Během své bohaté kariéry tak posbíral mnoho zkušeností, že minulý rok je mohl předávat svému začínajícímu spolujezdci Jiřímu Urešovi. Obrněný trpělivostí se vrhl do nové výzvy, a ačkoliv dopředu nehlásal žádné vysoké cíle, přesto se snažil se svým mitfárou atakovat českou top pětku.

Spolupráce ovšem netrvala dlouho. Na sklonku sezony ji náhle vypověděl a předeslal, že se sajdkárkrosem končí. Uběhl ale nějaký čas, Lukáš změnil rozhodnutí a znovu se chystá na novou sezonu. Co stálo za takovým obratem, s kým nakonec pojede a na čem, jsme se ho vyrazili zeptat.



Lukáš Pudlo #33 ve zkratce

rok narození:  1976,  bydliště:  Milín,  stav:  ženatý, 1 dítě,  povolání:  podnikatel
klub:  QAMA motor sport klub,  sajdkára (rám/motor):  VMC/Zabel
záliby:  rodina, motosport, rallye, hokej
neřesti:  miluje čokoládu
oblíbené domácí práce:  ….................
oblíbený seriál:  Okresní přebor

    

Jaká byla pro tebe sezóna 2013?

Byla to určitá zkušenost. Výsledkově jsem spokojený.

Při domlouvání rozhovoru jsi nadhodil, že jsi prodělal operaci zápěstí. Jak jsi na tom nyní a za jak dlouho to můžeš zatěžovat?

Přesně tak, vyndávali mi z něho šroub. Nyní již mám venku i stehy, na nichž jsem byl 17.1. Ruka mě ale bolí stejně. Je ještě brzo na nějaké zlepšení. Od pondělí 20.1. zápěstí zatěžuji a cvičím s ním. Věřím, že to bude dobré.

Na svých webovkách jsi informoval, že nakonec budeš startovat v nové sezoně s novým spolujezdcem Lukášem Sejkem. Jak jste se vůbec dali dohromady? Kdo koho oslovil?

Lukáše znám dlouho a o jeho kvalitách jsem se sám před dvěma lety přesvědčil. Tehdy tomu napomohly okolnosti, že jsme se spolu svezli na tréninku. Zdál se mi velice šikovný a cílevědomý, který to chce dělat na maximum. O úspěchu nejen mluvil, ale i pro to něco dělal. Letos jsem už ani nechtěl jet, ale shoda náhod mě zase s Lukášem svedla dohromady. Byl volný, a proto jsme si spolu sedli a o všem si promluvili, jak by mohla vypadat naše spolupráce. Nakonec jsme se dohodli a plácli si na to.

Lukáš Sejk nyní studuje až v Českých Budějovicích, nebude ta vzdálenost vadit? Budete se v zimní přestávce připravovat společně?

O tom jsme se samozřejmě bavili. Lukáš má pátky volné, takže není problém s odjezdem či balením na závody. Co se týče tréninku, je to horší. Kvůli mé práci jsem časově velmi zaneprázdněný, takže v úvahu připadají spíše víkendy...



Proč si rozvázal během sezony, konkrétně po závodě v Ledči nad Sázavou, spolupráci s Jiřím Urešem? Jaké důvody tě k tomu vedly? Proč jste nedojeli celou sezonu?

Prostě jsem se tak rozhodl a dále to nechci více rozebírat.

Na posledním závodě v Březové nad Svitavou si se přeci jen znovu objevil na startovním roštu. Nikoliv za řidítky sajdkáry, ale čtyřkolky…

Dostal jsem nabídku od mého kamaráda Jardy Faktora, abych se svezl v závodě na jeho čtyřkolce. Věděl jsem, že to nebude nijak valné, ale zkusil jsem to. Pár let jsem na tom neseděl a zjistil jsem, že je to o dost rychlejší než dříve. Tréninky prostě chybí.

Novinkou ve vašem týmu je sajdkára VMC/Zabel po bratrech Rozehnalových. Cože jste se rozhodli k této koupi?

Vedl jsem jednání s Willemsenem, sháněl jsem sajdkáru po inzerátech apod. Poté mě napadlo zeptat se bratrů Rozehnalových. Jejich vstřícné jednání a přístup bylo pro mě rozhodující. Věděl jsem, co kupuji a v jakém je to stavu.



