10. ETAPA 15. 1. Iquique - Antofagasta. Spojovací úsek měřil 58 kilometrů, plus rychlostní zkouška měla 631 kilometrů.
Nejdelší měřený úsek Dakaru 2014 s délkou 631 km, který je rozdělen do dvou částí nás čekal v 10 etapě. V první části sjeli závodníci ke břehům Pacifiku a jeli takřka 200 km v náročném písečném terénu. A jaký by to byl Dakar bez Fesh-Fesh? S ním se museli jezdci vyrovnat ve druhé části. Fesh-Fesh je velice jemný písek (prach), který sice vypadá jako pevná země, ale chová se jako měkké bláto. V cíli čekal majestátný oblouk La Portuda, ležící nedaleko bivaku.
Ohlasy po 10. etapě:
David Pabiška- 25. místo z etapy:
Dnešní den začínal pro mě hrozně. Mám problém se ráno rozjet ale pak čím je to delší, tím se mi jede lépe. Po ránu jsme hned jeli do měkkých písečných dun, kde mi to vůbec nešlo, takže jsem byl často na zemi, respektive v písku. Trošku jsem se s tím pral, ale na 60 kilometru jsme z dun vyjeli a potom se mi jelo velice dobře, stahoval jsem a dojel jsem kluky, kteří mi v dunách ujeli a jsem s dneškem velmi spokojený.
Štefan Svitko - 7. místo z etapy:
Dneska to byla nejdelší etapa a ze začátku se mi jelo dobře, ale ke konci mi to začalo strašně pomalu utíkat, takže pro mě to bylo strašně dlouhé. Jsem v cíli bez jakýchkoliv komplikací a problémů, nebyl ani žádný pád, takže jsem spokojený. Celkově jsem se posunul na 9. místo, protože jeden z jezdců upadl v kamenitém úseku a musel pro něj vrtulník a Casteua jsem předjel.
Na zítra se moc netěším, protože je opět 600 kilometrová etapa, což už mi moc nevoní. Důležité bude nespadnout a dobře navigovat, protože v této fázi soutěže už člověk moc nezíská, ale může všechno ztratit, takže pojedu s rozumem.
Zdroj: facebook.com- spmotodakarteam
Foto: Ondřej Záruba
Desátá etapa Rallye Dakar znamenala těžkou atacamskou klasiku mezi Iquique a Antofagastou a nesla se ve znamení patiny z prachu, dun a rozbitých pist. Po odstoupení Josefa Macháčka je Vildmanův kamion jediným vozidlem KM Racingu v soutěži a spolehlivými výkony si drží své postavení. V etapě byl dnes šestnáctý, celkově je o příčku lepší.
Hned úvodní pasáž prvního úseku speciálky poznamenala celé startovní pole. Mezi prvním a druhým waypointem pozapadala celá spousta kamionů a řada soupeřů zde nechala i několik hodin. Vlasta Vildman se daným místem nicméně prokličkoval bez velkých potíží a konstantním tempem uháněl k cíli. Potvrzuje se, že v těžkých dunových etapách rapidně narůstají rozestupy mezi závodníky, i tentokrát měl desátý kamion na vítěze ztrátu už hodinu...
Vlasta postupně vylepšoval své postavení o několik příček. Etapa nevyšla favoritům závodu – ztratili Stacey i Sotnikov i van Vliet, další ztrátu na své konto si připsal Peter Versluis. Ukázalo se, že pokud se neútočí, je pravidelná jízda udržitelným tempem tím vhodným receptem na úspěch. "První, dunovou část etapy jsme projeli lépe než předchozí den. Nezapadali jsme, a to nám dost pomohlo. Zbylá část dlouhé speciálky byla únavná, a to i díky pokročilejšímu času závodu, desátá etapa je cítit. Při takové únavě je obtížnější se soustředit a neudělat chybu. Dnes nám to tedy vyšlo," řekl Vildman v cíli.
Rallye Dakar vrcholí. Jedenáctá etapa obsahuje nejtěžší, 605 kilometrů dlouhý speciál, který se jede v celku, bez neutralizační zóny. Zhruba ve dvou třetinách se přiblíží tradičnímu dějišti atacamských etap, městu Copiapó, zhruba 120kilometrovým úsekem přejede místní duny, v nich se zřejmě bude rozhodovat o osudu závodu ve všech kategoriích. Možná však bude rozhodujícím dnem až pátek, kdy se z El Salvadoru soutěžící další atacamskou speciálkou do velkých dun podívají znovu a u Copiapó bude speciálka končit.
Sledujte KM Racing na Rallye Dakar v pořadu dakarské aktuality každý den ve 21.00 hodin.
Nezapomeňte se taky podívat na video KM racing, kde kluci nakládají bugynu a také hodnotí desátou etapu.
