Na víkend byla hlášena celkem pohodová předpověď. Trať ve Vranově u Brna byla perfektně připravená. Ale všechno nakonec dopadlo jinak, než se čekalo. Do průběhu závodu zasáhlo dost radikálním způsobem počasí. Přesto se 6. závod seriálu Meteor Cup odjel výjimečně v neděli 10. 6. 2012 a podruhé ve Vranovském žlebu. Bylo to „vzrůšo“, adrenalin, prostě pecka, alespoň pro mě.

V sobotu jsme z domu vyrazili o něco dřív než obvykle, abychom si v depu všechno v klidu nachystali. Po grilovačce jsme se šli mrknout dolů do občerstvení, kde byla zábava v plném proudu v čele s DJem. Všichni se parádně bavili a několik jedinců tu vydrželo až do pozdních nočních hodin.

V neděli ráno nás překvapily hřejivé sluneční paprsky a o to líp se nám vstávalo (kromě těch, kterým nebylo zrovna dvakrát nejlíp po předchozím večeru:-)). No, dlouho jsme se ale neohřáli. Během tréninků se zatáhlo a pršelo a pršelo a nevypadalo to, že by mělo přestat. Už v předchozích dnech Vranov navštívily dešťové přeháňky, a tak přichystaná trať byla prokropená "ažaž". Tím pádem se změnilo pořadí tréninků jednotlivých tříd, kdy nejmenší jeli až naposled. Ovšem, mnozí z jezdců se bahna zalekli a do tréninků nastoupilo jen pár odvážlivců. Bahno se tak tedy ani nevyházelo a rideři trať sušili spíš víc svým tělem. Někdo na tuhle situaci neustále nadával, pro někoho to ale byla výzva, jiným to bylo jedno a někdo z toho měl srandu. Po trénincích se čekalo na rozpravu, kde jsme se měli dozvědět o dalším průběhu tohoto závodu.

Nakonec bylo rozhodnuto, že alespoň jedna rozjížďka se odjede. Někteří se ani nepokusili otestovat svoje schopnosti na takovém materiálu, sbalili mašiny a jeli domů. Podle postřehu Rádi Malé bylo přihlášeno kolem 180 jezdců, ale do závodu jich 57 nenastoupilo.

Klasicky prvními, kdo šel již naostro do závodu, byli Junioři. Odmítli jet zaváděcí kolo, čemuž se vůbec nedivím, protože jim asi bylo jasné, že by tak polovina z nich zůstala někde na trati. Již pár metrů po startu jezdci nestačili strhávat slídy ani převíjet rolfy. Nejlepším řešením, pro některé klidně i hned v prvním kole závodu, bylo tedy sundat brýle nadobro. Největším problémem ve všech kategoriích byly výjezdy, zatáčky, i roviny s velkým množstvím nevyzpytatelného bahna, takže stejně vlastně všechno. A tak jsme většinou viděli jen pár pohybujících se motorek, a ve zbytku mávání žlutými prapory po celé trati a odstavené mašiny někde na okraji. Mnozí z riderů si fakt sáhli na dno svých sil. Po několika pádech už byli tak vysílení, že bez pomoci ani nedokázali zvednout svůj stroj. Velký podíl na tom měly i strašně těžké nánosy bahna na motorce, které šlo velice špatně dolů. Někteří přihlížející ale i praporkáři se snažili na trati pomáhat a co nejrychleji odklidit motorky a jezdce z dráhy. No, většině lidí se ale do toho marastu ani nechtělo, a tak se všichni z meze bavili sledováním úmorného zápasu jezdců s terénem a motorkou.

Všichni byli mokří, špinaví, na sobě hordy bláta a od sebe byli k nerozeznání. Opravdu těžkou práci musela mít časomíra. Z tabulek s čísly nikdo nic nevyčetl, maximálně u závodníka jedoucího na prvním místě, jinak šlo číslo vidět tak akorát na zádech jezdce.

Takovou tečkou nakonec byl závod třídy 65 ccm. Na poslední chvíli se totiž rozhodli, že se také přece jen závodu účastní. Každému bylo jasné, jak to bude vypadat. Nejlepší z kluků objel asi za 10 minut 2 nebo 3 zkrácená kola, ale jinak se všichni trápili a stálo to hodně sil je, jejich motorky, ale i jejich rodiče. Každopádně se jim dostalo velkého potlesku a obdivu od publika, které je mohutně povzbuzovalo.

Každý byl určitě rád, když viděl šachovnicový prapor, a někteří, když se jim podařilo dotlačit motorku do depa. Myslím, že je dobře, že druhé jízdy už se nejely.

Šly zde vidět rozdíly, kdy někomu to jde vyloženě na suchu a tady na bahně se trápil, anebo právě naopak. Některé výsledky byly dost překvapující oproti předchozím závodům. Možná to zní škodolibě, ale mně se tyhle závody strašně líbily. Divácky byly ohromně zajímavé. Na druhou stranu klobouk dolů před těmi, kteří se toho vážně nebáli a šli do toho. Když se práší, nelíbí se nám to, když prší, zase je to špatně. Člověk si nevybere... „Idoš“ to nebude asi nikdy.

Další závod Meteor Cupu se jede 23. 6. 2012 ve Vílanci.

Celou fotogalerii naleznete zde:
http://petrasrnska.rajce.idnes.cz/10._6._2012_Vranov_u_Brna_-_Meteor_Cup/

Text a foto: Petra Srnská

12. 6. 2012