Ciao,

tak dneska jsme se vrátili z poslední GP z Itálie. Jela se vůbec poprvé v historii ve Fermu. Vyrazili jsme už v úterý večer, abychom se vyhnuli zácpě ve Vídni. Na místě jsme byli ve středu odpoledne, a tak jsme zašli k moři. Ve čtvrtek ráno jsme byli připraveni k ubytování před bránou paddocku, ale Foxi začal ubytovávat až v pátek. Tak jsme opět zamířili na celý den k moři. V pátek jsme museli asi dvě hodiny počkat až se na nás dostane řada. Depo bylo fakt malé a jezdců moc. Ale nakonec jsme se tam dostali.

Ještěže jsem si ve čtvrtek stačila projít trať, protože v pátek se přehnala pěkná bouřka. Ale jak vidno, vůbec to neuškodilo. Trať byla dost náročná. Odskoky, proskoky, dvojáky, trojáky... a všechno dost dlouhé. Cílový jump měl tak 30 metrů a měl nájezd jak na freestyle.

Volný trénink jsem si v klidu obskákala skoro všechno. Asi v půlce tréninku začali v cíli mávat žlutými vlajkami jako o život. Za cílem se válela Steffi (Stefan) Laier. Jedna slečna jí vjela pod kola a Steffina už v letu nemohla nic dělat a skočila jí asi na záda. Steffinu odnášeli na nosítkách a nevěřila jsem, že vůbec pojede. Ale do kvaldy nastoupila a mohla tak dál bojovat o titul mistryně světa.

V kvalifikaci jsem se motala kolem 13. místa, ale zatím se mi do té doby nepodařilo zajet pořádné kolo. V posledním kole mi to vyšlo, měla jsem volnou trať, a tak jsem se snažila. Ale ke konci jsem se dostala za Steffinu. Zní to blbě, ale musím říct, že se mi tam trošku motala. Na poslední dlouhý dvoják najížděla dost pomalu, až jsem si myslela, že ho neskočí. Nakonec ho dala, ale já ne. Takže zase malé zdržení. Ale i tak jsem zajela 7. čas a nebýt toho neskočeného dvojáku, tak to mohlo být ještě lepší. Možná dobře, že to bylo sedmé místo, alespoň to nebyl takový propad v závodě...

První start jsem pohnojila. Neuvěřitelně jsem zaspala, ale dostala jsem se na vnitřek první zatáčky a během prvního kola jsem byla devátá. Pak jsem se ještě dostala na osmý flek. To tempo se nedalo vydržet moc dlouho. Asi kolem 15. minuty mi pomalu začínal docházet dech a čtyři kola před cílem jsem se propadla na 10. pozici. Ale i tak to byl pro mě dosavadní nejlepší výsledek na WMX v mé kariéře.

V neděli mě všechno bolelo - ruce, nohy, záda. Ale i tak jsem chtěla zajet líp. Steffi do závodu nenastoupila. Protože však v sobotu první závod vyhrála...a za to před ní smekám klobouk... tak si vyjela již třetí titul WMX. Tentokrát se mi start konečně povedl. Ze zatáčky jsem vyjížděla pátá. Pak jsem bojovala o čtvrté místo, ale nepodařilo se mi na něj dostat. Asi v půlce závodu jsem se propadla na šesté místo, a tak jsem i dojela. Měla jsem obrovskou radost a tu mám ještě teď. Celkově to vyšlo taky na šestou pozici.

V životě jsem si nemyslela, že se mi povede dojet v první desítce. V celkovém pořadí WMX jsem tedy na 19. místě se 46-ti body, což je taky parádní.

Teď odjedu ještě pár závodů a po zimě se uvidí. co bude dál.

Zdraví Janča
http://www.janabartova.cz/

Kompletní Jančinu galerku máte tady:
http://mxjanca.rajce.idnes.cz/WMX_Italie/