Zdroj: KM Racing Media / Jiří Vintr
Iquique/Antofagasta - Ohlížet se kolem sebe a sledovat dění při věhlasné Rallye Dakar? Jako závodník by na to Martin Kolomý čas určitě neměl. Pilot stáje Tatra Buggyra Racing byl ale nucen letošní ročník kvůli technickým potížím předčasně opustit, a jelikož se ze soutěže do Česka vrátí až po jejím skončení, tak se mu nyní naskýtá zcela výjimečná možnost prohlédnout si zákulisí nejextrémnějšího dálkového závodu na světě zcela nerušeně a bez stresu přímo během etap. Na řadu tak mohou přijít i odlehčenější komentáře.
"Člověka ani nenapadne se během závodu procházet bivakem. Cokoli navíc, co uděláte, stojí strašně sil, takže se věnujete sami sobě a svému týmu. Že je letošní Dakar opravdu jedním z nejtěžších v historii svědčí i fakt, že s každým dnem, když procházím bivakem, tak vidím vždy více zdemolované techniky naložené na valnících. Bivak se vlastně víc a víc proměňuje ve vrakoviště," popsal své dojmy Martin Kolomý.
Když Dakar na svém začátku slavnostně odstartoval v argentinském Rosariu, sledovali ho miliony lidí, stejně jako třeba dojezd cyklistické Tour de France na Champs-Élysées. Právě se slavným závodem bývá pro množství diváků a svému zvuku Dakar srovnáván. Co je pro cyklisty "Tour" je pro motoristy Dakar. Zatímco cyklisté mají své bicykly stále naleštěné, o technice posádek Dakaru to zcela neplatí. Písek a prach jsou všudypřítomné. Středeční 10. etapa navíc jezdce zavedla do zrádného velmi hebkého písku fesh fesh, který vypadá jako pevná zem, ale díky své jemnosti se chová jako měkké bláto. "Je to jako mouka, která se dostane úplně všude. Povrch techniky je s každou etapou drsnější, udržet prvotní lesk, je nereálné. Všichni postupně řeší spíš existenční problémy. Z Dakaru se stává boj o přežití," upozornil pilot Kolomý.
Nejen posádka, ale také členové týmu v průběhu závodu šetří síly, kde se dá. Někteří poznávají, co znamená několik dnů nespat, vyčerpanost je obrovská, lidská důstojnost jde takřka stranou. Hodit by se proto mohly třeba i rady technického ředitele Buggyry Robina Dolejše: "Zjistil jsem, že na přežití Dakaru vám stačí jen pár věcí v kapse u šortek. Nezbytný je kartáček na zuby. Pastu nepotřebujete, protože v bivaku se vždy najde někdo, kdo si ve stejnou dobu čistí zuby, takže pastu vám dá," začíná popisovat stav pravé kapsy na audionahrávce, kterou si fanoušci mohou poslechnout na týmovém webu, Robin Dolejš, když na závěr podotýká, že v levé kapse je třeba mít trenýrky na spaní. "Bez těch se to nedá, ty vám opravdu nikdo nepůjčí, a pokud ano, raději bych do toho nešel," vyjmenoval nejdůležitější pomůcky Dolejš.
Co se nyní jeví jako legrace, je během etap tvrdá realita. "Během závodu by to nikoho ani nenapadlo, ale je fakt, že teď už si z některých věcí srandu dělat můžeme. Vlastně nám ani nic jiného nezbývá. Fat Boy je na provizorní nápravě, se kterou se závodit sice nedá, ale přesto jsme na pobřeží udělali pár krkolomných fotek, vymysleli několik krávovin pro pobavení diváků nebo ho postavili vedle Komatsu, jednoho z největších nákladních aut na světě, u něhož vypadal jako hračka," řekl Kolomý s tím, že každá podobná spontánní akce vždy přiláká množství diváků, což potvrzuje popularitu, jakou si Kolomý během závodu vytvořil.
Dakar skončí až sobotní třináctou etapou. Středeční desátý díl z Iquique do Antofagasty ovládl, letos poprvé, český jezdec. Z vítězství se radoval Aleš Loprais, který se v průběžném pořadí posunul na čtvrtou pozici. Pilot Artur Ardavičus, kterého pohání motor Gyrtech, dojel čtrnáctý. Opět se snížilo celkové vedení Holanďana De Rooye. Druhý Rus Karginov na něj ztrácí slabých osm minut.
Kluci už konečně odhodili slzy a začínají opět blbnout, aneb co se vleze do jedné kapsy?
Zdroj: buggyra.com
Na začátku dakarského maratonu věnoval Aleš Loprais svému nedávno narozenému synovi Alexovi pomyslné stříbro za druhé místo v úvodní etapě. Pak ve třetí etapě ze San Rafaelu do San Juanu přibyl bronz a po včerejšku Aleš do sbírky etapových úspěchů přidává ten nejcennější – etapové zlato!
