Tomáš Vrátný se dál trápí s technikou, Artur Ardavičus si hraje s nastavením
Bílé tatry Bonver Dakar Projectu jsou po jedenácté etapě ve výsledkové tabulce v řadě za sebou. Kazach Artur Ardavičus je šestnáctý a ostravský závodník Tomáš Vrátný je hned za ním. Do konce Dakaru zbývají dvě etapy. Největší rally světa tak už brzy bude minulostí.
Ve včerejší etapě byl rychlejší Artur, dojel čtrnáctý ( 1:44"31´), Tomáš skončil jednadvacátý ( 2:48"27´). V průběžném pořadí jim patří 16. a 17. místo se ztrátou 14 hodin, 47 minut a 40 vteřin, resp. 15 hodin, 35 minut a 48 vteřin na nejrychlejšího Karginova. Tomášova 815tka není bohužel stále ve správné kondici. Mechanikům se nepodařilo vyřešit problémy, které způsobila drsná úterní havárie.
Tomáš a spol. se ale nevzdávají. Věří, že ve zbývajících dvou etapách to bude lepší. Závodící šéf týmu si zároveň pochvaluje množství dat, které týmu během soutěže podařilo nasbírat. Budou důležitá pro úpravu aut před dalšími soutěžemi.
Tomáš Vrátný k 11. etapě: „Včerejší speciálka byla neuvěřitelně dlouhá! Do auta jsme bohužel sedali s tím, že vůz po té velké ráně před dvěma dny nefunguje, jako předtím. Je tvrdé a nedrží stopu. Vyměnili jsme tlumiče, vzali jsme je z polské tatry, ale ani to nepomohlo. Už od startu to bylo utrpení. Každou ránu jsme si díky tomu „vychutnali“. Prostě se nedá závodit. Na sedmém kilometru mě tak předjel místní mlíkař, který se na trati náhodou objevil! A takto jsme absolvovali celých 605 měřených kilometrů. Nebýt ale těchto starostí, erzeta by byla pro nás jako dělaná. Dlouhá a těžká, ideálka pro tatru. I pro mě osobně jsou ty delší štreky lepší. Artur jede velice rozumně. Zkouší různá nastavení a to dokonce i za jízdy. Stále jej zlobí přední náhon, ale nevzdává se. Sbíráme data a už teď víme, jak nám pomůžou při ladění aut před dalšími závody. Jen nesmíme tolik vymetat ty veliké díry… Ale jedeme, bojujeme a vám děkujeme za podporu.“
A máme tady už předposlední etapu El Salvador – La Serena. Erzeta má 350 km a o jeden kilometr méně měří spojovací úsek. Všechny opět čeká spousta písku, zrádného písku, který může ještě cokoli změnit. Než do něj ale závodníci vjedou, budu se třást na kamenitých cestách, které zase povedou pořádně vysoko – kolem 2000 metrů nad mořem.
Informace o týmu Bonver Dakar Project naleznete i na facebook.com/BonverDakarProject a twitter.com/Bonver_Dakar.
Co říká Tomáš Vrátný po desáté etapě?
Studio BDP- shrnutí jedenácté etapy
Zdroj: Media Bonver Dakar Project
Foto: Marek Spáčil, Bonver Dakar Project
Antofagasta/El Salvador - Martin Kolomý letošní Rallye Dakar ukončil předčasně, ale v závodě stále jedou posádky, které též pohání motor Gyrtech. Agregát z technologického centra roudnického truckracingového týmu Buggyra se navíc řadí ke špičce a tomu nejlepšímu, co Dakar nabízí.
Závodní motor, který hnal spolu s Kolomého posádku ještě další čtyři, nese přesné označení Gyrtech Rally Power MK14-3EC. Ve svých speciálech ho z posádek, které stále pokračují, vezou Tomáš Vrátný a Artur Ardavičus. "Loni byl motor nasazen poprvé u třech posádek a maximálně se osvědčil. Letos už byl v pěti autech. Žádné potíže jsme s ním neměli, ale stále na něm pracujeme a ladíme ho k dokonalosti. Třeba nadmořská výška se nedá nasimulovat a vše souvisí se sběrem dat. Osobně jsem odhadoval, že jeho dokonalé vyladění bude trvat zhruba tři roky. Dnes už jsme ve druhém," podotkl technický ředitel Buggyry Robin Dolejš.
