Tomáš Vrátný – Bonver Dakar Project

Umístění v etapě: 27. pozice
Ztráta v etapě: +1 hod, 13 min, 19 sek (1. Nikolajev)

Celkové umístění: 20. pozice
Celková ztráta: +1 hod, 56 min, 57 sek (1. Villagra)

Vyjádření: „Byla to poměrně těžká etapa, alespoň pro nás. Měli jsme technické problémy. Urazili jsme hadici v řečišti. Byli jsme trochu divočejší, než jsme měli být, a to nás stálo asi čtyřicet minut. Předjeli nás úplně všichni a následné předjíždění v horách bylo hodně složité, takže je toho poměrně velká ztráta, ale důležité je, že jsme v cíli. Jsme tady všichni tři včetně Artura Ardavičuse, který etapu odřídil bez posilovače řízení. Byla to velká kulturistická dřina, ale náš sibiřský býk Artur to zvládnul. A musím pochválit i Alberta, protože jsem s ním prohrál a Albert bude zítra startovat přede mnou, tak doufám, že se mi jej podaří předjet.“

TZ týmu Bonver Dakar Project
Foto: Petr Lusk

Liazka Martina Macíka i po napínavém horském dobrodružství 12.  

5. etapa – čtvrtek 7. ledna, San Salvador de Jujuy – Uyuni

(Speciálka 327 km, celkem 642 km)

Tentokrát to byl opravdu adrenalin. Posádka liazky s číslem 525 ve složení Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva si z poslední speciálky přiváží spoustu nových zážitků, na které bude dlouho vzpomínat. V aktuální etapě kluci překročili hranici Bolívie, zažili kroupy, déšť, vedro, páru v kabině, akční opravu drobné závady a následnou stíhací jízdu. To vše s hlavami jako střep v nadmořské výšce 4 500 metrů nad mořem. Přesto nakonec posádka Martina Macíka v 5. etapě dojela 18. a celkově postoupila na výborné 12. místo. Teď už kluci zdraví do ČR z bivaku v Uyuni, kde řádí písečná bouře.    

Po předchozí čtvrté etapě, první maratónské, posádka týmu KM Racing trávila noc ve stanu, odděleně od svých vozů a zbytku týmu. „Už jsme zalezlí ve stanech a jsme tu pouze závodníci. Je to zajímavá atmosféra, na Dakar zvláštně poklidná. Já ji zažívám poprvé a docela mě baví. Škoda jen, že dnešní etapa nebyla těžší, čekali jsme, že auta přijedou do maratónského bivaku, kam nesmí mechanici, více rozbitá a závod tak bude napínavější,“ vzkazoval v noci z bivaku v San Salvador de Jujuy Martin Macík.  

Ale netrvalo dlouho a Martinovi se jeho přání splnila. V následující 5. etapě totiž na posádku čekalo velké dobrodružství. Macíkova Liazka startovala z 12. místa, v úvodu předstihla několik vozů a pohybovala se kolem 9. pozice. Zhruba v polovině trati však posádka začala cítit, že v kabině fouká a objevuje se pára. Kluci museli zastavit a 20 minut strávili menší opravou uvolněných šroubů. Když bylo vše hotovo, znovu naskočili do kamionu a vydali se na stíhací jízdu, během které začali své soupeře opět dotahovat. Do cíle 5. etapy nakonec dojeli závratnou rychlostí na pěkném 17. místě. A vzhledem k faktu, že ve středu nebo ve čtvrtek jen málo posádek nemělo žádný problém, Martin Macík si v celkovém pořadí polepšil a posunul se na 12. pozici. 

Pátá etapa byla speciální také tím, že na závodníky čekal přejezd do Bolívie a další nárůst nadmořské výšky, která se v aktuální měřené speciálce pohybovala až k 4 600 metrů nad mořem. Posádky se tak dnes ocitly ve vůbec nejvyšším dosaženém bodě v historii Rallye Dakar. „Celou speciálku jsme dnes jeli v nadmořské výšce kolem 4 500 metrů nad mořem. Šlapali jsme na to, ale tady v horách auta stejně jedou pomaleji. Na naplnění turba je potřeba hodně vzduchu a ten tu prostě není. A také nám dnes dala zabrat nadmořská výška. Celou dobu nám třeštila hlava, navigátor to nesl obzvlášť těžce, protože vše zažíval poprvé v životě,“ popisuje Martin Macík aktuální etapu.

Celkové 12. místo je po drsné a vysilující etapě, s pauzou na nutnou opravu, skvělým výsledkem a členové týmu KM Racing jsou s dosavadním vývojem dakarského závodu nadmíru spokojeni.

TZ týmu KM Racing

8. 1. 2016