Vzhledem k tomu, že v tomto článku je prokazatelně velká řada nepravd a lží, nehledě k tomu, že jednotlivé části článku si protiřečí, Výkonný výbor Svazu motokrosu Autoklubu ČR se proti tomuto zásadně ohrazuje.
Svět motorů je masovým médiem prezentující se titulkem „Nejprodávanější motoristický časopis“, ovlivňující názory široké odborné i neodborné motoristické veřejnosti. Informace v něm by měly být úplné, pravdivé a zájmově či jinak nezkreslené, tedy objektivní.
Již po článku vydaném v čísle 35/2013 „Juniorský motokros: Mladá řídítka“ (elektronická verze: http://svetmotoru.auto.cz/clanek/sport/4414/juniorsky-motokros-mlada-riditka.html) jsem osobně upozornil autora, že je neobjektivní a požádal jsem ho o psaní celé pravdy, nikoliv útržků a jednostranného napadání práce řady osob činných v oblasti vedení a rozvoje českého juniorského motokrosu. Bohužel zcela evidentně tohoto Michal Štěpanovský není schopen. Může za to snad jeho minulost na pozici tiskového mluvčího Autoklubu ČR, ze které byl pro nedodržování dress code a reprezentativního vystupování propuštěn? Či snad osobní spory, vazby a zájmy?
Žádám tímto RINGIER AXEL SPRINGER CZ a.s. (generální ředitelka PhDr. Libuše Šmuclerová) jako vydavatele týdeníku motoristů SVĚT MOTORŮ (šéfredaktor Zbyšek Pechr) o prověření výše zmíněných skutečností, protože jsem přesvědčen, že podobné útoky na jednotlivé osoby, kluby i Autoklub ČR jako takový znevažují práci trenérů, funkcionářů i dobrovolníků činných v motoristickém sportu, odvádějí zájem médií, sponzorů, ale i vlastních jezdců a obecně tak škodí sportu!
Zároveň mi dovolte Vás informovat, že ve druhé polovině měsíce října bude zveřejněna obecná zpráva o motokrosové sezoně 2013, která bude obsahovat i reakci na výše zmíněné články.
S pozdravem,
Aleš Doležal, předseda Výkonného výboru Svazu motokrosu Autoklubu ČR
Autoklub České Republiky
Opletalova 29, Praha 1, 110 00
Verum et falsum.
(reakce Martina Pichla na články pana Štěpanovského)
Dobrý den,
v tomto týdnu vyšel „nejprodávanější motoristický časopis“ Svět motorů, kde byl panem redaktorem (Michal Štěpanovský) uveřejněn článek s alarmujícím názvem: „Zachraňte motokros!“. Po přečtení tohoto článku a několika dalších od výše uvedeného autora jsem, jako člověk, který dává tomuto sportu spoustu svého nejen osobního času, ale i financí, trochu posmutněl. Vzhledem k tomu, že vím jak se věci, které zde autor s panem Churavým popisuje, mají, nabývám dojem, že etiketa žurnalistiky utrpěla nemalý šrám.
Fámy a myslím i záměrné lži, které se snad z neznalosti autora v článku nacházejí, bych zde chtěl alespoň z části přeměnit na pravdivá fakta.
SCM Jinín je sportovním střediskem mládeže, a to širšího výběru mladých motokrosařů. Ve své podstatě je to „školka a škola“ pro mladé jezdce, kde je pod trenérským vedením učíme základním návykům, začínajícím od systému trénování včetně správného načasování úrovně a fází tréninku, až po stravování. SCM nikdy nemělo a nebude ani v budoucnu simulovat, chcete-li nahrazovat bývalá Vrcholová střediska nebo tolikrát vzpomínanou a opěvovanou Duklu.
V SCM se již od začátku klade důraz na koordinaci, obratnost a variabilitu. K posílení celého pohybového aparátu využíváme nejmodernější cvičební nástroje (TRX, BOSU atd.), ale i postupy, které konzultujeme nejen s trenéry u nás, ale i s trenéry např. francouzské školy při příležitostech na mezinárodních závodech, či stážích trenérů.
Pro individuálnější přístup trenérů ke svěřencům bylo vytvořeno pět podstředisek SCM (Strakonice, Praha, Jablonec n. Nisou, Vysoké Mýto, Olomouc), kde probíhají při zimní přípravě pravidelné víkendové tréninkové kempy (spinning, tělocvična, bazén atd.). Dále má každý člen SCM Jinín individuální týdenní tréninkový plán, u kterého se přihlíží ke zatížení ve škole, doplňkovým sportům či případné nemoci. Mimo tyto víkendové kempy se jezdci v rámci zimní přípravy účastní každý rok dvou až tří pětidenních kempů na horách. S jezdci je komunikováno celý rok o jejich zdravotním stavu, ale i dalších problémech, které v tomto věku mají. Tréninkové plány a jejich plnění se kontroluje z tréninkových deníků a dále ze zasílaných dat ze sporttestru, které používají vybraní jezdci SCM, a podle kterých je tak možno sledovat jejich výkonnost a stav trénovanosti.
Pana Churavého si vážím především jako sportovce, ale srovnávat podmínky, které byly za jeho éry se současností, je trochu utopie...
Několik faktů: Za dob pana Churavého, kdy byl náš motosport na výsluní, jsme jako ČSSR vyráběly motocykly, které nám záviděl celý svět a podpora tohoto sportu od státu byla mimo jiné na základě exportů motocyklů ČZ a JAWA. Ono se to možná zdá nepravděpodobné, ale ekonomické zásady fungují v jakémkoli systému stejně, jde jen o to jak se ventilují. Pokud měly výše uvedené značky vyvážet, potřebovaly dokázat, že motocykly jsou na špičkové úrovni a jak to nejlépe dokázat v době „studené války“ než na sportovním kolbišti. Proto byla podpora státu téměř neomezená a mohly fungovat zařízení jako Rudá Hvězda, Dukla a další vrcholová střediska. Dnes tomu tak není, a proto je financování hlavně ze začátku kariéry mladých jezdců hlavně na rodině. Pokud se jezdec dostane na vyšší úroveň, snaží se mu Autoklub ČR, potažmo VV Svazu motokrosu pomoci nejen peněžní podporou, ale i zabezpečením právě v SCM.
Nevím, ve kterém sportu je to jinak. Co třeba pokud bude chtít hrát dítě fotbal? Ano, pro začátek to stojí rodiče kopačky, příspěvky, oblečení a cesty na zápasy. Ale pokud bude kluk chtít a mít to štěstí být jeden z nejlepších, vede k úspěchu trnitá a penězi lemovaná cesta, která znamená pro rodinu možná i stěhování za lepším klubem.
Motosport je velmi drahý sport, kdy k úspěchu vedou pouze mezinárodní zkušenosti, od útlého věku jarní zahraniční tréninkové kempy a samozřejmostí je celoroční cestování po celém světě. Proto jsou vstupy s fotbalem neporovnatelné, ale výsledky našich reprezentantů a fotbalistů také. Zde jasně vede motosport!!!
Mým cílem nebylo během těchto několika řádků vysvětlit detailní náplň činnosti SCM Jinín. Stejně tak není možné se zabývat všemi polopravdami či nepravdami, které se v článcích M. Štěpanovského objevují. Mým cílem ale bylo důrazné ohrazení se proti výše uvedeným skutečnostem a napravení pohledu motoristické veřejnosti na činnost, práci trenérů a všech dalších osob, které pro mladé motokrosové jezdce v rámci SCM Jinín pracují.
Martin Pichl, trenér SCM Jinín v AČR
7. 10. 2013