Gyrtech je třináctilitr šestiválec, což je oproti kamazům podstatný rozdíl. Ruské stroje totiž pohání osmiválce Liebherr šestnáctilitr nebo devatenáctilitr Jamz. "Ještě před dvěma lety se říkalo, že cílovou kategorií a maximem budou šestiválce o třinácti litrech objemu, ale nějak to neplatí, čemuž nerozumím. Zítra ale vše může být jinak a Gyrtech byl v tatrovkách rozhodně krok dopředu. Třeba z pohledu hmotnosti pomohl hodně," řekl Radomír Smolka, ředitel technického vývoje automobilky Tatra Trucks.
Zmíněný motor z produkce Buggyra má nesčetně výhod - je lehčí, výkonnější, elektronicky řízený, úspornější a jeho charakteristiku lze nastavit přesně na míru závodnímu nasazení. "V roce 2011 jsem měl na Dakaru nehodu, při které mi prasknul obratel. Kdyby tehdy v tatře byl tenhle nový motor, bylo by lepší rozložení váhy a jízda bezpečnější. Třeba by k tomu ani nedošlo," vzpomněl si při srovnání charakteristik motorů pilot Martin Kolomý.
Posádky si tedy nový agregát pro jeho vlastnosti chválí. K podobnému typu se letos uchýlil třeba i Aleš Loprais. Co se ale se srdcem vozu děje v případě nehody? Jaký dopad na něj má třeba převrácení, které letos potkalo i Jaroslava Valtra z KM Racingu? "Když auto lehne na bok, v zásadě to pro motor problém není. Jediné, co může nastat, že z něj vyteče nějaký olej, a proto je třeba ho vypnout, aby se netočil naprázdno bez mazání. Druhá věc je ta, že pokud motor jede v maximálním zatížení a najednou je vypnutý, tak se olej může napéct na rozžhavené součástky. Motor jako takový to ale přežije," popsal krizové momenty Robin Dolejš.
Svůj krizový moment si ale během 11. etapy vybral spíš holandský jezdec De Rooy, do té doby lídr průběžné klasifikace. Ve třetí nejdelší etapě letošního Dakaru z Antofagasty do El Salvadoru dojel po šesti stech měřených kilometrech jako třetí a posunul se ze zlaté na celkovou stříbrnou příčku. Po svém čtvrtém vítězství se už Rus Karginov dostal do čela závodu. "Na De Rooye byl vyvíjen velký tlak, který nakonec nedokázal ustát. Kamazy hodně tlačí, jedou rychle, bezhlavě a prostě mají od vedení příkaz jet, co to dá a jet vabank. Nedivím se, že to neustál. Loni stejným způsobem Kamazy zatočily s námi. Začaly nás dojíždět, prášit nám, jeden nás přibrzďoval. Mají tu výhodu obrovského zázemí, takže si v klidu přes noc postaví i nové auto," vylíčil situaci na Dakaru Martin Kolomý.
Z českých posádek dojel Loprais čtvrtý a Artur Ardavičus s Gyrtechem čtrnáctý. Loprais je bramborový i v celkovém hodnocení. Všichni jezdci s podporou Gyrtech jsou seřazeni ve druhé desítce.
Zatím se zdá, že centralizovaný tým Kamaz si mezi kamiony jde opět za vítězstvím.
Na Dakaru je na programu předposlední etapa z El Salvadoru do La Sereny s rovnými sedmi sty kilometry, z nichž je tři sta padesát měřených.
Výsledky - 11. etapa (605 km): 1. Karginov (RUS) Kamaz 6:22:32, 2. Nikolaev (RUS) Kamaz 14:18, 3. De Rooy (NED) Iveco 15:51, 4. Loprais (CZE) Tatra 22:36, 5. Shibalova (RUS) Kamaz 28:35, 14. Ardavičus (KAZ) Tatra 1:44:31, 17. Vildman (CZE) Liaz 2:10:29, 19. Tománek (CZE) Tatra 2:18:20, 21. Vrátný (CZE) Tatra 2:48:27.
