Jak jsi reagoval na informaci, že se chystá víkendové MM ČR v superkrosu?
Byl jsem nadšený, protože supercross miluji. Zanedlouho odlétám do Kalifornie, kde si ho pořádně užiju. Miluji ten rytmus v náročných sekcích a velké skoky, takže SX je jednoznačně můj „šálek kávy“. Vážně jsem měl velkou radost, že se supercross obnovil.
Co jsi říkal na spojení víkendových závodů s pitbike šampionáty?
Byla to sranda. Mezi rozjížďkami jsem se chodil koukat na pitbiky a byla to docela zábava. Ale závodit bych na tom nechtěl. Je to hrozně vratké a nezatáčí to :-) Ale mně osobně se to líbilo.
Jak moc ze Tvého pohledu utrpěla trať? Byla náročná nebo spíše tréninkově oddychová?
Kdybych stavěl dráhu já, vypadala by úplně jinak. Ale chápu, že musela být jednodušší i pro slabší jezdce. O to víc jsem na ní musel zapojit hlavu a soustředil jsem se na chycení rytmu. Druhý den už jsem si našel svoje vychytávky a trať jsem si tak udělal náročnější, ale díky tomu jsem i zrychlil. A oddychová určitě nebyla, protože při SX se musí makat a není čas na chyby.
A co průběh sobotních i nedělních rozjížděk čistě ze Tvého pohledu?
Osobně jsem si užíval každý start každé rozjížďky (Pozn. redakce: Honza jako jediný jezdec startoval jak ve třídě 250 ccm, tak v kategorii 450 ccm!) Dával jsem do svých jízd všechno a měl jsem fakt radost. Jak mi vždy říká můj děda: „Když si u jízdy budeš pískat, tak je to v pohodě.“ A já si celé dva dny pískal :-)
Kolik superkrosových titulů už máš vlastně v kapse?
Tohle je můj 5. SX titul a i s MX jich mám 10, což si myslím, že už je pěkné číslo :-)
Instagramem proletěla fotka, kdy máš na uších v předstartovním prostoru sluchátka. Je to Tvůj obvyklý způsob koncentrace a navození klidu před závody?
Hudba neoddělitelně patří k mému životu. Dokáže mě nakopnout do tréninku, ale třeba i uklidnit před spaním. Osobně si život bez hudby nedokážu představit. Jedu si hlavně na vlně punkrocku. Poslech hudby mě navíc i inspiruje, takže při něm vymýšlím třeba i různé promo věci. Takže hudba mi dost pomáhá nejen při závodech.
Mrzí Tě, že byla účast českých jezdců tak malá? Přestože je třeba zohlednit termínovou kolizi s finálovým závodem MM SR v MX, který je při pohledu do startovních a výsledkových listin defacto jakýmsi česko-slovenským seriálem.
Ne, nemrzí. Je to jejich volba. Pamatuji si, když mi Jeremy McGrath říkal: „Kdo umí supercross, umí i motocross, ale obráceně to nejde. Česko si za to může samo, hlavně tedy jezdci. Postavíte jim někde hranu a hned všichni řvou.
V čem je vlastně superkros tak specifický, že jeho éra v ČR v podstatě musela zaniknout, protože o něj nebyl zájem?
Jak už jsem zmiňoval. Zanikl proto, že lidi se SX prostě bojí. Je to technicky daleko náročnější než motokros. Práce s motorkou, styl, přesnost. Tohle při MX není úplně až tak důležité, ale při superkrosu je to základ.
Proč myslíš, že je v ČR tak málo příznivců, kteří by chtěli jezdit supekrosy? Každý přece bedlivě sleduje vše kolem AMA SX, prestižní Monster Energy Cup, dění i kolem německých halových supekrosů, supercrossu v Bercy nebo další podobné SX akce. A všichni jsou u obrazovek nejchytřejší :-))
Přesně, jsou u obrazovek nejchytřejší a na trati podělaný :-) Musím to tak bohužel napsat, protože to tak je. Jsem vychovaný tak, že MX a SX jsou mým životním stylem, takže to beru jako zábavu. Čím větší skoky, čím těžší SX trať, tím líp pro mě. Miluji ten rytmus!
