Přesně tak, jak se dalo předpokládat, znamenala první atacamská speciálka do Iquique, dlouhá 422 kilometrů, pro všechny pořádné sousto. Pro obě zbylé posádky KM Racingu se nesla ve znamení dvou částí – té slibné, po většinu etapy, a té smůlovaté v dunových polích na jejím konci.
Vlasta Vildman se po celou dobu speciálky udržoval na dostřel nejlepších. Ujel i tatrováckým pronásledovatelům Tomáši Vrátnému a Janu Tománkovi a spokojeně se usadil mezi 13. a 14. místem. Udržoval velmi dobré tempo bez ohledu na povrch, dobře a bez defektu zvládl kamenitou první polovinu i přibývající písek zbylé části. Vypadalo to, že v cíli se vejde do hodinové ztráty za galakticky letícím Karginovem, vítězem etapy, na jehož riskantní jízdu odmítl reagovat i průběžný lídr de Rooy. Jenže posledních 42 kilometrů etapy se jelo v dunách, a tam nastaly potíže. "Prostě jsem to dneska zdupal. Několikrát jsme zapadli a museli couvat ven. Navíc jsem trefil zadním kolem kámen patnáct kilometrů před cílem, když se mi svezl zadek auta. Takže ještě pár kilometrů před cílem jsme měnili kolo. Bohužel, hodně dobrá etapa, na konci pokažená, škoda," litoval Vlasta Vildman v cíli. Tam jeho výsledný odstup narostl až na 1:50 hodiny, nicméně nebyla to úplná výsledková tragédie – i nejlepší pětka ztratila na Karginova 30 až 45 minut a kamiony se trousily do cíle z památného tříkilometrového sešupu v dlouhých intervalech. Průběžně sice Vlasta zůstává čtrnáctý, ale ztratil slibnou možnost se dotáhnout na jezdce před sebou i o pracně vybudovaný menší náskok před Tomášem Vrátným, s nímž dojížděl z legendární dunové hory přímo k bivaku a ještě ho dokázal předjet.
"Když měníte stočtyřicetikilogramovou pneumatiku v těžkých podmínkách, písku a prachu, v 35 stupních nad nulu a po čtyřsetkilometrové etapě, není to právě příjemné, naopak je to fyzicky vyčerpávající, ale na druhou stranu, dobře že nás čekal jen krátký dojezd do cíle. Pořadatelé nám slibovali navigačně hodně náročný den, ale podle mého názoru to až na pár chytáků bylo zvládnutelné," říká navigátor Vlastovy posádky Martin Macík mladší.
Josef Macháček si užíval první pouštní etapu za volantem své buggy. V etapě udržoval pozice mezi 30. a 37. příčkou, než přijel do dun, kde nastaly technické potíže. Bohužel došlo k poškození jednoho z ventilů, který zajišťuje mazání převodovky, a ta se zadřela. V těžkých dunách si Josefa nikdo nikdo netroufl zapřáhnout za lano, a tak pro něj musela do dun vyrazit odstoupivší závodní liazka s Jardou Valtrem za volantem. Teprve po dotažení buggy do bivaku se mělo jednat o dalším Josefově osudu v Rallye Dakar a záleželo i na tom, zda tým MD Sport vůbec bude náhradní převodovku pro Josefovo auto mít k dispozici.
Atacama ovšem pouze začíná! Desátá etapa z Iquique do Antofagasty nabídne speciál dlouhý 631 kilometrů, pravda, přerušený 183kilometrovou neutralizací po asfaltu. Ale menu bude stejné jako dnes: velké výškové rozdíly, pusto, kamení, prach, jemný písek guadal a duny. Obtížnost soutěže postupně graduje. Věřme, že štěstí bude při obou posádkách KM Racingu stát více než v etapě deváté.
Sledujte KM Racing na Rallye Dakar v pořadu rallye aktuality na televizi Sport 5 každý den ve 21:00 hodin.
Zdroj: KM Racing Media / Jiří Vintr
Bílé speciály Tatra drží dál, i přes drsná dramata obou závodníků.
Artur Ardavičus potvrdil své jezdecké kvality a skvělou stíhací jízdou si zajistil dvanácté místo v cíli deváté etapy Rally Dakar. Tomáš Vrátný dojel devatenáctý. Nejprve jej dlouho zdržoval pomalejší soupeř a pak, v plné rychlosti, vletěl do hluboké díry. Následovaly mocné rány, bílá Tatra 815 se vznesla a drsně dopadla. Ale jede dál…
Měřená část vedená přes poušť Atacama byla velice náročná a kombinovala vše, co jen může Rally Dakar nabídnout. Od rychlých kamenitých úseků přes stupňující se písečné duny až po závěrečný prudký sjezd do Iquique. Ten byl opět velice zrádný. Obě posádky týmu Bonver Dakar Project si však s nástrahami proslulé atacamské pouště poradily skvěle, přestože musely řešit nepříjemné technické problémy a v případě Tomášovy posádky i zmíněnou bouračku.