Celkově: 1. Karginov (RUS) Kamaz 48:25:17, 2. De Rooy (NED) Iveco 7:56, 3. Nikolaev (RUS) Kamaz 1:35:51, 4. Loprais (CZE) Tatra 2:17:56, 5. Sotnikov (RUS) Kamaz 3:10:19, 13. Vildman (CZE) Liaz 11:52:10, 14. Tománek (CZE) Tatra 13:40:59, 16. Ardavičus (KAZ) Tatra 14:47:40, 17. Vrátný (CZE) Tatra 15:35:48.
Zdroj: buggyra.com
Tři minuty po desáté hodině se včera postavil Aleš Loprais na trať jedenácté etapy dakarského dobrodružství. Na speciálku dlouhou 605 kilometrů spojující chilská města Antofagasta a El Salvador vyrazil v kategorii kamionů jako první, předchozí etapu totiž vyhrál. Tentokrát mu ale tolik štěstí při projíždění pouště Atacama nepřálo. Po 43 kilometrech se do čela dostal Rus Karginov s Kamazem, Aleš na něj ztrácel 24 vteřin. Po dvou stovkách kilometrů už byli před Královnou 69 i Iveco Nizozemce de Rooye a další Kamaz s Nikolajevem za volantem. V tu chvíli zaostával Aleš Loprais o 7 minut a 49 vteřin. Ovšem zdaleka se nevzdával. Na jednom z dalších mezičasů, konkrétně na 329. kilometru, se posádka vozu s číslem 504 probojovala na třetí místo, čtvrtý byl v tu chvíli de Rooy, pro kterého to znamenalo ztrátu celkového vedení v soutěži. Novým lídrem se stal Karginov, který nezadržitelně mířil k cíli.
A Kamaz Karginova skutečně jedenáctou etapu letošního Dakaru zvládl nejrychleji. V cíli byl za 6 hodin a 22 minut. Aleš Loprais bojoval s nástrahami náročné tratě o 22 a půl minuty déle, etapu dokončil na čtvrtém místě. Stejnou příčku drží i celkově. V čele kategorie kamionů ovšem došlo ke změně – de Rooye vystřídal Karginov a má před ním osmiminutový náskok. Aleš ztrácí na ruského lídra bezmála dvě hodiny a 18 minut, na třetího Nikolajeva má ztrátu 42 minut. A jeho nejbližší pronásledovatelé Sotnikov a Šibalov? Ti jsou o hodinu pozadu.
„Dnešek perná etapa. Utrpení v podobě drkotání zubů a ran do páteře. Praskla nám kabina, dnes v noci ji musíme svařit a šlápnout do toho zítra znovu,“ svěřil se Aleš Loprais a nám je jasné, že toho museli pánové z našeho týmu zakusit v jedenácté etapě opět hodně. A to nejen posádka 504 na trati, ale i mechanici a podpora po jejich návratu do bivaku. Druhá týmová posádka 519 dojela včera na 19. místě a celkově se drží na krásné 14. pozici hned za českou posádkou 525 Liaz.
12. etapa: El Salvador – La Serena
Spojovací úsek: 349 km / Rychlostní zkouška: 350 km
Před závodníky je teď už předposlední šance něco udělat s výsledkem. Neřkuli poslední, neboť v sobotní závěrečné etapě už se čas bude dohánět jen těžko. Znovu se pojede podél pacifického pobřeží směrem na jih a na všechny jezdce čeká opět poušť Atacama se svými mnoha tvářemi. Organizátoři závodníky znovu přivedou do kopců, technika se bude znovu škrábat po kamenech do dvoutisícových výšek. Po polovině měřeného úseku dlouhého 350 kilometrů vystřídá kamenitý povrch písek a ten bude všechny provázet až do cíle speciálky. Všichni se budou muset znovu utkat s dlouhými pásmy dun u města Copiapó. A tentokrát nepřijde po cíli etapy rovnou odpočinek – závodníci budou muset urazit ještě dalších 350 spojovacích kilometrů do bivaku v La Sereně.