Na sklonku minulého roku si byl na testování sajdkár v Německu, kde sis mohl vyzkoušet různé stroje s odlišnými rámy a motory. Můžeš nám sdělit své poznatky o tvém bývalém rámu MEFO a srovnat ho s tvým nynějším od bratrů Rozehnalových, VMC?

Na MEFO se mi jelo dobře. Myslím, že je to dobrý rám. Přirovnal bych ho k WSP. Je zatáčivý a drží lépe stopu. WSP je ale hravější a lehčí. Oproti tomu VMC se mi zdá takový tvrdší a hůř drží stopu.

Za sebou máš pozoruhodnou kariéru v motoristickém sportu, kde si střídal řidítka za volant. Můžeš nám tvou zajímavou historii přiblížit?

Jelikož bydlím nedaleko Ouběnic, bývalého centra sajdkárkrosu, bylo hned jasné, jakým motoristickým sportem se budu ubírat. Závody v Ouběnicích se mi natolik zalíbili, že jsem v 18 letech začal na sajdě jako její řidič. Předtím jsem měl jen šlapací sajdu. Můj první spolujezdec byl Míra Vošmik. Do roku 1993 jsem jezdil „republiku“. První a zároveň těžká nehoda se mi stala v Šumperku, z nichž jsem vyvázl s rozdrcenýma nohama. Pak jsem zakusil i rallye, kterou jsem jezdil 4 roky, přibližně do 2002. Následně jsem přemítal, co bych ještě mohl dělat a padla volba na quadcross. Na prvním závodě v Kramolíně se mi na nováčka podařilo skončit v 1.rozjížďce 12, takže mě to chytlo. Hnutím osudu jsem se ale zase vrátil ke své vášni, sajdkárkrosu, který jezdím až do současnosti.

  

 

Vystřídal si toho celkem dost. Můžeš tedy porovnat sajdkárkros a rallye? Jaké jsou hlavní rozdíly pro tebe, vyjma toho, že jsou to úplně odlišné sporty…

Rallye je pro mě větší adrenalin a zážitek. Musíš v něm zvládat mnoho aspektů a mimo jiné sledovat změny povrchu silnice, na níž působí zima, sníh, déšť, atd. Sajdkárkros je zase těžší na fyzickou přípravu. Navíc je rizikovější, kde jde mnohdy o zdraví.

 

V zimní přípravě preferuješ samostatné cvičení nebo nějakou „studiovku“?

Samostatné cvičení, ale občas zajdu i na „studiovku“.

Kam plánuješ vyrazit trénovat na motorce?

To je různé, trénujeme podle počasí. Určitě je dobré jet trénovat do ciziny, ale musíš dodržet pravidelnost tréninku v té např. Itálii až do začátku prvního závodu. Jinak je člověku zbytečné nějaká celá Itálie.

Vytyčil sis pro sezónu 2014 nějaké specifické cíle?

Určitě. Cílem našeho týmu bude si závody užívat a také být po celou sezonu zdraví. Chceme se ze závodu vracet s dobrým pocitem, že jsme si ho užili. Sidecarcross tedy dělám zážitkově. Vím, že nebudu mistrem republiky, ale jako závodník jisté ambice samozřejmě mám.



Na jakých závodech tě uvidíme? Zkusíte také nějaký podnik mistrovství světa?

Udělal jsem si licenci na MS, protože chceme zkusit nějaké podniky v blízkém okolí. Kam spadá Kramolín, Německo nebo Švýcarsko. Záleží samozřejmě také na penězích, od nichž se to bude odvíjet, a také na tom, jak nám to půjde. Snažíme se ale pro to udělat maximum, aby to bylo co nejlepší. Určitě pojedeme všechny závody MMČR. Na začátku sezony navíc plánujeme i mistrovství Německa.

Máš nějaké své životní motto, podle něhož se řídíš?

Žiji každý den, jakoby byl tím posledním, a dělám věci pořádně.

Kdybys měl možnost veřejně poděkovat, komu by to bylo?

Rodině a lidem, kteří mi okolo závodu pomáhají materiálně i finančně, a v neposlední řadě i vám, že prezentujete tento sport.



Za redakci Motolevel.com ti také děkujeme za projevenou chválu a tvůj čas na zodpovězení našich otázek. V nové sezoně ti přejeme, ať je úspěšná, ať jízda na sajdkáře ti dělá jen samou radost a v týmu jen samou pohodu!


Připravili: Josef Hejnal a Andrea Petáková
Foto: Zdeněk Růžička a archiv Lukáše Pudla

1. 2. 2014