„Byla to etapa jak šitá pro značku Tatra. Rozbíjecí a v závěru větší duny,“ popisuje Tomáš Vrátný, který do rychlostní zkoušky měřící 422 kilometrů startoval jako sedmnáctý. „Rozjezd jsme měli výborný, jenže už na šestém kilometru jsme dojeli soupeře, který byl pomalejší. Sentinelovali jsme ho mnohokrát, ale neuhnul, ačkoli byl jasně pomalejší. A předjet nebylo kudy, takže nebylo jiné řešení, než být trpělivý a vydržet. Příležitost k předjetí přišla až na sedmdesátém kilometru.“
„Pak jsme valili bomby dál. Vše šlo skvěle, ale na sto pátém kilometru jsme vletěli do obrovské díry. A byl z toho obrovský let. Vykoplo nás to tak dva metry do vzduchu. Nejprve na přední kolo, pak na zadní. To vše ve feshi, v prachu, ve kterém nebylo vůbec nic vidět. Dopad byl hrozný. Ale naštěstí my tři v budce jsme to zvládli v pohodě a auto taky. I když… Járu Miškolciho bolí záda a tatřičce odešly tlumiče, pohnulo se řízení, téměř nefungovalo řazení. Zbytek etapy jsem většinou musel řadit dvěma rukama. Pravačku teď mám jak Pepek námořník… Ale dobré. Moc dobře vím, že jsme měli velké štěstí. Dojeli jsme do cíle, jsme celí, na autě se bude makat do rána, ale mělo by být v pořádku pro další etapu,“ uklidňuje fanoušky týmu Bonver Dakar Project Tomáš Vrátný.
I přes tento drsný přelet nad obří dírou a všechny rány, co jeho bílá osmsetpatnáctka schytala, dojel devatenáctý. O 22 vteřin před Vlastimilem Vildmanem s liazem. Na nejrychlejšího Karginova s kamazem ztratil 1 hodinu, 50 minut a 34 vteřin. V průběžném pořadí je Tomáš Vrátný šestnáctý. Náskok Vildmana, se kterým bojuje o pozici druhého nejlepšího Čecha v kategorii kamionů, ovšem snížil na 1 minutu a 50 vteřin.
Ani pro Artura Ardavičuse a jeho posádku nebyla devátá etapa Rally Dakar vůbec snadná. Pohon 4x4, který mechanici týmu Bonver Dakar Project provizorně zprovoznili, totiž zkušený kazašský závodník mohl používat jen v nejtěžších úsecích. Navíc startoval až z osmadvacáté pozice. Opět však prokázal své jezdecké kvality a vybojoval skvělou dvanáctou příčku. V průběžném pořadí mu patří jednadvacátá pozice, na vedoucího De Rooye ztrácí 11 hodin, 54 minut a 53 vteřin.
„Artur jel fantasticky. Startoval zezadu a vybojoval dvanácté místo. A to jel většinu etapy jen se zadním pohonem a předek zapínal jen v nejtěžších místech. Takže máme radost a těšíme se na další etapu,“ dodává Tomáš Vrátný, který se nyní se svou posádkou připravuje na náročnou desátou etapu.
Povede z Iquique do města Antofagasta. V první části sjedou účastníci slavné dakarské rally včetně obou posádek týmu Bonver Dakar Project ke břehům Tichého oceánu a pojedou takřka 200 kilometrů v náročném písečném terénu. A poté se budou muset vyrovnat s jemným pískem známým jako feš feš. V cíli rychlostní zkoušky měřící 631 kilometrů je čeká majestátní přírodní oblouk La Portuda ležící nedaleko bivaku.
Koukněte také na video BDP studia z deváté etapy a také na rozhovor po ní s Tomášem Vrátným.
Informace o týmu Bonver Dakar Project naleznete i na facebook.com/BonverDakarProject a twitter.com/Bonver_Dakar.
Zdroj: Media Bonver Dakar Project
Foto: Marek Spáčil, Bonver Dakar Project
Calama/Iquique - Letošní Rallye Dakar ještě neskončila, ale tým Tatra Buggyra Racing už na místě plánuje ročník nový. Z toho stávajícího si totiž odnáší nesčetné zkušenosti a poznatky, které se jinde nasimulovat nedají. Z dat pak bude vycházet i samotná kopřivnická automobilka Tatra. Nové informace z daných extrémních podmínek totiž mají cenu zlata, takže i když stáj předčasně odstoupila, s prázdnou se domů rozhodně nevrátí.