Královně 69 a její posádce totiž náramně sedla etapa s pořadovým číslem 10. Od startu z Iquique jel truck se startovním číslem 504 jako ďas. Na prvním mezičase na 33. kilometru ztrácel Aleš Loprais na vedoucího Karginova pět vteřin, na druhém už ale měla Královna 69 před Kamazem půlminutový náskok. Přetahovaná však zdaleka nekončila.
Waypoint s číslem 3 po 106 odjetých kilometrech znamenal zase vedení Karginova, ale o jedinou vteřinu před Alešem! Na čtvrtém mezičase se náskok Rusa zvýšil na 21 vteřin, jenže na šestém waypointu už zase bylo pořadí tak, jak ho chtěli vidět všichni čeští fanoušci – Loprais první, Karginov druhý se ztrátou minuty a 40 vteřin. Na konci první části měřeného úseku byl Aleš znovu nejrychlejší, před pronásledovateli měl náskok minutu a 19 vteřin.
Organizátoři to komentovali na oficiálním webu soutěže stručně a výstižně: „Yes, Loprais! Čech za volantem Tatry zajel nejrychlejší čas v první části speciálky!“ Ve druhé části měřeného úseku podél pacifického pobřeží, který měřil celkem 631 kilometrů, už Aleš Loprais nikoho před sebe nepustil. Rus Karginov se svým Kamazem sice ztrátu postupně stahoval, ale nestačilo to. Znovu komentář organizátorů: „Loprais prolamuje ledy – Aleš Loprais (Tatra) poprvé vítězí na Dakaru 2014!“ Karginov ve výsledku zaostal za českou posádkou o 37 vteřin. Na více než šesti stovkách kilometrů sice takřka nicotný rozdíl, ale o to je vítězství sladší. Třetí byl v cíli Nizozemec de Rooy se ztrátou 6 minut a 10 vteřin.
Aleš Loprais tak zvítězil v etapě, která nebyla vůbec jednoduchá. Duny, písek, všude jemný prach fesh-fesh. Své by o tom mohl vyprávět například další pilot ruského Kamazu Sotnikov, který hájil v průběžném pořadí čtvrtou příčku. Včera zůstal viset na trati a svou pozici neuhájil – teď je v celkovém hodnocení čtvrtý Aleš Loprais. Na třetího Nikolajeva ztrácí přibližně 33 minut. Zatím vede de Rooy, druhý je Karginov a po včerejšku je dělí necelých osm minut.
„Vítězství v etapě! Satisfakce po technických problémech v předešlých dnech. V letošní rallye jsme prozatím měli jen tři čisté etapy bez technických problémů. O to víc mne těší, že jsme vždycky v těchto etapách dobili pódiová umístění,“ spokojeně hodnotí Aleš Loprais výsledek a pokračuje: „Dakar 2014 je opravdu těžký… Až dnes se nám podařilo najít optimální nastavení tlumičů, které je pro jízdu v poušti Atacama zásadní. Na jedné straně mě toto již v pořadí šesté etapové vítězství na Dakaru nesmírně nabíjí, na straně druhé mne ovšem mrzí, že jsme toto nastavení objevili až nyní. Nicméně zítra může být vše jinak. Moc bych si přál dostat se na pódium letošního Dakaru, ale dobře si uvědomuji, jak náročné to bude.“
Náročný terén včerejší etapy dal zabrat i dalším protřelým soutěžákům. V kategorii automobilů například skončil zkušený španělský veterán Carlos Sainz, mezi motocyklisty třeba domácí chilský závodník Israel Esquerre. Naopak český motorkář David Pabiška, který včera dojel na 24. místě, už je celkově sedmnáctý. Náš tým toho prožil včera hodně, Aleš to popisuje:„Mám také velkou radost z jízdy naší druhé posádky, která vodí po dakarských cestách naši Princeznu. Stále jedou v krásném tempu a navíc dnes pomáhali další Tatře z konkurenčního týmu, což mě taky velice potěšilo.“ Posádka 519 tak nakonec skončila v etapě na 23. místě se ztrátou 2:42:32 a celkově je na 16. příčce klasifikace.
11. etapa: Antofagasta – El Salvador
Spojovací úsek: 144 km / Rychlostní zkouška: 605 km
O dnešní 11. etapě, která vede dál na jih z Antofagasty do El Salvadoru, organizátoři prohlašují, že bude pro celkové hodnocení Dakaru klíčová. Na všechny, kteří dorazili až sem, čeká dalších 605 kilometrů napříč pouští Atacama. Ta jistě velmi ráda nachystá všechny své nástrahy, k nimž patří například pověstné duny u Copiapa. Po včerejší náročné etapě je tu tak znovu velmi tvrdý test odolnosti všech závodníků i veškeré techniky. „Je to stejně tak příležitost ztratit, nebo se navrátit zpět do hry,“ říkají o trase do El Salvadoru pořadatelé.
