte rozdíl!?

Po měsíční pauze se znovu pouštím do praní filtrů a používám svoji již odstátou směs. Mám k dispozici dva zašpiněné filtry. Oba dva peru tradičním způsobem popsaným výše. Nakonec mi to nedá a zbytek nové směsi vylévám do kýble.

Pro jistotu jeden z filtrů ještě jednou přepírám, protože se mi zdá neuvěřitelné, že by mohla ještě ta špína něco vyprat. Druhý nechávám tak jak je a dávám pod tekoucí vodu. Po vyschnutí musím říct, že už nepoznávám, který byl prán jednou a který dvakrát. Filtr předávám majiteli. Po další návštěvě jsem se zeptal, zda poznal nějaký rozdíl mezi prvním a druhým filtrem. Odpověď zněla: "Ty jsi je pral každý jinak? Já jsem nic nepoznal!"

Odcházím tedy s dobrým pocitem, že i po desátém vyprání filtru se dá emulze ještě použít. Vypadá sice už dost nevalně, ale stále ji ukládám stranou, kdyby mě něco nenapadlo s ní provádět. Osobně bych ji už na praní filtru nepoužíval.

Co říct závěrem? Výrobek mě velmi překvapil. Doufám, že budu moct psát to samé i o jiných značkách. Jestliže vás článek zaujal, můžete mi v komentáři napsat, co byste si přáli dále testovat.
Za návrhy předem děkuji!


Text a foto: Zdeněk Růžička

22. 7. 2012