Trochu se našim čtenářům uveď.

Ahoj, jmenuji se Pavel Tomeček, je mi 25 let, pocházím z jižních Čech, konkrétně z Milevska.

Jak dlouho se věnuješ závodění na motorce a co Tě k tomu přivedlo?

Už odmalička mě provázela touha jezdit na motocyklu a když už jsem oficiálně jezdil, tak přibyla touha jezdit na okruhu. A pak už to šlo ráz na ráz. Dal jsem se dohromady s Petrem Košťálem a Honzou Čeřovským. Začal jsem jezdit agentury, pak jsem jezdil volnou nad 600 při Alpe Adria cupu a co vám budu povídat, po vzoru kluků jsem začal jezdit RR. Jinak závodění se věnuji celkem krátce, zhruba pět let.

Proč jsi začal jezdit RR?

Také se občas sám sebe ptám. Na RR mě baví adrenalin, atmosféra, diváci, je to velký zážitek. Tak asi proto.



V RR jsi poměrně krátkou dobu, ale příští sezónu pojedeš kompletní seriál IRRC.Jak se zrodila tahle myšlenka?

Před dvěmi lety jsem začal přemýšlet, že bych IRRC chtěl jednou jet. Na seriálu IRRC se mi líbí, že ho mohu celý jet v kategorii Open 1000, která mi sedí víc vzhledem k mé výšce a váze...

Pojedeš na nové motorce, v čem vidíš její hlavni klady a zápory?

Kawasaki ZX10R je kvalitní stroj. Klady jsou určitě výkon, kontrola trakce, váha motocyklu. Zápory určitě motocykl má, ale řešíme je buď úpravou motocyklu, či výměnou dílů za sportovní.

Jak se připravuješ na závody?

Snažím se kombinovat více sportů, jako jsou motokros, lední hokej, běh, posilovna, plavání.

Jaké máš ambice a kam se nejvíce těšíš kromě Hořic?

Naladit dobře motocykl, nezranit se a pořádně si to užít.

Jako nováček to mám těžké. Určitě nechci jezdit na konci startovního pole, ale konkurence je velká a ještě k tomu mě čekají neznámé tratě, na kterých není možnost mimo závody trénovat. Nejvíc se těším asi do Frohburgu, tam to znám.

Co říkáš na českou invazi do IRRC?

Vůbec mě to nepřekvapuje vzhledem k tomu, jak to u nás v ČR se závody funguje. Jsem rád, že nás IRRC jede víc, protože se všichni známe a v lecčems jsme si schopni pomoct.  



Staronový Orange Team, proč to kanárčí zbarvení? A jak vznikla tahle staronová spolupráce? 

IRRC jedu s Petrem Košťálem a novým týmem Orange racing. Název nám v podstatě dali fanoušci, diváci i jezdci, jelikož nám přezdívají pomeranče právě kvůli kanárčímu zbarvení.

Dosavadní největší úspěch?

Můj dosavadní úspěch je, že jsem neměl žádné velké zranění.


Kdybys mohl zvolit dobu, kdy se narodit a v jaké době závodit? Jaká to bude?

To je těžké, často slýchávám, jak se závodilo ve Svazarmu a tak, ale asi bych neměnil.

Jaká bageta, kterou jsi ochutnal na benzínkách, je ta nej a dopřáváš si ji při cestách na závodní tratě? 

Chleba, řízek, chleba od maminky. (bagety moc nemusím)

Oblíbená hudba?

Rock, různé hity všech generací, česká klasika jako  Kája Gott.

Co rád děláš ve volném čase?

Mám rád přírodu, rybaření, potápění a v zimě snowboarding.



Hlavou nebo srdcem?

Jak kdy...

Motto pro život?

Mám jich víc. Tak třeba: „Každý chvilku, tahá pilku.“

Slovo závěrem...
Závěrem rozhovoru bych chtěl poděkovat mé rodině, všem sponzorům, týmovému kolegovi Petru Košťálovi a mechanikovi Josefu ,,Ermolenko" Lukšíkovi nejen za podporu v uplynulé sezóně, ale i za pomoc a přípravu na první sezónu v IRRC.

Díky za rozhovor a přejeme  hodně štěstí, pravidelné dojíždění závodů na co nej místech a hlavně bez větších komplikací v nové a i v těch následujících sezónách.

Rozhovor připravil: Tomáš Košík

Foto: archiv Pavel Tomeček

14. 12. 2013