Letos se sice oba bratři Boukalové nepotkali příliš se štěstím, ale přesto můžeme na jejich sezoně 2016 najít i světlé okamžiky. Asi největším úspěchem bylo kvalifikování do hlavního závodu MS ve švýcarském Roggenburgu, což klukům přidalo hodně na sebevědomí a konečně si mohli vyzkoušet jízdu se světovou elitou. Na vlastní kůži tak poznali, že když se chce a odhodí se ostych, jde to! Také v interview prozrazují, že v sezoně 2017 by chtěli navázat a posunout se zase o něco výše. Nad šálkem čaje u nich doma jsme si o všem popovídali. Kluci nám pak ukázali rozestavěný karavan, na kterém pracují společně s Oldřichem Turkem, jejich hlavním mechanikem. Nejdříve nám ale dovolte malé představení bratrů Boukalových.

BIOGRAFIE:

tým: BO Motor-Oil Autoprofi MX racing team, technika: WSP/Zabel (rám/motor)
největší úspěchy: 3. místo na MMČR ve Stříbře (2013) a konečné 5. místo v seriálu MMČR 2013, kvalifikování na MS švýcarska v Roggenburgu (2016)
první start na sajdkáře: vložený závod v Ředhošti (2007), vložené závody v Německu (2008), MMČR (2012)


Foto: Začátky bratrů Boukalových (2007)

Jan Boukal

věk: 24 let
výška: 174 cm
váha: 70 kg
bydliště: Obořiště (okres Příbram)
stav: svobodný
povolání: řidič
záliby: fotbal, práce na motorce
vzor: Kristers Sergis (několikanásobný mistr světa v sajdkárkrosu)



Pavel Boukal

věk: 20 let
výška: 182 cm
váha: 70 kg
bydliště: Obořiště (okres Příbram)
stav: svobodný
povolání: autojeřábník
záliby: jízda na kole a holky
vzor: Ondřej Čermák


Letošní sezonu jste celkem slušně rozjeli. Osudným se vám stalo až MS sajdkár v Kramolíně, kde jste měli nešťastný karambol při tréninku. Z něho jste si bohužel odnesli pár zranění, které vám vystavilo stopku pro příští závody a poznamenalo slibně načatou sezonu... Jak jste na tom nyní? Zahojily se všechny rány a jste už stoprocentně v pořádku?

Jan: Měl jsem roztříštěné zápěstí a rozlámanou klíční kost, kterou mi šroubovali. S kličkou jsem následně problémy neměl. Rozhýbál jsem ji za krátkou dobu. S rukou je to ovšem horší. Do Březové to vypadlo dobře, ale tam jsem jí začal dost cítit. Bylo to také tím, že byla hodně ochablá. Šrouby mi v ruce zůstaly, takže ještě sezonu 2017 s nimi pojedu.



Pavle, a co ty sis odnesl ze zmíněného karambolu? Jaký uraz sis přivodil?
Pavel: Vyvázl jsem takřka bez úrazu. Po pádu jsem si jen vyhodil rameno. Později ale lékaři usoudili, že mám utržený nějaký sval, který vede přes kličku k rameni. Rameno nahodili a dva týdny jsem měl vše zafixované. Momentálně se mi všechny bolístky zahojili a jsem úplně zdráv.

Když se ještě vrátím k osudnému pádu v Kramolíně, věděl si, že je něco špatně nebo to přišlo jako blesk z čistého nebe?
Jan: Při výskoku už jsem věděl, že jsem udělal chybu, následoval dopad na stupačku, který jsem dál nedokázal ovládnout.

Jak hodnotíte letošní sezonu?
Jan: Asi není co hodnotit. Po karambolu v Kramolíně a následné vynucené zdravotní přestávce jsme se už nedokázali naladit na závodní tempo. Jedno pozitivum jsme si ale odnesli. Ve švýcarském Roggenburgu se nám povedlo protáhnout kvalifikací do hlavního závodu MS, což nám hodně pozvedlo sebevědomí. Trochu jsme si tím potvrdili, že do budoucna by to podobně mohlo jít.



