Jejich nadšení pro tento sport je tak veliké, že již ve třetím závodě okusili ovace na stupních vítězů a dovoluji si tipovat, že nikoliv naposledy. Veřím, že budou inspirací k následování pro jiné motokrosové jezdce, které závodění na motokrosovém speciálu přestalo bavit a pokukují po jiném adrenalinovém sportu, mezi který sidecarcross patří.
Můžete se nám na začátek stručně představit? Bydliště, sourozenci, věk, práce, koníčky, oblíbené jídlo, vaše životní motto, atd.
Jmenuji se Petr Kolenčík a pocházím z Havraně. Mám ségru Alici, která je mimochodem přítelkyní mého Beifahrera. Dne 15. ledna jsem oslavil třicáté narozeniny. Pracuji v Německu, kde vyrábíme dopravní značení pro německé dálnice. Věnuji se i opravám motorek. Ve volném čase běhám a jezdím na kole. Nejradši mám špageti a moje motto zní: “Je to levný, kup to.”
Jmenuji se Matěj Hejhal, je mi 23 let a pocházím ze Sedlčan. Mám starší ségru. Pracuji jako automechanik ve vlastní dílně. A mé životní motto je: „Nikdy to nevzdávej“.
Kdy jste poprve čichli k motorkám a kdo vás k tomu přivedl?
Petr: Poprvé mě táta posadil na motorku, když mi bylo dva a půl, a tak už to zůstalo. V sedmi letech jsem jel svůj první závod a u motokrosu jsem vydržel 20 let.
Matěj: Na motorce jezdím od tří let a k tomuto sportu mě přivedl můj táta s mámou, za což jim mockrát děkuji.
Dělali jste v mládí jiný sport, než motocyklový?
Petr: Nedělal. Neměl jsem čas něco jiného zkoušet.
Matěj: V mladí jsem dělal spoustu jiných sportů, jako je třeba kánoistika, hokej, ragby atd. Jsem dost hyperaktivní, a proto jsem potřeboval mít stále nějaký pohyb.
Kdy jste přišli s nápadem začít jezdit sajdy?
Petr: My jsme s tím nápadem nepřišli. V tom má prsty zase táta. Už dlouho mě na to chtěl posadit, a tak si ji koupil sám a začal závodit... Zřejmě čekal, že se toho chytnu, protože mám rád výzvy.
Matěj: Nápad jezdit na side se uskutečnil před rokem a půl při mém tréninku na motorce. Po tréninku jsme si na popud Petra táty ze srandy půjčili side a tím to vše začalo.
Kdo rozhodoval o sestavě na sajdě? Bylo předem rozhodnuto nebo si každý sedl za řídítka?
Petr: Jak jsme si na to poprvé sedli, tak to i zůstalo. Myslím, že nám to oběma vyhovuje.
Matěj: Ani nevím o rozdělování pozic, ale vím, že já ten nesmysl řídit nechtěl a jsem rád, že se držím tyče. Několikrát jsem zkoušel řídit a došel jsem k závěru, že side se nedá řídit, proto má Petr mojí poklonu.
Co určovalo výběr motorky? Proč zrovna dvoutakt? Domnívám se, že čtyřtakt je pro začátečníky méně náročný...
Petr: Čtyřtakt jsme měli při motokrosu poslední léta a já si pořad myslím, že dvoutakt je závodní motorka. To jsme také okoukali ze světa... Výjimkou je jen Adriaensen, to je pan závodník na čtyřtaktu.
Matěj: Nad výběrem 2T nebo 4T jsme nepřemýšleli. Nebo aspoň já ne, k tomu ti řekne víc Petr.
Ke komu chodíte pro rady ohledně techniky na motorce? Sledujete videa těch nejlepších a od nich se učíte nebo máte svého trenéra?
Petr: Videa sledujeme hodně, ale techniku máme svoji. Vnášíme do toho trochu motokrosového stylu.
Matěj: Od začátku koukáme na videa těch nejlepších a od nich okoukáváme tu nejlepší techniku. Můj vzor je Nicolas Musset. Navíc mám 20 let zkušeností s motokrosem, takže jsem se naučil vnímat motorku.
Sajdkáru si udržujete sami? Kdo vám připravuje motor?
Petr: Většinou si motorku děláme sami, což zabírá hodně času. Motor nám pomáhá ladit Láďa Ochtábec.
Matěj: Motorku si udržujeme sami, ale s motorem nám pomáhá Láďa Ochtábec MTO racing, bez kterého bychom to už dávno vzdali.
Ohodnoďte loňskou sezónu. Byla taková, jakou jste si představovali nebo jste očekávali více?
I přes časté technické závady na motorce a zranění v závěru sezóny byla loňská sezóna nad naše očekávání. Přáli jsme si jedno pódium a jeden holeshot. Vše se vyplnilo.
Kdo byl pro vás v loňské sezoně největší soupeř a proč? Nechci slyšet - všichni, jelikož jste ve Stříbře okusili stupně vítězů... Jsou posádky, kterým se to nepovede za celou závodní kariéru.
Vejchoda, Janoušek, Pudlo, Boukal, protože mají více zkušeností, než my a jsou rychlí.
Jaké máte rádi závodní tratě a co říkáte na písek? Určitě jste ho při motokrosu na německých tratích užili dostatek.