Zdroj: loprais.cz
Více než šest stovek kilometrů z Antofagasty do El Salvadoru postupně završuje atacamské menu letošního Dakaru. Bezútěšná rajina plná jemného prachu guadal nabídla v podstatě stejně výživné menu jako den předtím, včetně těžkého, 108 kilometrů dlouhého dunového pole nad Copiapó. Zatímco v čele hořel nelítostný boj o nového celkového lídra kategorie kamionů, Vlasta Vildman etapu odjel stabilně a konzistentně.
Vlasta se postupně mírně zlepšoval na jednotlivých waypointech, dlouho se pohyboval v etapě sedmnáctý, ale kousek před koncem využil zdržení Jo Aduy z týmu deRooy a šel o příčku výše. V celkovém pořadí se prozatím pohybuje na třinácté příčce a bude záležet na tom, kdy a v jakém odstupu se Aduovi podaří dostat do cíle. Vlasta zároveň využil zaváhání dosud výborného Holanďana van den Brinka s Ginafem a posunul se o příčku výše. Nejbližší rival Teruhito Sugavara se mu však v celkových výsledcích mírně vzdálil.
Dunová oblast nedaleko Copiapó závodníky zdaleka tolik nepotrápila jako ta nad Iquique o jeden resp. dva dny dříve. "Duny byly opravdu krásné, ale jejich najíždění bylo poměrně lehké a nezdrželi jsme se," říká navigátor Vlastovy posádky Martin Macík mladší. "Etapu jsme ovšem dojeli bez problémů a zaváhání. Na hodně rozbitých úsecích jsme to nechtěli držet pod plynem, abychom autu neublížili, nebylo ani nutné jet opravdovou střelbu. Cíl se blíží...", dodal. Únava s blížícím se koncem soutěže se však stupňuje. "Máme toho plné zuby, většina etapy byla hodně rozbitá. Asi po 100 kilometrech nám odešlo uložení kabiny, takže jsme museli zvolnit, i tak jsme si připadali jako v mixéru. Naopak duny jsme přejeli v pohodě," dodal Vlasta v cíli.
Drama boje o čelo kategorie kamionů vrcholí. Dalo se předpokládat, že Gerard de Rooy to po vjezdu do Chile nebude mít ani s relativně komfortním náskokem jednoduché. Atacama je totiž hájemstvím Kamazů. Nejagilněji se projevuje celý letošní Dakar Andrej Karginov, který den po dni postupně ukrajoval z de Rooyova náskoku a dnes se před něj dostal i v celkovém pořadí. Vede o necelých osm minut a závěrečný den se může stát cokoliv...
Jenže Atacama nekončí. Ve dvanácté etapě se celých 350 kilometrů hned po startu odbude právě v ní, včetně závěrečných 150 kilometrů v písku s cílem v dunách u Copiapó.
Sledujte KM Racing v Rallye Dakar v pořadu Rallye aktuality na televizi Sport 5 každý den ve 21.00 hodin.
KM racing: video z jedenácté etapy.
Zdroj: KM Racing Media / Jiří Vintr
11.ETAPA 16. 1. Anfofagasta - El Salvador
Spojovací úseky: 144 km
Rychlostní zkouška: 605 km
V dnešní etapě poznají jezdci veškeré nástrahy poušťě Atacama, což společně s délkou etapy, stupňující se únavou, několika brody a dunovým polem poblíž města Copiapo znamená jedinné - těžká zkouška která ještě může zamíchat kartami.
11. etapa je za námi a oba naši borci jsou v bivaku El Salvador! David dokončil etapu na 21. pozici a v celkovém pořadí nyni figuruje na 16. místě. Štefan dojel 8. a celkově je 9. Motorky utrpěly pár šrámů při průjezdy kamennými úseky. Na to v jakém stavu jsou po etapě ráfky se můžete podívat na fotografiích
Pro všechny, kteří mají chuť Davida přivítat a dát mu najevo, jak moc jsme mu fandili, pojďte s námi! Ve středu 22.1., 13:30, letiště Praha, Terminál 1. Pro zájemce budou k dispozici trička! Skalní fandové si vezmou TUNTOTÁTE!
Zdroj: facebook.com- spmotodakarteam
Připravila: Klára Bubelová
17. 1. 2014