Vzhledem k tomu, že jsi hlavním a jediným trenérem ve své škole Brabec MX School, jak vnímáš jezdce, kteří se Ti přihlásí do kurzu? Jak jsou na tom právě oni se skoky? A proč by právě skákání neměli opomíjet?
Bohužel, většina žáků je na tom se skoky opravdu špatně. Dnešní motocross už není jen o zatáčkách, ale i o skocích. Ve vzduchu se dá ušetřit spousta času a dá se tam nabrat neskutečná rychlost.
Všichni by teď nejradši scrubovali i na těch nejmenších odskocích a whipy jsou nejen legendární, ale rovněž nesmírně populární. Co musí technicky i celkově ovládat ti, kteří by si chtěli alespoň párkrát za kariéru střihnout ukázkový scrub a whip?
Technicky musí ovládat to, že se musí napřed naučit skákat rovně a získat jistotu. Ale samozřejmě se nic z toho nedá naučit během týdne. Jsou to roky práce.
Zmínil jsi při večeřové konverzaci s dánskými závodníky, že se chystáš do US za freeridovým ježděním, které v Evropě všeobecně velmi postrádáš. Máš už nějaký konkrétní plán?
Ano, za pár dnů odlétám a fakt se těším! Jedu za Caseyem Johnsonem. Určitě všichni znáte partičku jako Twitch a Hansen, takže s nimi se těším na freeride v horách. Chci se svézt samozřejmě i na trati, ale v první řadě si chci užít ten freeride.
A co plánuješ příští rok, alespoň výhledově? Jak je to s Tvým aktuálním zdravotním stavem?
Ledvinové testy jsou zatím v normě a příští rok chci jet německý seriál ADAC MX Masters a v ČR MM ČR v motokrosu ve třídě MX1.
Co Ty a další etapa letectví - máš už našlápnuto k pilotování Boeingu nebo Ti ještě zbývá nalétat pár stovek hodin?
Hahahahaha, to mi ještě pár stovek chybí. Zrovna teď se učím anglickou frazeologii letectví, takže mám každý večer o zábavu postaráno :-)
Co Ty a víra? Netajíš se tím, že jsi věřící. Chodíš také do kostela nebo jsi svůj způsob víry moderně "transformoval" a zcela přizpůsobil svému životu?
Víra… Hmm, to je u mě takové zvláštní. Každý máme nějaký vzor a mým vzorem jsou piloti z 2. světové války, konkrétně RAF a jejich osudy. Mám rád hřbitovy a různá tajemná místa. Vzpomínám při jejich procházení na ty kluky a jejich příběhy. Čtu hodně knihy o nich, protože je to pro mě srdcová záležitost. Kdybych se mohl přenést do doby minulé, tak neváhám a jdu do toho s nimi!
Zajímavý je i Tvůj zájem o mysteriózní jevy, kříže... Jak jsi k tomu "přišel"?
No, nepřišel jsem k tomu nijak. Tohle je ve mně prostě odmalička. Mám to spojeno s těmi letci. A co se týká mysteriózních jevů, tak ty vyhledávám. Žiju si prostě takový svůj svět, který mě neskutečně nabíjí energií.
Kde všude o Tobě můžou fanoušci a fanynky čerpat informace?
Hodně jedu Instagram, který je pro mě spíš o mých vnitřních „věcech“. Najdete mě zde jako „brabecmxschool“, Facebook - brabecmxschool.cz/ a stránky www.brabecmxschool.cz Tam se všichni dozvědí novinky ohledně ježdění.
Nějaké Tvoje životní heslo či pár slov závěrem?
„For those who have died so that we could life!!!!“ Ne každý to pochopí, ale o jedné téhle větě je můj život.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí na trati, ve vzduchu i v soukromí!
Taky děkuji :-)
Rozhovor připravila Lucie Havlíčková.
Foto: David Blažek a archiv Honzy Brabce
13. 10. 2013