Histo Cup - šampionát pro opravdové srdcaře.
Popravdě už ani nevím, kdy jsem poprvé zaregistroval tento rakouský šampionát věnovaný historickým vozům. Bylo to buď v roce 2009 nebo 2010, ale ono je to vlastně jedno. Spíš mi jde o myšlenku, jak neskutečně kupředu za tu dobu tento seriál pokročil. Některé krásné vozy bohužel ubyly, naopak mnoho krásných přibylo. Hrozně jsem se těšil, že do Brna zavítá kromě jiných monster i to s názvem BMW M1. Bohužel nestalo se tak. Na druhou stranu jsem na sebe nechal dýchnout opravdovou závodnickou legendu. Přiznám se, že Ford GT40 jsem si musel pohladit, dotknout se jeho "vypracovaného těla". Ne, nejsem úchyl a už vůbec nejsem na chlapy, ale stát vedle takové legendy, vedle takového krásného stroje, který se nesmazatelně zapsal do historie motorsportu, to mě prostě nenechalo klidným. Škoda jen, že na výšku čtyřicetipalcové monstrum nevyjelo ani jednou na trať. Zpátky ale k Histo Cupu. Na první pohled přišla jedna změna - k BMW 325 challenge, Young Timeru, Formel Historic a samotnému Histo Cupu přibyla nová kategorie s názvem Classica Trophy. Tam hrají prim tzv. historické leštěnky, navíc se nejezdí klasické závody, ale počítají se pouze časy jednotlivých kol.

Ve všech ostatních kategoriích se ale závodí a to tak, že opravdu. Bok po boku několik zatáček, pro ránu se nejde daleko, tak by se daly charakterizovat všechny kategorie Histo Cupu. Nejvíc to ale platí v BMW 325 challenge. Tím, že se jezdí na stejné technice, je startovní pole velmi vyrovnané a závody jsou vždy velmi dramatické až do konce. Ani v ostatních kategoriích to není jiné. Možná byste si mysleli, že majitelé si své historické skvosty budou hýčkat, ale opak je pravdou. Jsou to závodní stroje, a tak se k nim i jezdci chovají. Například švýcarský jezdec Roger Bolliger už mnoho let závodí s vypracovaným Pontiacem TransAm. Osmilitrový motor disponuje výkonem kolem 800 koní. To jsou ale jen čísla, sice se nad nimi tají dech, ale co teprve ten brutální, hluboký zvuk osmiválce, to snad ani nejde popsat. V sobotu ráno se jel první závod Histo Cupu na mokru a musím říct, že byla radost pozorovat Rogerovi tanečky vždy, když jen lehce přidal plyn. To nejkrásnější na celém Histo Cupu je ale to, že jde o čisté závodění. Jak by řekl Ayrton Senna: "Pure driving, pure racing..." Tedy žádná politika, žádné nástrahy, žádné pikle. Na trati jsou všichni rivalové, ale vždy féroví a když vystoupí ze závodního vozu a sundají přilbu, jsou to kamarádi. Tak by to mělo být všude...

Automotodrom Brno zachraňuje, co se dá

Už několikrát bylo probíráno, že letos to na Masarykově okruhu s automobilovými závody nebude zrovna ono. Když si to tak vezmete, tak se letos vlastně nejede v Brně ani jedno oficiální mistrovství FIA, jelikož FIA ETCC je "pouze" evropský pohár. Superstars je sice velmi našlapaný šampionát s řadou doplňkových závodů, ale jsou to přeci jen italské (i když mezinárodní) šampionáty, s výjimkou polského VW Golf Cupu. Pak tu máme ještě Masaryk racing days, kde se jezdí závody o tzv. trofej zóny střední Evropy a už zmiňovaný Histo Cup. Ten jsme byli zvyklí vídat spíš jako doplňkovou sérii Jarní ceny Masarykova okruhu, jenže ta už se od loňska nejezdí. Aby to tedy nevypadalo tak, že letošní sezona automobilových závodů bude patřit k těm chudším, snažili se brněnští pořadatelé udělat z Histo Cupu něco neobyčejného.

Hned na začátek si řekněme, že vstupné činilo pro dospělého na den 120 Kč do celého areálu a parkování bylo navíc zadarmo. To se mi zdá být velmi dobrá pozvánka, navíc byl víkend pojmenován Classic Grand Prix Brno, což zní opravdu velmi hezky. Aby toho nebylo málo, tak se v neděli jelo hned 8 závodů, 2 klasifikace Classica Trophy a 2 demo jízdy historických motocyklů. V sobotu se místo motorek proháněly po trati formule. Co víc chtít? Bohužel, ani takto obsáhlý a zajímavý program mnoho diváků nenalákal. Možná by se mohlo věnovat více času doprovodnému programu. Třeba takový skvost, jakým Ferrari F40 rozhodně je, určitě hodně lidí ani nezaregistrovalo. V sobotu byl vůz vystaven v paddocku před první garáží. No, vystaven, spíš tam jen tak stál, jako kdyby to bylo auto některého ze závodníků. Na náměstíčku u nějakého stánku, kde by byly třeba fotky a technické údaje a také někdo, kdo by k tomu autu měl co říct, by to vypadalo určitě jinak.



Co se ale naopak organizátorům povedlo, bylo draftování (ano hokejová horečka pokračuje) komentátora, fotografa a novináře Martina Straky. Ten se celý víkend střídal za mikrofonem s rakouským kolegou Georgem Gruberem a chrlil ze sebe jednu zajímavou historku za druhou. Martin se v historii motorsportu prostě vyzná a v tomhle ohledu je jak studna, co nikdy nevyschne. Ke každému vozu ve startovním poli něco měl a přes vůz se dostal k pilotům, kteří s vozem v historii závodili. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo hlášení výsledků z dalších závodů, jako například šestihodinovky ve Spa, DTM na Hockenheimu, FIA WTCC na Hungaroringu nebo Moto GP v Jerezu. Dobrou zprávou pak je, že se Martin posadí za mikrofon i při závodech Superstars, který je na programu už příští víkend. Už to samo o sobě je skvělá pozvánka. A co teprve ten našlapaný program...

Text a foto: Ondřej Laušman

7. 5. 2013