...který se svojí škodovkou objel již pěkný kus světa - jmenujme kupříkladu Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko či Rakousko. Kam se chystá letos a jak probíhají přípravy na expedici, se dozvíte v našem rozhovoru!

Jak se to vůbec stane, že parta mladých lidí vyrazí s tímto nezapomenutelným československým vozem na expedici po Evropě?

Tato historie sahá až do roku 2004. Byl to rok, kdy jsem se připravoval na maturitu. Jak jsem byl zabraný do toho všeho učení, napadla mě myšlenka, že pokud maturitu udělám, tak objedu Černé moře se škodovkou. Myšlenka však na svoji realizaci čekala až do roku 2011, kdy jsme se vydali směrem na sever. Za poslední dva roky jsme pak s Babčou najezdili více jak 11.000 km a navštívili jsme 15 států

Z jakého důvodu jste se rozhodli zrovna pro tento automobil?

Odpověď je naprosto jednoduchá: Bylo to auto, které odjakživa stálo v naší garáži a bylo tedy nejdostupnější. Neměl jsem k němu žádný citový vztah, to přišlo až posléze…

Provedli jste na autě nějaké speciální „expediční úpravy“ nebo jedete se sériovou verzí?

Ne, nechtěl jsem nic vylepšovat. Chtěl jsem poslat Babču na východ tak, jak sjela z výrobní linky, ale samozřejmě bez menších úprav se to neobešlo. Na střeše nenajdeme originální škodováckou zahrádku, ale zahrádku svařenou na míru tak, abychom na ní dali co nejvíce věcí, jako jsou pneumatiky, kanystry s vodou, benzínem, plachty... Dále je upravená na třísedadlovou a za místem řidiče se nachází odkládací prostor. Posledním vylepšením je hliníkový „šusplech“ pod motorem.

Jaký je tvůj nezapomenutelný zážitek z cest a na co na druhou stranu skutečně nerad vzpomínáš?

V tomto případě nemohu být příliš konkrétní. Samozřejmě během každé cesty je mnoho zážitků, ať už pozitivních či negativních. Ale nakonec i na ty méně příjemné člověk rád vzpomíná. Jak se říká: „Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný.“.

Jak se vypořádáváte s případnými poruchami, kterým se určitě nikdy nevyhnete?

Je to sranda :-). Ne, to myslím vážně! Samozřejmě, že každou cestu se stane něco zásadního – spálená spojka, bouchlý chladič. O tom to je. Když dlouho nic nepřichází, říkám si, tak už by se něco mohlo stát, musíme přeci o něčem povídat. A najednou to přijde! Proklínám se a říkám si, přece jen by to mohlo být trochu jednodušší…

A co se oprav  týče, tak ty drobné řešíme svépomocí na silnici, ty vážnější pak většinou s domorodci.

Která ze zemí, jež jsi se svojí „Babčou“ projel, se tobě osobně líbila nejvíce?

Jednoznačně Albánie a Kosovo!

Kam vůbec povedou vaše letošní cesty?

Zpět pak pojedeme přes Uzbekistán, kde navštívíme perly hedvábné stezky - města Samarkand a Chiva a dále budeme pokračovat přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu domů.

Berete si s sebou na pomoc například GPS navigaci, satelitní telefon či podobné moderní vychytávky, které cestu ulehčí nebo jedete „retro se vším všudy“?

GPS ani satelitní telefon nevezeme. Nejsem jejich zastáncem. Naší jedinou „vychytávkou“ při orientaci na cestě bude klasická mapa.

Samozřejmě na takovou expedici nejedeš sám. Představ prosím několika větami celý tvůj expediční tým.

Téměř na každou expedici jeli jiní lidé. Pouze já a Babča jsme stálicemi. Pro letošní rok máme však velkou změnu! Tentokráte jedeme ve dvou. Druhou posádku tvoří kamarádi z jižních Čech s jejich Škodou 110 (1974), zvanou „Zebra“. Posádku Babči tvořím já, Jana Mázlová – astrofyzička a neúnavná obhájkyně vědy a její bratr Michal Mázl – student stavební fakulty.

Škodovka nevyniká zrovna největším zavazadlovým prostorem. Co všechno vůbec s sebou na cesty vozíte? 

To je pravda! Též je pravda, že na osobní věci prostoru moc nezbývá. V první řadě je místo pro náhradní díly, které ve většině případů bereme zbytečně, neboť se rozbije to, co nemáme, jak to tak bývá. Další prostor zabere nejdůležitější nářadí a poslední část vyplňuje technika – fotoaparáty, objektivy, stativy, baterie, notebooky.

Jakým způsobem řešíte noclehy? Vezete se si stan nebo si dopřáváte luxus pensionů či hotelů?

Jezdíme nízkonákladově, a tudíž jsme snad nikde nepřespávali za peníze. Většinou je to opravdu jen o spacáku a karimatce. A je to tak nejlepší! Nezažil jsem krásnější noc, než noc na pláži, kdy mezi západem a východem slunce vidíš ty nejkrásnější hvězdy…

Dále by mě zajímalo, jak dlouho se na takový „výlet“ připravujete a kolik musíte do příprav investovat. Zvládáte to sami nebo vám pomáhají i sponzoři?

Na expedici se připravujeme přibližně šest měsíců. Když pominu finanční stránku, kterou snad nechci ani počítat, tak časově je to hodně náročné. Dalo by se říci, že poslední  dva měsíce ležím v přípravách každý den. Ohledně financí na cestu - snažíme se získat sponzory, což je neskutečně těžká práce. Dále se snažíme získat peníze i z projektu kreativcisobě.cz, ale stejně půjde největší část prostředků z našich kapes.

Chystáš z letošní expedice nějaký film či dokument, například po vzoru cestovatele Dana Přibáňě a jeho žlutých trabantů?

Zatím říkám – rádi bychom. Nechceme nic slibovat. V současné době sháníme techniku potřebnou k natáčení. Mimo jiné ale určitě připravujeme cestovatelské přednášky a fotografické výstavy.

Máte nějaký svůj cestovatelský vzor, ke kterému vzhlížíte a jímž se inspirujete?

Mým vzorem je cestovatel Dr. Miloslav Stingl. (pozn. redakce: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_Stingl )

Jaký je Tvůj vysněný cíl, kterého bys rád s Babčou dosáhnul?

Pokud mám nějaký sen, tak se ho snažím co nejdříve dosáhnout. V současné době je to dojet k čínským hranicím.

Za redakci Motolevel.com přeji mnoho kilometrů bez nehody a šťastný návrat z cest!

Další fotografie a deníky z cest najdete na webu www.skoda-tour.cz. Cestovatele můžete rovněž finančně podpořit, a to na webu www.kreativcisobe.cz/skodovkami-na-hranice-ciny/?project=190

Autor: Václav Volf (vvf)

Foto: Expediční archiv, www.skoda-tour.cz

23. 7. 2013