Zprvu jsem se nechtěl pouštět do líčení naší stratiplné cesty, ale nakonec mi to nedalo. Měli jsme na vybranou „pohodlnější“ cestu po dálnici A1 nebo klidnější přes Tábor. Kvůli pozdnímu výjezdu z Ouběnic u Příbrami a špatnému počasí jsme se rozhodli pro první variantu. Později jsme toho litovali. Cestou nám začalo tak hustě pršet, že jsme nebyli schopni jet plynule 130 km/h. Museli jsme použít pravý pruh, lidově řečeno test tlumičů a celé nápravy zdarma. Zdeněk dodává, že zase tak levné to není, jelikož to máme zaplacené za 1500 Kč na rok.

Ani příjezd do Pelhřimova a do nemocnice se neobešel bez komplikací. Po rozhovoru s kamarády: „Po první světelné křižovatce se dáš doleva a budeš tam." Tak to nám vůbec nevyšlo, neboť silnice byla v havarijním stavu a předělávala se. Zadali jsme proto do navigace nejkratší trasu do našeho cíle. Podařilo se nám navštívit místní krematorium, abychom věděli, do čeho jdeme. Nakonec jsme dorazili do pelhřimovské nemocnice, ale to jsme netušili, že jsme přijeli z druhého konce. Při hledání jsme prošli snad všechny nemocniční budovy a objekty, než jsme nakonec dorazili do hlavního pavilonu. Ve čtvrtém patře na chirurgickém oddělení odpočíval na pokoji číslo šest v objetí své přítelkyně náš vytoužený cíl – veselý sajdkárista Jan Válek.



Byl v dobře rozpoložené náladě s kamarády a sršel vtipem. Jako správní šťouralové jsme se rovnou vrhli na to, jak se cítí po zdravotní stránce a co všechno již prodělal. Jan Válek byl velice sdílný a ochotný. O svém stavu se v klidu rozhovořil: „Díky mému Lenýskovi (přítelkyně) je můj stav každý den lepší a lepší! Jinak jsem si vyzávodil zlomeninu pánve, křížové kosti, vykloubil loket a utrhl močák :( Po operaci břicha a aplikaci drátu do porovnaného lokte nás ještě čeká operace močáku 19. listopadu v ČB! Na JIP v ČB jsem poležel 11 dní a v Pelhřimově zatím 34 nekonečných dní zpříjemněných hlavně každodenní návštěvou mé drahé polovičky, za což jí mooooooc děkuji!!!!“

Dále nám v rozhovoru přislíbil, že by se na závodech v Březové nad Svitavou mohl objevit jako divák. Chybí mu závodní dráha a Březovou by chtěl vidět zblízka. Rád by si totiž osobně převzal pohár na slavnostním ukončení sezony a říct klukům, ať s ním počítají. „Pojedu s drahou polovičkou. Rodina je holt rodina,“ vesele se rozpovídal Jan Válek.

Na Honzovi je vidět, že nezahálí a že i na nemocničním lůžku maká na sobě. Co nestíhá levou s gumou, to stíhá s pravou s myší.



Pro nás je příjemná zpráva, že je online na netu. Kdo z vás ho nemůžete navštívit, napište mu alespoň zprávu přes net, velice ho to potěší! Při našem dlouhém rozhovoru jsme udělali i srandovní rychlokvíz. Na jeho výsledek, jak nám tento sympatický závodník odpovídal, se můžete mrknout níže.

Závěrem nám Honza sdělil malý drb, že plánují pořídit tříkolku či čtyřkolku. Mají už vybranou značku (MAXICOSI).

Janovi přejeme brzké uzdravení!


13 otázek pro Jana Válka aneb co ještě o něm nevíme....

1. Knedlík nebo brambory?   Knedlík
2. Trenky nebo slipy?   Trenky
3. Blondýna nebo bruneta ?   Moje nejhezčí černovláska indiánka
4. Peníze raději drobné nebo papírové?   Mně je to jedno
5. Zimu nebo teplo?   Teplo
6. Masérku nebo maséra?   Na masáže nechodím, ale upřednostňuji masérku
7. Ženu raději vidíš nahou nebo polosvlečenou?   Tu moji určitě svlečenou
8. Za kulturou raději s přáteli nebo ve dvou?   S přítelkyní
9. Divadlo nebo kino?   Kino
10. Horor nebo komedie?   Určitě komedie
11. Oblíbená barva?   Růžová
12. Bojíš se létat letadlem?   Ještě jsem neletěl, tak ani nevím
13. Výtahem jezdíš raději nahoru nebo dolů?   To mi nevadí, rád jezdím nahoru i dolů.



Text a foto: Zdeněk Růžička a Josef Hejnal

23. 9. 2012