Bohužel se ale vydatné deště před konáním závodu postaraly o to, že se žleb změnil spíše na žlab a to plný pořádně lepivého bláta...

Ranní volný trénink tak vyzkoušelo pouze pár nadšenců ze třídy MX2. Poté, co některé stroje musely být z bahna vytaženy a do depa odvezeny bagrem, začalo na trati místo motorek úřadovat několik bobcatů, aby z profilu tratě odstranily nánosy neprůjezdného bláta, které místy připomínaly spíše blata (bažiny, které co přijmou, již nevydají). Na trati nově udělaná smyčka hned vedle depa se tak musela zcela vynechat a na několika dalších místech se musela trať kvůli nahrnutým nánosům bahna zúžit.

Pořadatelé pak museli operativně zcela překopat časový harmonogram. Po více jak dvouhodinovém čekání tedy odstartovaly už jen o něco prodloužené kvalifikační jízdy, které skončily až hodinu po poledni, čímž se posunul celý časový harmonogram odpoledních jízd. Ale v červenci jsou dny dlouhé a také naštěstí ani v jedné jízdě nepřijelo tolik lidí, aby se kvalifikace musela dělit na sudé a liché, což ve svízelné situaci naštěstí napomohlo. V obou hlavních třídách (MX2 a OPEN) se nekvalifikovalo mezi 40 nejlepších jenom pár jedinců, nejméně jezdců tentokráte přijelo ve třídě Veterán (pouze 39).

Určité úseky krásně členité přírodní tratě s velkými převýšeními na krátkých vzdálenostech zpočátku působily jako enduro sekce, někde dokonce i jako závody do Strmého vrchu. Naštěstí už ale během samotné neděle nepršelo, a tak se všechny odpolední jízdy jely za zcela regulérních podmínek.

Až dvě hodiny po poledni tedy odstartovala první jízda třídy MX2. Důstojná divácká kulisa (přes 3000 diváků) měla možnost pozorovat i jedinou zástupkyni něžného pohlaví z celého startovního pole Janu Bártovou, která se kvalifikovala na 40. místě. V obou jízdách však zcela suverénně kraloval Francouz Florent Richier, který snad opravdu neví, co je to udělat chybu, nedoskočit nějaký skok, neřkuli spadnout, atd. Hned v první jízdě už ve třetím kole předjížděl jezdce o kolo zpět! Jeho náskok po Vranově je už takový, že ohrozit jeho letošní titul je možné v podstatě pouze teoreticky (má náskok 55 bodů před posledními dvěma závody). Za ním se ale slušně a vyrovnaně bili Josef Kulhavý, který bral nakonec po dvou pódiových umístěních celkové druhé místo a Milan Špičák, který měl dobré starty a i když nevydržel top tempo až do konce, vyjel si nakonec celkovou bronzovou příčku. Zatím letos nejlepší závod zajel čtvrtý Maďar Bence Svoboda před Slovákem Tomášem Šimkem. Jindy dobrý Rakušan Philipp „Ringo“ Ringhofer tentokráte pódiové příčky neohrožoval, Marek Sukup také zřejmě neměl svůj den a Franta Smola, který byl druhý ve druhé jízdě měl zase smůlu v jízdě první, kdy po pádu pro technickou závadu nedokončil.

Ve Veteránech tentokráte Míra Kučírek v obou jízdách hned zkraje natolik zatáhl, že neměl šanci ani Honza Mrázek. Téměř minutový rozdíl v cíli před dalším v pořadí je fakt hodně. Nutno ale podotknout, že ve Vranově je Míra jako doma. Hodně se snažil a opravdu mu to šlo. Některé ty dlouhé lavice skákal jako jediný jezdec této třídy. Za druhým Honzou Mrázkem skončil tentokráte překvapivě nový jihomoravský objev Radek Hájíček, který měl v této třídě ve Vranově v MEZ MČR premiéru. Spíše mě však na třídě Veterán zcela kriticky zaujal pohled na výkony některých vyloženě hobby jezdců. Jak jsem již zmiňoval, nesešlo se ve Veteránech ani 40 jezdců a tedy každý, kdo přijel, mohl startovat v hlavním závodě. K tomu si připočtěte náročné nedělní podmínky a výsledek je takový, že se museli diváci koukat na jezdecké výkony, které rozhodně nejsou hodny sportovní úrovni výkladní skříně českého motokrosu. Samozřejmě smekám, že se třeba skoro šedesátiletý borec vůbec odváží do toho závodu nastoupit a že se ze všech sil rve se záludnostmi tratě, ale zároveň je potřeba si uvědomit, že na závody chodí též hodně laické veřejnosti, která neví, co je třída MX2, OPEN nebo Veterán. A když pak vidí, jak nějaký jezdec spadne třeba i v zaváděcím kole (!), tak to rozhodně sportovní úrovni nepřidá...