Po pondělní osmé etapě, ve které měl Aleš Loprais štěstí v neštěstí, neboť posledních deset kilometrů dojížděl s poškozeným chladičem, dal včera všem účastníkům dakarského dobrodružství pořádně zabrat i finiš deváté etapy. Tříkilometrový sráz do nejsevernějšího místa letošního Dakaru – cílového Iquique, kterým vyvrcholila speciálka dlouhá 422 kilometrů, nabídl výjimečný zážitek. Už třeba jen proto, že ruští rivalové s Kamazy Sotnikov a Nikolajev v něm svedli souboj o třetí místo. Na posledním waypointu ztrácel Nikolajev na Sotnikova minutu a čtvrt, v cíli byl ale o vteřinu dříve!
Aleš Loprais se po celou etapu silných Kamazů se svou Královnou 69 držel, seč mohl. Znovu se ale ukázala převaha bohaté ruské stáje. Do cíle dochvátal Aleš o 11 minut za čtvrtým Sotnikovem. Na vítězného Karginova, jak jinak než s ruským Kamazem, ztratil 40 minut. Karginov vyhrál druhou etapu v řadě, celkově už třetí a jeho ztráta na dosavadního lídra kategorie kamionů de Rooye se zmenšila na pouhých 13 a půl minuty. Aleš Loprais je v průběžném hodnocení pátý, za de Rooyem zaostává o dvě hodiny a 9 minut. Před ním je ještě trio Kamazů - Karginov, Nikolajev a Sotnikov. Ovšem nic není ztraceno, šance na pódium stále žije! Dobře se včera vedlo také druhé týmové posádce Jendy Tománka. Svou Tatru s číslem 519 dovedl do cíle jako druhý Čech na 15. příčce se ztrátou necelé hodiny a půl. V celkovém hodnocení patří Tománkovi 16. místo.
Při pohledu do výsledků ostatních kategorií je třeba ocenit snažení a putování motorkáře Davida Pabišky. Ten oproti loňsku změnil tým i motorku a zatím si svým strojem KTM vede nadmíru dobře. V týmu SP Moto je Pabiška kolegou úspěšného a rychlého Slováka Štefana Svitka. Ten byl ve včerejší etapě čtvrtým nejrychlejším motorkářem, David Pabiška dojel do Iquique na 27. místě. Po dvou etapách se vrátil na celkovou 19. příčku, a jede tak svůj nejlepší Dakar - dosud byl nejlépe šestadvacátý v roce 2010.
10. etapa: Iquique – Antofagasta
Spojovací úseky: 58 km / Rychlostní zkouška: 631 km
Dnes už znovu čeká všechny účastníky a techniku krušná zkouška. Speciálka dlouhá 631 kilometrů rozdělená do dvou částí povede z Iquiqua na jih podél břehu Pacifiku do Antofagasty a naservíruje všem nepřeberné množství velejemného písku, který se dostane úplně všude. Pořádný Dakar totiž bez povrchu zvaného fesh-fesh snad ani být nemůže. Náročnost tak po úterní etapě ještě stoupne. Prvních 200 kilometrů se pojede na písečném povrchu, po spojovačce mezi měřenými úseky už přijde na řadu onen pověstný fesh-fesh. Držme palce, ať to všichni zvládnou!
Pěknou středu a věříme, že stejně jako fesh-fesh i naše posádky 504 a 519 se dostanou všude. Držte nám, prosím, v tomto jemně drsném souboji palce!
Jeětě videa! Koukněte se na rozhovor s Alešem po osmé etapě a také na video z deváté etapy doplněné o Alešův koment.
Zdroj: loprais.cz
Ohlasy kluků po deváté etapě:
David Pabiška:
"Dnešní etapa byla pro mě podstatně jiná, když jsme konečně opustili vysoké nadmořské výšky, takže mi bylo dobře a neměl jsem kyslíkový dluh. Byla to dlouhá etapa, ale jelo se mi dobře, motorka jede skvěle a bez závad, ubližuju jí maximálně já svými pády. Jediným problémem tak je můj spálený nos, který při dlouhých etapách v dunách hodně trpí, protože sluníčko je hodně silné. Jsem rád, že jsme ukousli další den Dakaru a jedeme dál."
Etapu David dokončil na 27. místě a celkově si drží 19. pozici.
Štefan Svitko:
"V dnešní etapě jsem dojel 4. a jelo se mi opravdu dobře. Dneska už bylo to bylo náročnější na navigaci, hlavně posledních 60 kilometrů se šlo přes duny, tak tam bylo hodně důležité neudělat navigační chybu, což se mi podařilo. Na 360 kilometru jsem viděl jezdce špatně odbočovat, nejel jsem za nimi, takže tam jsem hodně získal. Dneska jsem spokojený, ani jednou jsem nespadl, motorka funguje skvěle. Máme před sebou ještě 4. etapy, cíl je ještě daleko. i když se zdá že 4. etapy nejsou moc, čeká nás ještě cca 2500 km. Hlavně musím pokračovat bez pádů a bez navigačních chyb, protože potom bych mohl pomýšlet na umístění v první desítce."
Štefan etapu dojel na 5. místě a celkově drží 10. místo.
Zdroj: facebook.com- spmotodakarteam
Připravila: Klára Bubelová
15. 1. 2014