Takže Chade, vstupujeme do roku 2017 a ty se nezdáš, že bys toho chtěl nechat. Prostě jsi zavítal v listopadu na jih do Austrálie a všem jsi na AUS-X Open naložil…

No, neřekl bych přímo, že jsem jim naložil, ale byl to krásný víkend. Prostě jsem víc vyhrával, než prohrával. Cílem je takhle pokračovat. Chci být lepší a najít způsob, jak zůstat konkurenceschopný. Když vše sečteme, tak cítím, že tohle je důvod, proč ještě pořád závodím. Každý den jdu spát a přemýšlím, jak a kde můžu být lepší, a pak se vzbudím a jsem připravený toho dosáhnout. Proč končit jen proto, že není normální, aby byl někdo v mém věku konkurenceschopný. Závodění miluji a jsem ochotný dělat všechny věci s ním související, takže si užívám každý den.

Je ti 34 a jsi stejně rychlý jako vždy. Cítíš se stejně, jako když ti bylo 20?

Nic se nezměnilo, v žádném případě se necítím méně odhodlaný. Jsou dobré dny a špatné dny, ale to je stejné, jako když jsem byl mladý. Není tu opravdu nic, co mě drží zpátky. Psychicky se cítím silnější než kdy dřív, jsem v nejlepší psychické kondici, v jaké jsem kdy byl. Souznění s motorkou tam také je. V mojí hlavě se vše projektuje, že to bude dobrá sezóna.

Máš roky zkušeností, a to je víc než jen fráze. Máš hojnost vědomostí a dokážeš předvídat, co se stane, když během závodu přijde nějaká situace. 

Celý svůj život jsem slýchával o zkušenostech, které někteří starší jezdci měli. Je to něco, co si nemůžeš koupit. Na začátku mé kariéry jsem ztratil nějaké závody, možná i celý šampionát kvůli věcem, které jsem nedělal, protože jsem o nich prostě nevěděl. Nikdy bych se ale zpátky nevracel. Se vzestupy i pády byla sranda a nutí tě cenit si toho, kdo jsi. Jsem opravdu spokojený s tím, co jsem dokázal a co mám ještě v plánu dokázat.

Baví mě sledovat tvoje sociální sítě, na kterých se to hemží i tvými dětmi. Jsi motokrosovým tátou se vším všudy? 

Tate má motorky rád, klidně bych řekl, že to miluje. Miluje, když může jít na motorku a hned, když ho sundáte, tak začne kopat a řvát jako dvouleté děcko. Jednou jsem na Instagram dal video, jak pláče. Už jen tohle mě dokáže probrat a vrátí zpátky vzpomínky na to, co spolu děláme. Chlape, vzpomínám si, že nezáleželo na tom, kdo byl okolo, nikdo nechtěl jezdit tak jako já! Už odmalička, když mi byly tři nebo čtyři roky, jsem byl schopný projezdit tolik benzínu jako nikdo. Vidět, že se moje děti chovají stejně jako já, mě nutí cenit si toho, že v tomhle věku ještě stále můžu závodit.

Když jsem si na tvém Instagramu všiml rozlučky se značkou Shift, říkal jsem si, co to asi znamená. Ale hned další den bylo vše jasné, když jsi oznámil, že ses přesunul k Foxu... 

Byla to změna, kterou jsem chtěl udělat a jsem z ní nadšený. Myslím, že v aktuální fázi svého života se ke značce Fox hodím víc. S dětmi si taky užívám spoustu aktivit mimo motorku. Pokud jdeme třeba surfovat, tak vždy nosím produkty Fox a bylo opravdu obtížné skloubit je se značkou Shift. Myslím, že rodina i já přijímáme značku Fox o trochu lépe.

Je to srandovní, protože (mimo záznam) ostatní jezdci mluví o tom, jak jednoho dne chtějí jezdit pro Fox…

Vždycky když se podíváš na lidi, ke kterým vzhlížíš, jako je Rick Johnson nebo Jeremy McGrath. Všichni moji hrdinové byli Fox jezdci a myslím si, že Fox je elita a vždy bude. Cítím se hrdý a poctěný, že jsem Fox jezdec.

Jsem si jistý, že už se tě na to ptali, ale jak dlouho to ještě potáhneš?

Pokud budou dobré výsledky, na které mám, je mým cílem vyjednat dvouleté prodloužení smlouvy, což by znamenalo až do roku 2019, kdy mi bude 37. Pak zase vše zvážím. Je to sice cíl, ale musím mít výsledky. Nechci být ve startovním poli jen do počtu, chci tvrdě dřít. 

Je docela úžasné, jak se dokážeš zapřít, zhubnout a dostat se do dobré závodní formy, ale když nemusíš trénovat, tak si zase pořádně užíváš.

Jojo (smích)! Ale upřímně, je to čím dál těžší. Pořád zkouším nové diety a nové způsoby, jak trénovat. V nitru jsem tlusťoch. Květen až září je moje oblíbená doba. Od září do začátku května je to drsné. Cítíš se, jako když žiješ na dávkách během toho, co tvrdě dřeš. Ale je to, jaké je, zvolil jsem si to. Právě teď jsem trochu lehčí, než jsem byl loni, ale ne jako dříve. Nejsem zrovna super lehká váha.

Byly roky, kdy jsi do Anaheimu přijel trochu těžší, ale pak jsi shodil během sezóny, je to tak?

Ano, vypadá to, že váha pro mě byla vždy trochu divná záležitost. Některé roky jsem trochu hubenější a někdy zase tlustější bez žádného pádného důvodu. Nevím jistě, jestli můžu říct, že za to může ta nebo tahle věc. Byl rok, kdy jsem cítil, že jsem měl skvělé mimosezónní období a dřel jsem opravdu tvrdě. A přitom jsem nebyl tak hubený, což by odpovídalo té dřině. Jako fakt, vyhrál jsem šampionáty i s tlustým tělem. Neříkám, že potřebuji mít třeba 70 kilo. Cítím se skvěle a uvidíme, jak to půjde.

Vstupuješ do roku 2017 a cítíš se dobře, jsou nějaké změny, nebo je vše při starém?

Řekl bych, že nějaké velké změny byly, ale vlastně ani ne. V některých ohledech myslím, že jsme udělali progres, ale jde spíš o maličkosti, co jsme změnili. Nikdo neudělá velký skok obrovskou změnou. Progres přichází postupně, po malých vylepšeních tady a tam. Myslím, že jsem s motorkou spokojený, ušla velký kus cesty. Jsme v bodě, kdy potřebujeme jít závodit. Myslím, že Monster Cup byla příležitost vyzkoušet nějaké nové díly. Podle pocitu z Monster Cupu soudím, že jsme na správné cestě. Jel jsem do Austrálie, byl jsem schopný tam vyhrávat a měl jsem ten potřebný dobrý pocit. Bylo pár věcí, na kterých jsme potřebovali zapracovat v Kalifornii při testování. Myslím, že jsme udělali další krok a jsem připraven být v Anaheimu mezi elitou, mezi nejlepšími z nejlepších. Myslím, že jsme udělali vše podstatné a teď už jen musíme jít závodit a uvidíme.

Chad Reed poskytl rozhovor serveru TWMX a jeho originál si můžete přečíst zde.

Připravil: Jiří Kružík

Zdroj: motocross.transworld.net

21. 12. 2016