Asi není tajemstvím, že do zmíněné sezony jste poprvé šli s novou technikou. Jak jste se s ní sžili?
Jan: Co se motorky týče, tak tam jsme potřebovali novější nářadí a naskytla se koupě po klukách Vejchodových, kteří ji měli takříkajíc zajetou a byla kompletní. Nebylo třeba zásahu. Stihli jsme se na ní ještě povozit koncem loňské sezony, což bylo super.

Dále jste si museli zvyknout na jiný motor. Přešli jste ze čtyřtaktní Jawy na dvoutaktní Zabel. Jak obtížné se bylo přizpůsobit?
Jan: Ještě jsem si na to pořádně nezvykl. Čtyřtakt při průjezdech zatáčkou je poslušnější, naopak u dvoutaktu mám ještě problém si v zatáčce správně vyhovět. Má to tendenci stále se přetáčet.

V letošní sezoně vám několikrát uniklo pódiové umístění. Vždy jste dosáhli jen na bramborové pozice. Myslíte si, že v příštím roce to bude lepší?
Jan: Letos to bylo hodně o štěstí, které nám moc nepřálo. Musíme se snažit více zklidnit a stoprocentně se koncentrovat na jízdu, abychom při závodech nechybovali.

Kdo vám ze soupeřů dělal letos největší starosti?
Pavel: Ze začátku to byli všichni. Ke konci sezony jsme si však dobře zazávodili s kluky Hrochovými.



Za svou krátkou kariéru jste už zkusili závody na různých tratích. Můžete prozradit, jaké vám nejvíce vyhovují? Kde víte, že zajedete lepší výsledek?
Jan a Pavel: Libí se nám Stříbro, zde jsme mimochodem skončili na 3. místě, dále také Mohelnice a všude, kde se skáče. Když je trať s mnoha skoky, více nám vyhovuje. Užíváme si pak závody, což se podepíše i na lepším výsledku.

Co vám ještě při závodech pomáhá k dosažení dobrého výsledku?
Jan a Pavel: V první řadě je to pohoda v teamu, když od rána vše funguje, je vzestupující i naše výkonnost. Samozřejmě, že i povzbuzující fanouškové podél trati nás dokáží vyburcovat, že taháme o to více, abychom je nezklamali.

S jakými ambicemi jdete do nového roku?
Pavel: V první řadě se nevyválet hned na třetím závodě, dojet celou sezonu a pravidelně se kvalifikovat na mistrovství světa. První závod, co bude ve světe, ještě letos vynecháme, protože je na písku, na kterém nemáme žádné zkušenosti. Raději se trochu rozjezdíme na tvrdu v německém mistráku.



Co technika? Zůstává stejná pro novou sezonu 2017?
Jan: Na příští sezonu jsme pořídili nový rám WSP a motor zůstává stejný, tedy Zabel. Připravujeme si ho a děláme sami. Když si nevíme rady, tak pomocnou ruku nám vždy podá Láďa Ochtábec.

Jaký typ pneumatik preferujete na svou sajdkáru? Máš nějaké vyhraněné nebo bereš, co ti padne do ruky?
Jan: Máme vyzkoušené Dunlop a asi pro letošek u nich zůstaneme. Pneu Mefo jsme ještě neměli možnost vyzkoušet, ale když by se naskytla příležitost, rádi bychom je vyzkoušeli.

Do zbrojení na novou sezonu jste se pořádně obuli. Proslýchá se, že jste začali kompletně předělávat interiér svého karavanu. V jakém stadiu jsou nyní práce na něm?
Pavel: Už se to blíží ke konci, i když mi stále připadá, že práce na něm je ještě jako na kostele. Když nebudeme zlobit, tak ho prý dostaneme hotový k Ježíšku.





Sajdkárkros je sice malý sport, ale přesto máte někoho, kdo se vám stará o propagaci vašeho týmu v médiích a mezi fanoušky?
Jan: Uznáváme, že propagace je velice důležitá, ale zatím nikoho nemáme. O volných chvílích se o ni staráme my.