Desátá etapa však přinesla ještě jeden neuvěřitelný okamžik pro Aleše:„V bivaku mě poctila milá návštěva a čekalo velké překvapení. V roce 2012, kdy jsme se s De Rooyem tahali o vítězství nás postihla nepříjemná havárie. Náš kopilot podlehl mikrospánku ve spojovacím úseku. Byl to hrozný okamžik a bezprostředně po havárii se o nás postarala jedna místní rodina, která s námi strávila čas až do příletu helikoptéry a udržovala nás při vědomí. A přesně tahle rodina zrovna dnes dorazila pozdravit nás do cíle etapy. Moc to pro mě znamená… Zdravím všechny, kteří nám drží palce a tlačí nás dopředu v honbě za dakarským beduinem! Díky!“
Alešovo shodnocení desáté etapy- video
Zdroj: loprais.cz
Desátá etapa bylo pro Vrátného a jeho posádku velice náročná, Ardavičus byl blízko umístění v elitní desítce.
Technické problémy způsobené tvrdým dopadem jeho tatry v předchozí rychlostní zkoušce trápily závodícího šéfa týmu Bonver Dakar Project i v desáté etapě Rally Dakar. Tomáš Vrátný tak dojel až devětadvacátý, zatímco Artur Ardavičus bojoval o umístění v elitní desítce a dojel třináctý.
Desátá etapa slavné dakarské rally měřila celkem 684 kilometrů a vedla podél břehů Tichého oceánu z Iquique do města Antofagasta. A sama o sobě měla být jednou z nejtěžších rychlostních zkoušek této legendární pouštní soutěže. Pro Vrátného a jeho posádku byla o to složitější, že se v ní museli vypořádat s velkými technickými problémy. Tomáš Vrátný svou bílou tatru navíc převrátil na bok a desátou etapu dokončil jako devětadvacátý se ztrátou 3 hodin, 50 minut a 42 vteřin na nejrychlejšího Aleše Lopraise. Průběžně je nyní devatenáctý.
„Tahle etapa byla utrpením mladého Boháčka! Auto po ráně v předchozí etapě bohužel nefungovalo. Hlavně tlumiče a stabilizace. Sekal se mi volant a téměř nešlo řadit, což „úžasně“ zapadlo do desáté, tolik těžké etapy. V dunách jsme byli zcela nestabilní a v takzvaných rozbíječkách bez fungujících tlumičů to bylo jako na trakaři. A navíc jsme si lehli. Na úplně bezvýznamné dunce, když zase nešlo zařadit kvalt, nás to hodilo na bok. Achjo! Velké poděkování patří posádce Jendy Tománka. Jsou to velcí borci, protože neváhali ani chvilku, zastavili svou tatru a pomohli nám. Jinak nebýt technických potíží, etapa byla pro značku Tatra ideální. Ale ukázalo se, že ta rána z deváté etapy tatru poznamenala víc, než jsme si mysleli. Moc si přeju, ať se našim mechanikům podaří auto dát co nejvíc dohromady. Už nechci, aby nás předjížděli šneci…“
Na rozdíl od Tomáše Vrátného se Arturu Ardavičusovi v desáté etapě dařilo. Se svou posádkou obsadil třináctou pozici, když na nejrychlejšího ztratil 1 hodinu, 22 minut a 21 vteřin. Kazachovi nyní v průběžném pořadí patří 21. místo s celkovou ztrátou 13 hodin, 11 minut a 4 vteřin.
„Artur jel výborně. Je to bojovník. Přední náprava je po nedávné havárii v pořádku, což je malý zázrak. Snad vydrží i dál. V jedenácté etapě nás čeká spousta dun a na nich to bez předního náhonu nejde. Už nám zbývají jen tři etapy. Držte nám palce. Musíme to zvládnout, i kdybychom měli naše tatry vzít na záda! Děkujeme za podporu,“ dodává Tomáš Vrátný.
Další náročná etapa bude vedená z města Antofagasta do El Salvadoru. Na posádky týmu Bonver Dakar Project i další účastníky slavné dakarské rally čeká v rámci jedenácté etapy měřený úsek, který bude svou trasou a délkou čítající více než 600 kilometrů jedním z nejtěžších na letošní Rally Dakar.
Informace o týmu Bonver Dakar Project naleznete i na facebook.com/BonverDakarProject a twitter.com/Bonver_Dakar.
Studio BDP pro vás má další video- ohlédnutí za desátou etapou
Zdroj: Media Bonver Dakar Project
Foto: Marek Spáčil, Bonver Dakar Project
Připravila: Klára Bubelová
16. 1. 2014