Naopak ve třídě OPEN se to jen hemží špičkovými závodníky a zajet do první desítky je občas problém i pro některé nedávné mistry republiky. Zpočátku sezóny neohrožený Maďar Kornél Németh sice stále plní sponzorské povinnosti v Kanadě, ale na rozdíl od Kramolína tentokráte byla účast opět mezinárodní. Boj o letošní titul v této prestižní třídě se však opět rýsuje jako ryze česká záležitost. Jirka Čepelák (1+3) sice ve Vranově celkově vyhrál pouze o jediný bod před Martinem Žeravou (2+2), ale v honbě za obhajobou titulu udělal opět krok významný! Martin Žerava sice před závodem prohlašoval, že jeho soustředění směřuje spíše na další závod MS třídy MX3 hned další víkend v Německu, výkon však podával 100 %. Honza Zaremba jel se svou fungl novou KTM 350 vyrovnaně, nechyboval a na výsluní vranovského pódia se nakonec usmíval na celkovém třetím místě, i když v ani jedné jízdě bednu neurval. Navíc po čtyřech odjetých závodech je průběžně druhý, přičemž na Čepeláka ztrácí 36 bodů. Ve Vranově exceloval ještě Martin Michek, který v první jízdě dle očekávání vodil celé startovní pole, ale Martin Žerava mu zdatně dýchal na záda, a tak se stalo, že mírně nervózní Michek dolétl na jednom z nejdelších skoků tak daleko, že dopadl do bláta a šel do takových kotrmelců, až běhal přihlížejícím mráz po zádech. Tuto jízdu tedy nedokončil, ale hned v té druhé statečně ukázal, že ne náhodou sbírá body v MS a vyhrál s osmnáctivteřinovým náskokem před druhým v pořadí. V první jízdě se blýskl třetím místem také lídr rakouského šampionátu tříd MX2 i OPEN Manuel Obermair. Ve druhé měl drobnou kolizi s jezdcem o kolo zpět, skončil osmý a tak mu to ve Vranově dalo celkové čtvrté místo. Body pilně sbíral celkově i průběžně pátý Petr Bartoš.

Co říci závěrem? Závody to byly rozhodně parádní, počáteční problémy s počasím na nich nic nezkazily. Oproti předchozím závodům v obou hlavních třídách opět zabzučelo vícero dvoutaktů. Že by opět signál k postupnému návratu k těmto lehčím a cenově přijatelnějším strojům? Také jsem si všiml, že kvůli lepivému blátu často působila řidítka motocyklů jak hrazda pro veletoče. Hluboké dlouhé koleje zase mnohde braly nohy ze stupaček. Přesto zdravotní služba naštěstí zdaleka tolik práce neměla. A tak i navzdory dnes již nezvykle dlouhým frontám u stánků s občerstvením si myslím, že v nedělní podvečer všichni opouštěli Vranovský žleb zcela spokojeni.

Nyní bude následovat nejkratší pauza mezi jednotlivými závody českého mistrovství, protože již v sobotu 14. srpna 2010 bude hostit předposlední závod jihočeská Kaplice, kde Jan Froněk senior a spol. jistě již pečlivě připravuje se svým typickým obstarožním bagrem tamní Blanskou kotlinu.

Evžen Zadražil
www.motosportchynov.cz

Foto Ladislav Kuruc
http://www.fotokuruc.com/