Máme rádi tvrdé tratě, protože jsme na nich vyrůstali. Mezi naše oblíbené tratě patří Březová nad Svitavou, protože je rychlá a technická, dále Opatov a Stříbro.
Petr: Při motocrossu mi písek vadil, ale na side mi přijde docela dobrý, protože mám káru a tolik nepadám.
Matěj: Já pískové tratě už v motocrossu neměl moc rád, ale na side je to jiné.
Plánujete tento rok nějaké závody v zahraničí?
Ano, závody v zahraničí plánujeme. Chceme se zúčastnit minimálně 3 závodů MS a pár závodů v Německu.
Ještě se vrátím k vašemu teamu... Kolik členů ho tvoří? Kdo vám dělá na závodech mechanika, catering a ty další věci, které při závodech nejsou vidět?
Je nás hodně. Mechaniky si děláme sami a na závodech nám pomáhají naši tátové. Catering je holčičí záležitost.
Dokážete se navzájem při závodech hecnout, když ten druhý nemůže? Prozraďte nám, co vám pomáhá? Třeba tím inspirujete ostatní posádky, proč to nevzdávat.
My si celý závod povídáme a navzájem se hecujem. Když zpomalíme, tak se jede ještě hůř a stojí nás to více sil. Matěj řekne: „Dávej,“ a já dávám.
Jak už jsem prve psal, povedla se vám bedna. Čím to bylo, že ve Stříbře jste dobře odstartovali a velkou část jízdy se drželi v popředí?
Ve Stříbre byl rozhodující start, který jsme měli předem promyšlený a ten vyšel. Snažili jsme se první příčku udržet, ale přišla malá chyba, která nás stála první místo.
Petr: Dráha mi seděla už tehdy, když jsem zde jezdil motocross. Na to jsem spoléhal. A hlavně je to terén sv. Petra a já jsem Petr.
Jak je pro vás důležitá propagace a kdo se o ní stará?
Propagace je pro nás velice důležitá, protože fanoušky, kamarády a sponzory zajímá, jak se nám daří. Starají se o ni naše přítelkyně.
Kam jezdíte trénovat a kde vás fanouškové poprvé uvidí na závodech?
Nejčastěji jezdíme Chlístov, Nečín a Třebíz. Poprvé se s námi můžou fanoušci setkat v Mohelnici.
Na závěr našeho rozhovoru vám dávám prostor někomu poděkovat. Komu budou patřit slova díků?
Závěrem bychom chtěli říct, že nás to strašně baví. Těšíme se na tréninky a závody v novém roce. Moc děkujeme tátovi Kolenčíkovi za tu největší podporu. Nechceme ale, aby to vše zůstalo na něm i letos, proto sháníme sponzory do nové sezóny. Našimi prozatímními sponzory jsou JD 191 KTM Racing Team, Dirty Kingdom, Multi Air, MRP, Schilderwerk Beutha. Děkujeme také Láďovi Ochtábcovi za přípravu motorů. Díky i našim rodinám a kamarádům. Jsou to všichni skvělí fanoušci a ženou nás dopředu.
Ani v tomto rozhovoru neudělám výjimku a klukům jsem položil deset otázek na tělo.
Petr Kolenčík:
1. Máš rád zimu a proč? Mám ji rád jenom na horách, jinak ne.
2. Pamatuješ si datum narození své přítelkyně? Jo, pamatuju.
3. Jmenuj jednu vlastnost, kterou na sobě nemáš rád. Není vlastnost, kterou na sobě nemám rád.
4. Co pro tebe znamená slovo ráno? Práce.
5. Sleduješ Ordinaci v růžové zahradě? Ne, nikdy, nesnáším tyhle seriály.
6. Co děláš za volantem v zácpě? Spím.
7. Když na toaletě dojde papír a ty právě vykonáváš velkou potřebu, jak reaguješ? Utrhnu si rukáv.
8. Dokážeš říct ne? Ano, dokážu.
9. Kdy jsi byl naposled na kalbě? Na mých narozeninách v lednu.
10. Jaká je tvá oblíbená barva? Červená.
Matěj Hejhal:
1. Umíš malovat? Malovat umím.
2. Co ti doma říkali rodiče, když si je nechtěl poslouchat? Říkali mi: „Matěji, nezlob nebo půjdeš klečet na hrách!“
3. Který den v týdnu nemáš rád? Mám rád všechny dny.
4. Už se ti taky někdy večer stalo, že tě bolela hlava? Mě hlava nebolí.
5. Píšeš levou nebo pravou? Jsem pravák.
6. Jakou část při závodech nemáš rád? Když mi v depu mechaniků ukážou půlku.
7. Přinesl ti Ježíšek, co sis přál? Ano, Ježíšek mi přinesl všechno.
8. Co uděláš prvního, když přijdeš domů z práce? Pomazlím psa.
9. Kdy naposledy po tobě někdo chtěl občanku? Nedávno v Lidlu, když jsem si kupoval víno.
10. Co si říkáš, když přijde domů obálka s modrým pruhem? Že v obálce s těmito pruhy není nikdy nic dobrého.
Za redakci Motolevel.com děkuji za poskytnutí rozhovoru a přeji vám, ať se daří!
Připravil: Zdeněk Růžička
6.2.2018