Přemýšlíte také o nějakých propagačních suvenýrech vašeho týmu, které byste mohli mít pro své fanoušky a příznivce? Připravíte na novou sezonu třeba týmová trička nebo podobné dárkové předměty?
Pavel: Trička nějaké máme. Když nás bude chtít někdo podpořit, může při závodech zajít nebo napsat.



Vyhlásili jste účast na MS, což se pojí také s větší finanční náročností. Zajistit sezonu není asi nikterak jednoduché. Už máte nějakého hlavního sponzora nebo podporovatele?
Jan: Máme Českomoravský beton, Bo motor-oil a celou skupinu lidiček kolem Autoprofi. Samozřejmě nesmím zapomenout také na rodiče, kterým tímto chceme poděkovat.

Na závěr můžete shrnout, jaké plány spřádáte na příští sezonu a na jakých závodech vás uvidíme?
Jan a Pavel: Pojedeme kompletní český mistrák, nějaké německé závody a svět, který bude pro nás kilometrově dostupný.


BLESKOVÝ VÝSLECH bratrů Boukalových aneb 1O otázek na tělo!



Jan Boukal

1. Podle čeho si vybíráš pozici na staru?
Ještě nejsme tak rychlí, takže co na nás zbyde.
2. Bojíš se konkurence?
Bojím, hlavně na startu.
3. Co děláš proto, aby ses nebál?
Trénuji si sám starty a snažím se při závodě nevnímat motorky kolem.
4. Jak se učíš nové prvky na závodech?
Nejprve se snažíme naskákat skoky a pak navazujeme dál.
5. Sleduješ videa těch nejlepších?
Určitě na ně koukám, např.: když jedeme na cizí trať.
6. Když tě předjíždí rychlejší posádka na světě, snažíš se držet stopu nebo vynecháváš a dáváš si odstup?
Snažím se co nejdéle se jich držet a něco se přiučit.
7. Patříš k jezdcům, kteří se snaží někoho předhonit nebo naopak?
Ano, když je někdo přede mnou a já se s ním mohu honit.
8. Co by sis přál od Ježíška?
Fyzičku a sílu, jinak cokoliv na závody.
9. Holíš se každý den?
Každý den ne, to vidíš.
10. Když přijedeš domů ze závodů, na co máš největší chuť?
Na sprchu a postel.

Pavel Boukal

1. Chodíš rád do práce?
Jsou dny, kdy tam chodím rád a kdy se mi tam nechce.
2. Máš nějaký talisman na závodech nebo ti stačí vlídné slovo?
Stačí mi to vlídné slovo a můj talisman je pro mě asi teď sestra.
3. Sestru jste uvedli jako vašeho týmového budíka. Funguje přesně?
Já bych řekl, že funguje přesně až moc.
4. Jaké dárky ti od Ježíška neudělají radost?
Vždycky jsou to ty nějaké ponožky a všech ty měkké dárky.
5. Myslíš si, že až si Ježíšek přečte ten rozhovor, že ještě nějaké dárky dostaneš?
Budu doufat, že ano.
6. Čím dokážeš naštvat mámu?
Řekl bych, že asi čímkoliv.
7. A čím dokáže naštvat tebe?
Abych řekl pravdu, ani sám nevím, mně už nedokáže ničím vytočit (smích).
8. Jak se připravuješ na sezonu?
Připravuji se stejně jako brácha, 3x týdně posilovna, do toho nějaké bazény a kolo.
9. A co diskotéky, také patří k tréninku?
Na diskotéky teď už není čas.
10. Bojíš se říct pravdu?
Trošku ano (smích).


Velice děkujeme klukům Boukalovým, že si na nás vyhradili čas a poskytli nám rozhovor na naše všetečné otázky, které se netočily jen okolo závodů! Do nového roku jim přejeme mnoho dobrého, hlavně štěstí a zdraví a ať v sezoně konečně prorazí na MS a zase se posunou výše!



Připravili: Zdeněk Růžička a Josef Hejnal
Foto: Zdeněk Růžička
25. 12. 2016